LEDOVÁ SOUHRA

11-DANIELLE

Nedařilo se nám. Byli jsme úplně marný. Nebo aspoň já. Věděl jsem, že tenhle zápas je důležitý, ale nemohl jsem přestat myslet na to, co mi řekl táta. Dostalo mě to. Všechna ta radost a motivace mi najednou zmizela a já byl jako kapitán bezradný.

,,Sakra kámo, prober se. Co je s tebou?" Zeptal se mě Jared. Povzdechl jsem si.

,,Táta se dozvěděl o té matice a chemii a pěkně mě seřval. Do toho je tady Connor Dexter, asistent trenéra z Dallas Stars. Jsem z toho úplně na prášky," řekl jsem.

,,Sakra Dane, seber se do hajzlu. Máš šanci se předvést, tak to udělej. Jsi z nás nejlepší," řekl Jared a poplácal mě po rameni. Vzchopil jsem se a vyšel s kabiny. Potřeboval jsem být chvíli sám. Sedl jsem si na mantinel a podíval se nahoru. Mia seděla na svém místě a povídala si s Max.

Všimla si, že se na ně dívám a otočila se směrem ke mně. Usmála se na mě. Byla krásná. Poprvé jsem ji viděl s kšiltovkou na hlavě a to se mi líbilo.

Očima jsem vyhledal Connora Dextera. Seděl na tribuně a díval se taky mým směrem. Táta stál kousek od něho a povídal si s mámou.

Otočil jsem se a vjel na led. Tenhle zápas prostě musíme vyhrát.

Třetí třetina začala a já se soustředil výhradně na kapitána protějšího týmu, který útočil opravdu dobře. Byl vážně dobrý a já si všiml, že i Connor se na něho občas podíval. Nepotřeboval jsem, aby mi zrovna on přebral moje místo.

Když nastala šance, sebral jsem puk a rozjel se sám na bránu a vystřelil. A padl gól. Tohle jsem potřeboval.

Všichni začali skákat a tleskat. Obejmul jsem kluky a pak si poplácal s ostatními kluky.

Stejnou akci jsem zopakoval ještě jednou a pak nakonec mi Jared přihrál před bránu a já dal gól.

Vyhráli jsme 4:2, což bylo opravdu skvělé a já byl za takový výsledek rád. Hlavně jsem dal hattrick.

S kluky jsme to ještě chvíli oslavovali v kabině a pak jsem se konečně vydal ven z šatny. Už převlečený a čistý.

Max čekala společně s Miou na Jareda. Nikdo jiný zde už skoro nebyl.

,,Gratuluju k výhře," řekla mi Max a já se usmál a zastavil u nich.

,,Máte dnes ještě něco v plánu?" Zeptal jsem se.

,,S Jaredem jdeme ke mně. Musím mu namasírovat záda, však to znáš. Ale Mia má volno, tak můžete podniknout něco spolu," řekla Max. Mia se podívala vražedným pohledem na Max a pak se na mě usmála. Uchechtl jsem se a nevěřícně zakroutil hlavou. Ta holka byla opravdu neskutečná.

,,No vlastně jsem tě chtěl poprosit, jestli by jsi mi zase nepomohla s matikou," řekl jsem a nervózně jsem se poškrábal na zátylku.

,,Klidně, nemám s tím problém," odpověděla.

,,Tak dobře, jsi tady autem?" Zeptal jsem se jí. Kývla na souhlas. Docela mě to naštvalo, protože jsem ji tak nemohl svést.

,,Tak já pojedu za tebou," řekl jsem. Mia kývla a usmála se.

,,Tak ahoj Max," řekla Mia a oba dva jsme se vydali k autu. Společně jsme došli na parkoviště.

,,Jestli už něco máš, tak tě nebudu rušit. Můžu dojít klidně jiný den," řekl jsem.

,,Ne, to je v pohodě. Rodiče s bratrem nejsou doma, takže budeme mít aspoň klid," řekla. Kývl jsem na souhlas a vydal se ke svému autu. Nasedl jsem a rozjel se za Miou, která jela přede mnou. Zaparkoval jsem auto před jejich domem.

Vysedl jsem a vydal se za Miou, která na mě čekala u dveří. Otevřela dveře a vešla dovnitř. Já ji následoval.

,,Chceš něco k jídlu? Já mám docela hlad," řekla, když zamířila asi do jejich kuchyně. Šílený hlad mám. Mia si stoupla k lednici a vytáhla nějaké jídlo. Bylo vtipné ji pozorovat, ale zároveň hezké.

,,Danielli, tak odpovíš mi?" Zeptala se. Já ji neodpověděl?

,,Jo, mám taky hlad," řekl jsem a stoupl si vedle ní.

,,Akorát tady nic nemáme, tak si můžeme objednat pizzu?" Zeptala se a opřela se o linku. Vytáhla mobil a začala něco hledat.

,,Klidně," odpověděl jsem a usmál se. Mia objednala nějaké dvě pizzy a my se vydali nahoru se dvěma sklenicemi džusu.

Položil jsem to na stůl a sedl si na židli. Začal jsem si prohlížet její fotky na zdi, které zde měla.

,,To je Marcus, že? V loni vyšel střední," řekl jsem a ukázal na jednu fotku. Otočil jsem se na ni. Seděla na posteli a dívala se mým směrem. Na hlavě už kšiltovku neměla.

,,Jo, bratranec. Je na výšce v Houstonu," řekla a sedla si na židli vedle mě.

,,Je škoda, že se nedostal do NHL. Byl vážně dobrý," řekl jsem.

,,On tam ani nechtěl. Je spíše studijní typ. Tak mi ukaž, s čím chceš teda poradit," řekla a já kývl na souhlas.

Hodinu jsme se spolu učili a do toho jedli pizzu. S ní to bylo lepší. Chápal jsem to lépe než od ostatních. Bylo to opravdu super.

Po hodině Mia rozhodla, že už s tím skončíme. Podle ní to umím. A já si věřil.

,,Máš zítra trénink?" Zeptal jsem se jí.

,,Dopoledne ho máme. Odpoledne chci jít do posilovny. Dlouho jsem tam nebyla," řekla a schovala si věci do batohu na zítra.

,,Jdeš sama?" Byla to ta nejhorší otázka, kterou jsem mohl vymyslet.

,,Ano, nebo chceš mi dělat parťáka?" Zeptala se. Oba jsme se zasmáli.

,,Rád. Šel bych jinak sám," řekl jsem a usmál se.

,,Tak dobře, po škole? Akorát já nebudu mít auto, táta si ho zítra bere do práce na servis," řekla.

,,Můžu tě vzít jestli chceš. Klidně i ráno," řekl jsem.

,,Ne, mě a bráchu hodí táta do školy, ale odpoledne bych musela autobusem nebo pěšky," řekla.

,,Vezmu tě. To není problém. Jsem ti dlužný za to doučovaní," řekl jsem a usmál se na ni.

,,Tak dobře, to beru," řekla a taky se usmála.

,,Tak já půjdu. Už je docela dost hodin," řekl jsem a vydal se ven z jejího pokoje. Sešel jsem schody, když zrovna dovnitř vešel Matthew a Mii rodiče.