LEDOVÁ SOUHRA

18-MIA

Nebyla jsem nějak výtvarně nadaná ani zručná. Nikdy jsem nevyhledávala kreslení a všelijaké umění. Jenomže dnes mě Max přemluvila, abych s ní šla nafotit hokejisty. Nechtělo se mi. A to vůbec. Být tam mezi egoistickými hokejisty se mi vážně nechtělo. Zvlášť, když je máme fotit na ledě.

,,Max, proč tam jdeme, když ani jedna z nás fotit neumí," řekla jsem, když jsme zrovna vcházely na zimák, kde měli kluci trénink. Dnes byl čtvrtek. Brácha měl trénink před juniorama a pak jel s mamkou domů.

,,Chceš, aby ti Daniella očumovala Olivie? Nechceš, takže jdeme," řekla Max a já jen protočila oči. Popravdě mi to nebylo jedno a docela jsem žárlila, když se Olivie přihlásila, že kluky nafotí. Ale nakonec jsme to s Max vyhráli. Max už nějaké praxe ve focení má. Jenomže já vůbec. Vždy jsem si něco fotila přes telefon a ne s pomocí drahého fotoaparátu, který nám půjčila škola.

Došli jsme dovnitř a kluci již byli na ledě a cvičili zde nějaké kličky a triky na jejich zápas.

,,Akorát v čas holky," řekl jejich trenér. Obě dvě jsme se na něho usmáli. Naštěstí jsme měli nafotit jen nějaké momenty a nefotit jejich obličeje. Bylo to jen na závěrečný ples, který bude za měsíc a právě nejstarší skupina juniorů, tam má být nejvíce.

,,Půjdu to nafotit z tohohle úhlu. Ty můžeš pak fotit kluky z druhé strany," řekla Max a pustila se do práce. Já jsem se opřela o mantinel a sledovala kluky, jak trénují. Párkrát se můj pohled setkal s Daniellem. Vždy se na mě letmo podíval, když jel mým směrem.

Jiné kluky jsem kromě Daniella a Jareda neznala. Pamatuju si jen tak maximálně příjmení z jejich dresů.

,,Čau kočko, co ty tady?" Zeptal se mě jeden, když zrovna jejich trenér odešel.

,,Hej Waltere, co máš dělat?" Zavolal na něho z ledu Danielle.

,,Jo, už jdu," řekl jen. Naklonil se k mému uchu.

,,Počkej na mě před stadionem," řekl a pak odjel. Viděla jsem znechucený a naštvaný pohled Daniella, který se díval mým směrem. V ten moment jsem netušila, co dělat. Jestli se usmát, nebo raději zmizet. Tak jsem jen zůstala stát a sledovala ostatní kluky.

Po chvíli jsme se s Max vyměnily a já jsem šla fotit kluky na druhou stranu. Chtěly jsme je z obou úhlů a vyšlo nám to. Měly jsme nafoceno několik fotek a ještě chvíli jsme si sedly na tribunu.

,,Viděla jsi ten Daniellův pohled, když za tebou ten kluk přijel?" Řekl Max a začala si prohlížet fotky, které jsme nafotily.

,,Samozřejmě, bylo vidět, že není dvakrát nadšený," řekla jsem a vyhledala ho na ledě.

,,Zlato, to byl vyloženě vražedný pohled na toho kluka," řekla Max a zasmála se. Usmála jsem se.

,,Mám tady na něho počkat. Tak jestli chceš, tak můžeš jít," řekla jsem. Max se na mě podívala.

,,Počkám tady s tebou a Jared mě pak hodí domů," řekla Max a usmála se. Otočila jsem svůj pohled zpět k ledu. Kluci už jen stříleli na bránu a někteří už vycházeli z ledu.

Po chvíli jsme se s Max přemístili před stadion, kde jsme si sedli na lavičku.

,,Čau holky," pozdravil nás Jared a my se jako na povel zvedly.

,,Nazdárek, odvezeš mě domů prosím?" Zeptala se ho Max. Jared kývl na souhlas.

,,Tak se měj Mio," řekla Max a mrkla na mě. Nechtěla jsem, aby mě tady nechávala. Ne teď.

Do chvíle se ze dveří vynořil ten kluk, který na mě mluvil. Usmál se, když si mě všiml a rozešel se ke mně. Vypadal hezky. Byl vysoký asi jako Danielle, akorát se Daniellovi vůbec nepodobal. On byl úplný opak Daniella. Hnědé oči, hnědé vlasy.

,,Ahoj, jsem rád, že jsi počkala. Jsi Mia, nemýlím se?" Zeptal se a usmál se. Dal si na hlavu kšiltovku kšiltem dozadu.

,,Ano, a ty?" Zeptala jsem se.

,,Jsem Callum Walter, rád tě poznávám," řekl. Stále se na mě tak hezky usmíval.

,,Jak to, že jsem tě ve škole nikdy neviděla?" Zeptala jsem se. Přišlo mi to zvláštní. Od pohledu znám snad všechny kluky, ale tohohle jsem si nepamatovala.

,,Jsem tady na hostování do konce roku. Můj táta jim zde dělá manažera. Hrával jsem dřív v Houstunu," řekl Callum.

,,Opravdu? A kam chodíš na školu?" Zeptala jsem se.

,,Příští týden nastupuju na tu vaši. Mám školu už hotovou, ale táta chce, abych tam chodil. V Houstunu jsem chodil na soukromou a vyučují tam jen půl roku ve čtvrťáku," řekl Callum.

,,To je zajímavý," řekla jsem a podívala se na mobil, abych zkontrolovala, kolik je hodin. V tom se ze dveří vynořil Danielle. Hned se naše pohledy setkaly a já si všimla, jak si nenávistným pohledem prohlédl Calluma. Přišel k nám a podíval se na mě a na Calluma.

,,Vidím, že už jste se seznámili. Platí ten zítřek Mio?" Zeptal se Danielle a podíval se na mě. Choval se a vypadal zvláštně. On snad žárlil.

,,Ano, Matthew se už nemůže dočkat," řekla jsem a pousmála se na něho. Tohle bylo tak trapný a já si v ten moment přála, abych byla neviditelná.

,,Tak super, mějte se," řekl Danielle a odešel. Otočila jsem se ještě za ním a sledovala ho až k autu. Pak jsem se otočila zpět na Calluma.

,,Promiň, že se ptám, ale vy spolu něco máte?" Zeptal se. Uchechtla jsem se.

,,Jsem kamarádi, zatím," řekla jsem a podívala se za sebe. Danielle zrovna nastartoval auto.

,,Zatím? Takže tam něco je?" Zeptal se. Zasmála jsem se.

,,Proč tě to zajímá Callume? Vadí ti to snad, že bych mohla mít něco s Daniellem?" Zeptala jsem se.

,,No, já jen, že se o tobě kluci bavili v šatně. Danielle dal jasně najevo, že mezi vámi něco je. Prý kvůli tobě odmítl i jinou holku. Tak jsem se chtěl jen ujasnit, že je to oboustranný a taky, protože se mi docela líbíš," řekl a přitom dal ruce do obranného gesta.

Nevím, proč jsem na něho byla takhle nepříjemná. Přece mi nic neudělal. Jen jsem si tak nějak přála, aby místo něho stál Danielle.

,,Promiň, nevím, co to do mě vjelo. Sama nevím, jestli mezi mnou a Daniellem něco je. Chová se zvláštně a je to složitý," řekla jsem a pousmála se na něho.

,,To já se omlouvám, moc jsem se vyptával. Každopádně bych tě rád pozval někam na rande, co ty na to?" Zeptal se. Bylo na něm vidět, že si jde za tím, co chce. Vlastně proč ne. Kdo mi zakáže jít s ním na rande? Nikdo.

,,Ráda, ale zítra můžu jedině hned po škole. Večer musím být doma," řekla jsem.

,,To mi nevadí. Můžeme spolu zajít na oběd. Dáš mi číslo?" Zeptal se a vytáhl svůj telefon. Kývla jsem na souhlas a namačkala tam svoje číslo.

,,Děkuju. Napsal bych ti kdy a vyzvedl tě u tebe doma?" Zeptal se. Kývla jsem na souhlas. Callum se zářivě usmál.

,,Tak super, budu se těšit. Měj se Mio,"řekl Callum a každý jsme odešli k našemu autu. Callum nasedl do luxusního Porshe. Bylo na něm vidět, že jeho rodina je bohatá. Zvlášť, když jeho otec je manažer hned několika týmů.

Nasedla jsem do auta a rozjela se domů. Celou cestu jsem přemýšlela nad tím, kdo na mě působí lépe. Jestli Callum nebo Danielle. Oba dva byli krásní. Ale přece jen k Daniellovi mě to táhlo o něco víc. Jako kdyby mezi námi byla nějaká přitažlivost. Přitažlivost, které se ani jeden nemůžeme zbavit.