1. the beginning

107 7 0
                                    


Projížděl jsem instagram, tak jako každý den. Nic zajímavého jsem cestou nepotkal, jen pár fotek motorek, pejsků a nakonec jsem zahlédl i pár nudesek, které jsem ihned samozřejmě nahlásil.

Najednou se mi na displeji telefonu objevilo oznámení.

"Nový zájemce o Vaši lásku."

Šokem jsem vydechl a vyskočil na nohy. "J-Hope! Co to sakra znamená?!" Vyletěl jsem okamžitě z pokoje rovnou k mému kamarádovi, stojícímu u plotny. Zrovna vařil večeři.

,,Ježíš, co se zas děje?" Vyjekl polekaně.

,,Co to má znamenat?!" Zavrčel jsem a telefon mu vtiskl do obličeje.
J-Hope odlepil můj telefon z blízkosti jeho obličeje. Pohled směřoval na displej a přitom přihmouřil oči. Nemá dobrý zrak, normálně nosí brýle.

,,Oh, joo no. Stáhl jsem ti seznamku a přihlásil tě. Potřebuješ milostný život, jinak zemřeš jako seschlý panic." Mlaskl a opět se věnoval vaření.

,,Co? Ale nene! Přeci- přeci jsem ti říkal, že takové věci nepodporuji a nemám je rád." Řekl jsem naštvaně a přisedl si na židli.

,,To já moc dobře vím. Ale oba dva moc dobře víme, že potřebuješ nějaký ten románek. Jsi jako když stará protivná ježibaba."

Protočil jsem nad jeho slovy očima.
Pche, já? A že bych byl jako nějaká ježibaba? A ještě k tomu protivná? Ccc, to teda ne-e.

,,Pff, jak myslíš." Zamumlal jsem nakonec a zrak směřoval na displej, kde jsem rozklikl náhodné oznámení a tím se teleportoval až do nějakého chatu.

Šokem jsem vykřikl, když jsem uviděl zprávu "Ahoj".

,,Ježíš, co ječíš? Akorát jsem na sebe vykydl omáčku na špagety!" Zavrčel J-Hope a otočil se na mě. ,,Co je? Proč vypadáš tak vykuleně?" Optal se a přistoupil ke mně s vařečkou v ruce.

,,O-on mi napsal?" Zašeptal jsem si pod vousy.

J-Hope radostně vypískl a vytrhl mi z rukou telefon. Znovu zkontroloval, zda vidí dobře a poté se na mě škodolibě ušklíbl. ,,Vidíš? Co jsem říkal!"

Telefon jsem mu z rukou vytrhl.

,,To je jedno. Co mu mám odepsat?" Zeptal jsem se narovinu. Nikdy jsem si s někým na seznamce nepsal. Vlastně jsem si nikdy s nikým nepsal. Jenom s Hopem a Jiminem, ale to je dlouhý příběh...

,,Napiš mu zpátky ahoj, ne?" Uchechtl se a došel zpět k plotně.

,,Fajn." Mlaskl jsem a pomalu napsal "ahoj". Po chvíli nervozního dumání jsem zprávu odeslal a telefon odhodil na linku.

Bože! To je kravina!

Můj telefon zabrněl. Šokovaně jsem pootevřel ústa a vyměnil si s Hnědovláskem pohled.

Rychle jsem popadl telefon a zobrazil si zprávu.
On mi odepsal tak rychle?!

,,Co mu mám odepsat?! Co mu mám odepsat?!" Křičel jsem, jakokdyby jedenáctce napsal její crush.

,,Tak třeba co kdybys mě nechal přečíst si, co ti napsal?" Ozval se Hope. ,,Jo, jasně." Vyhrkl jsem a předal mu můj telefon. On si přečetl zprávu.

,, 'Jak se máš? Vypadáš jako fajn kluk.' ?" Citoval zprávu před jeho očima. Nahlas jsem polkl a navázal s ním oční kontakt. ,,C-co na to?"

Hope si povzdechl.

,,Nechej to na mně." Ušklíbl se. ,,V tomhle jsem profík." A tak psal.

,, 'Super, zrovna vařím. A díky, ty též vypadáš fajn.' ?" Četl jsem nahlas zprávu a zoufale zkřivil obličej. ,,Tohle mám být jako já? Tohle bych v životě nenapsal, ty jeden úchyle!" Vykřikl jsem a promnul si oči.

,,Ale nech toho. Ještě tě nepozval na rande, takže jsi v cajku." Mávl nad tím rukou.

Zabrněl telefon. Nová zpráva.
Oba dva jsme se naklonili k mému telefonu a přečetli si zprávu. "To jsem rád. Nezajdeme na rande? Třeba zítra?" Zprávu jsem si přečetl nejméně třikrát, abych se ujistil, že vidím dobře.
On to zakřikl!

,,No to si děláš prdel?! Tys to zakřikl!" Ukázal jsem na Hopa, který se nademnou jen zasmál. ,,Vklidu, tak s ním půjdeš na rande a hotovo. Žádná věda."

,,Žádná věda?! Možná je to pro tebe lehký, ale pro mě teda určitě ne! Nikdy jsem na rande nebyl!" Zaječel jsem na něj hystericky. ,,Bože, pomoc. Co jsem komu udělal, že mi děláš zrovna tohle?" Zavzdychal jsem nešťastně.

,,Ale nech toho. To bude dobrý. Prostě zítra přijď na třetí k centrálu. Vyzvedne tě tam."
Hope mi dal do ruky telefon a zamířil do svého pokoje. ,,Jo a je tam hotová večeře, tak se najez." Dodal ještě a poté odešel úplně.

Rychle jsem otevřel chat s neznámým mužem. Ach ne. Bylo tam přesně to, co mi řekl Hope. Já ho jednou zabiju!

Rozklikl jsem jeho profil. Byl to docela fešák.
Hodně velký fešák!
Na profilu měl fotky v plavkách, těch břišáků by si nevšiml jen slepej a luxusních aut na fotkách též nebylo málo.

Zoufale jsem vydechl přebytečný vzduch ven.
Tyvole. A jsem někde. Co teď semnou? Co když si bude myslet, že jsem nějaký zlatokop? Bože, jen to ne!

Flustrovaně jsem si projel prsty do vlasů a jemně za ně zatahal.

Mám rande a to s úplně cizím člověkem.
Mám jít či nemám? Toť otázka. Z toho přemýšlení jsem až nakonec propadl únavě a usnul na kuchyňské lince.

'^'
Ahojda

Po opravdu dlouhé pauze jsem se rozhodla vrátit sem a dokonat to, co je mi dáno osudem.
(Teď znim hrozně tAjemNě but nevermind :d)

Vracím se zpátky, ti, co tu vydrželi a stále tu někde semnou jsou, jsem za vás vděčná a s upřímnou omluvou se k vám vracím!

Doufám, že se máte dobře!

Teď ale zpátky ke knížce. Většinou když řeknu, že knihu vydávám a budu pravidelně postovat kapitoly, stane se pravda úplným opakem.

SOO teď to říkat nebudu a slibovat nic též nebudu, ale můžete si být jistí, že budu duchem přítomna >ᴗ<

Za jakoukoliv zpětnou vazbu budu vděčná!

With love, amor ᯓᡣ𐭩

NO ESCAPE /TaeKookKde žijí příběhy. Začni objevovat