Najít cestu k němu

Cítit lásku od druhého člověka  je krásný pocit.
Cítit se milován  nejen sebou, ale vnímat i druhého člověka,  který vidí v tobě a cítí k tobě lásku.
Ta vřelost a teplo z druhého člověka je něco, co jsem nevěděl, že potřebuji ve svém životě.
Nikdy jsem to nezažil  a když jsem to dostal, tak jsem si říkal, že konečně zažívam lásku do hloubky.  
Přítomnost Louiho mi stačí.
Vnímáš tu přítomnost.
Cítíš ji.
A tvoje tělo je spokojené. 
Klidné.
Cíti se v bezpečí a chce být tomu člověka na blízku pořád.
A když není, tak to pociťuješ po celém těle.
Je to zvláštní vnímat vývoj vztahu na úplném  začátku, když se ještě neznáme.
Poznáváme se.
Nevíš jak reagovat.
Ten člověk je pro tebe úplně bílé plátno. 
A postupem času ho poznáváš.
Všechny jeho emoce rysy pohyby. 
Necháváš  toho člověka být. aby mohl se otevřít.
Sleduješ květinu rozkvétající před tebou. Nezavírá se.
Neodpadá.
Je tam.
A ty kolem ni chodíš dokola a obdivuješ ji.
Díváš  se s sleduješ ze všech stran všechny zákoutí.
Nechceš nic aby ti uteklo ale i přece postupem času poznáváš, že  je to mnohem více hluboké.
A s každým dnem jdeš hlouběji a hlouběji co ti to jen dovolí. 
Ukazuje ti, že se ti otevírá, ale  ukazuje ti jen malou část.
A ta část je už tak dosti hluboká.
Jak něco takového může být ještě hlubší ?
Jak něco muže být tak moc v člověku hluboko, že jen část už je příliš.
Jak se člověk dostane do bodu, kdy prožívá tak intenzivní věci ale intezivita nestačí.
Musí to být hlubší.
Mnohem.
Někteří  lidé si prochází životem jenom, aby došli do konce.
Někteří  si vezmou svůj život do vlastních rukou a zažívají život se vším všudy.
To dobré.
To špatné.
To velmi intenzivní i to velmi bolestné. Nikdy nevíme čím si člověk před nama prošel.
Má různé věcí,  čím ho dělají zranitelným.
Měli bychom milovat i tuto část. Je to kým je. A čím nemůže nebýt.
Je to součást jeho.
Součást Louiho.
Jako člověka samotného.
Jsou překvapeni že když vidíme jejich části které jsou pro ně intenzivní, jsou překvapení  že jsme ještě neodešli.
Že jsme pořád  tady a s nimi.
Hledají smysl proč přece ještě ten člověk neodešel. 
Přece ti ostatní to nezvládli odešli když věci byli těžké.
Lidé to tak mají. Odcházejí když se jim něco nelíbí. Když jsou mimo jejich komfortní oblast. 
V životě si chtějí jen užívat ale život není jen o užívání si.
Je to o obstarávačkách.
Pořad něco musíme řešit.
Jsme zaměstnání naši hlavou,která jede neustále.

                 Přijat to. Nechat to vzejít na povrch. Být s ním. A přijmout to. Nekontrolovat.