Láska s ďáblem

Kapitola 4.

Dnes už je pátek a já jedu za rodiči. Jdu si zabalit jen základní věci a vyrazím na vlak. Jede mi to za půl hodiny tak bych si měla pospíšit. Už vidím můj rychlík. Tak beru batoh a jdu si sednout.
Po hodině jízdy jsem se dostala do své rodné vesnice, kde už na mě na nádraží čekali rodiče. „Ahoj mami!" zavolala jsem a rozběhla se za ní. „Ahoj, tak co? Jak šel první týden ve škole?" zajímala se. „Dobře. Potkala jsem pár nových přátel ale i nepřátel." Pověděla jsem. „Tak to je mi líto. Ale co naděláš. Takové to bude vždycky."
Šli jsme domů, kde si při svlékání mamka všimla malého tetování na zápěstí: „Co to máš na ruce?" zeptala se. „Sakra" řekla jsem si v hlavě, „Já jsem to zapomněla zamazat." „ty ses nechala tetovat?!" rozzuřeně na mě koukla mamka. „N-ne. To je jen dočasný tetování." Řekla jsem nervózně. „Tak to jo, protože kdyby ses nechala tetovat tak bych tě asi musela zabít." Mezitím jsem si svlékala svetr a brala batoh. „Je, čau ségra!" zavolala jsem do kuchyně. „Čau." Ozvalo se. Mojí sestře je 22 let a jmenuje se Majda. Ona nechodí na střední ani na vysokou školu. Už začala pracovat. Je z ní velká holka. „Tak jak bylo?" zeptala se mě. „Dobrý, potkala jsem nové lidi a..." nestihla jsem to doříct a už mě začala přerušovat: „Co to máš na čele?" řekla udiveně. „No jedna holka na střední mě zmlátila, ale už ji vyhodili, takže dobrý." Poohlédla jsem se po našem malém pejskovi Enží. „Kde je náš malej goblin?" zeptala jsem se. „U tebe v posteli." Jak jinak. On je takovej gaučák. Nejraději spí v mojí dece. „Tady je." S úsměvem jsem k ní přiběhla a začala mě olizovat. „Pojď na večeři!" zavolal na mě taťka. Běžela jsem do kuchyně a zamnou Enží. „Co máme dobrého?" zeptala jsem se mamky. „Sushi." Podala mi talíř plný koleček sushi a zeleniny. „Mňam"
Po večeři jsem se šla umýt. Pak jsme koukali na film a šli spát kolem 11.