Dead

11. 𝓦𝓱𝓪𝓽 𝓭𝓲𝓭 𝔂𝓸𝓾 𝓼𝓪𝔂?

Nachystala jsem si korejštinu a šla jsem navštívit Eunwooa. Naštěstí je na stejném patře. Přidala jsem do kroku, protože ta chodba není nejmenší, že? Zavolala jsem na Eunwooa a čekala až se nachystá. ,, Čekáš na toho ubožáka, nebo mě tady provokuješ tím, že tady vystavuješ svou prdelku?" co to řekl?

**********************************

,,Cože?" asi jsem jenom neslyšela dobře. ,, Víš, že nerad se opakuji." udělal ten svůj povrchní úšklebek, však já mu ho ještě z té tváře smažu. ,, Promiň, byla jsem zadívaná do Eunwooa, takže můžeš mi to ještě zopakovat?" jak hned byl pryč.

,, Radši nic, nechci přijít o krk." a já se pousmála. ,, Dobrá volba." ukázala jsem na něho prstem a mrkla. Když viděl, jak došel Eunwoo, tak odešel. ,, Co od tebe chtěl pan učitel Kim?" zvedl obočí a otočil se směrem, kudy odešel.

,,Ale nic, jenom někoho hledal." mávla jsem nad tím rukou. ,, Aha, hele nechceš jít dneska se mnou ven? Potřebuju s něčím poradit a musíme jít na nákupy, vybereš mi autfit, prosím?" dělal u toho psí oči. ,, No jo, co mám s tebou dělat i když se mi moc nechce. " povzdechla jsem si, jelikož jsem si uvědomila, že mám ještě doma dost papírování.

Ale co bych pro něho neudělala. Hned jak uslyšel mou odpověď, tak mě objal a vypískl mi u ucha. Asi jsem zapomněla jak se dýchá, protože mě strašně mačkal. ,, No no, d-dobrý ne, u-už stačí, nebo m-mě ud- usíš." nemohla jsem skoro dýchat.

,,Je, promiň. Jsi v poho?" usmál se nervózně. ,,Jo jo, jenom mě nech se nadechnout." dala jsem si ruku na hruď. Zatímco se Eunwoo smál, jsem popadala dech. Jako, on vzhledově nevypadá jak nějaká gorila, ale když si dáte páku, nebo vás obejme, tak to je noční můra.

,,Tak co? Už dobrý?" dál se směje. ,, Jo, jo, už je to lepší." zvedla jsem palec nahoru. ,, A sraz bude v kolik a kde?" zeptala jsem se. ,, Před obchodním centrem ve 4 hodiny." ty vole, tak brzo? ,, No dobře, snad to stihnu." poškrábala jsem se na zátylku.

,, Když tak tě vzbudím." tak to pochybuju. ,, A jak, když mám vyplý vyzvánění?" zvedla jsem obočí. ,, Úplně normálně, budu zvonit do té doby, dokud nezvedneš svou línou prdel a nepůjdeš mi otevřít." to je vyděrač toto. ,, Ha, to je sice hezký, ale já ten zvonek můžu vypnout." mrkla jsem na něho.

,, Ty vole, fakt. Ty prostě musíš mít na všechno argumenty." protočil panenky. "Děláš jak kdyby jsi mě neznal." bouchla jsem ho do ramene. ,,No právě." zašklebil se. ,, Ts, já jsem nejhezčí tady ve škole, máš být rád, že mě znáš." hodila jsem vlasama dozadu.

,, Samozřejmě že jsem." dal přes moje rameno ruku. ,,Eeej, máš těžkou ruku!" snažila jsem ju oddělat, ale akorát tak si mě svojí rukou kolem mých ramen přitáhl k sobě ještě těsněji. ,, Debile! Tak když mě nedusíš, tak mě tady škrtíš. Ty jsi fakt těžký případ toto." povzdechla jsem si a nechala ho, ať si dělá co chce.

Šli jsme tak spolu celou dobu po chodbě a bavili se o tom venku, dokud kolem nás neprošel učitel Kim Taeyhung a nevraždil Eunwooa pohledem a odešel zase pryč.

,,Co to mělo být?" zeptal se mě Eunwoo. ,, Mě se ptej, je to debil." pokrčila jsem rameny. ,, Toto slovo tu už nechci nikdy slyšet." vykřikl pan učitel Kim SeokJin. ,,Pane učiteli, být vámi, bych to slovo nikdy neříkala dvakrát." mrkla jsem na něho a spolu s Eunwooem jsme odešli do třídy, jelikož zvonilo na hodinu, myslím že máme literaturu.

Sedla jsem si do lavice a čekala až dojde učitel. Už mě z těch děcek bolí hlava. ,,Tak třído utište se, jde vás slyšet až na chodbu." vstoupil do třídy učitel Park Jimin. Ten je tak baculatý a nevinný, až mi z toho je blbě. Radši jsem si lehla na lavici a pokoušela jsem se usnout.