Dead

9. 𝓓𝓪𝓽𝓮 𝓸𝓻 𝓭𝓮𝓪𝓵?

,, No tak počkej, počkej. Za prvé, ano je to od tebe nečekané. Za druhé, ano jsi debil. Za třetí, co jsi neměl začít takhle?" to mě opravdu zarazilo. ,, No chtěl jsem tě někam pozvat a udělal jsem z toho tohle." povzdechl si.

On mě chtěl někam pozvat?!

***********************************

,, Cože jsi chtěl?!" nemohla jsem uvěřit svým uším! ,, No pozvat tě na rande, místo toho, jsem se neudržel a chtěl ukojit svou nadrženost." sklopil pohled.

,, Sám Jeon Jungkook, mě pozval na rande. Neuvěřitelný. A co tak najednou?" by mě zajimalo. ,, Hele, nemusíme jo? Chtěl jsem se ti omluvit a někam pozvat. Pokud si chceš ale zvyšovat nade mnou ego, tak mě už tady nic nedrží. Čau." otočil se na patě k východu.

,, Počkej! Prosím." chytla jsem ho za ruku. ,, Promiň, jenom prostě můj mozek to nechce nějak vstřebat, a mám pocit, že za tím něco je a nenapadlo tě to jen tak. Znám tě od tvého narození, a prostě omluvy mi k tobě nesedí, tím chci říct, že to právě jsi ty, kdo si rád zvyšuje ego. Neber to špatně, ale uznej, že to tak je." proč to ale cítím, když vidím ten jeho omluvný pohled?

Omlouvám se, ale prostě, mně to k jeho chování to celý nesedí. Za tím něco bude a jestli ne, tak jsem se prostě zmýlila.

,, Proč jsi tak podezřívavá?" prohlížel si celou mou postavu. ,, Protože tě znám i když vidím tvůj omluvný pohled, tak za ním vidím i to, že to děláš kvůli něčemu. Nemám pravdu?" aha, tak už se vrátil zpátky namyšlený Jungkookie.

,, Jo máš pravdu a co? Chceme s tebou uzavřít dohodu o spolupráci s náma. Máme společné nepřátelé a čím víc nás bude, tím víc lepší to je." dívá se na mě nadějně, ale i s tou jeho pýchou, což mi tam trochu vadila.

,, Popřemýšlím o tom, ale nejsem si jistá. Nemám ráda, když mám někoho za zadkem. Radši pracuju sama, takže tím menší šance pro vás." přijde mi to? Nebo se zamračil.

,, Ale já ti nedal čas na rozmyšlenou, to byl rozkaz. Ale řekl jsem to tak, aby jsi o tom teď přemýšlela a odkývla." si ze mě dělá prdel. ,, Tak to ani náhodou! Já nejsem ta, se kterou můžeš zacházet, jak s hadrem. DALA JSEM TI POVOLENÍ TAK SE MNOU MLUVIT?!" řvala jsem na něho, jako promiňte.

Ale jak se může opovážit, tak se mnou mluvit. Jak kdybych já byla on a on byl král. To je takový kretén. A mlčí, s vytřeštěnýma očima. ,, Pokud chcete aby s vámi spolupracovala královna, tak nebudu za prvé, tolerovat tohle chování. Za druhé, budu rozkazovat já, kdo, co, kde, kdy, jak? Za třetí, ještě jednou otevře ty nebo někdo z tvých kamarádů na mě hubu, tak si mě nepřejte! A já si sama udám čas na rozmyšlenou. Ty máš takové štěstí, že tě nenechám zabít. Je ti všechno jasný?!" vztyčila jsem na něj prst.

,, Jo je." řekl znuděně. ,, Co prosím, asi jsem neslyšela. ,, Ano šéfe, je mi to jasný. " zařval.
,, Tak teď vypadni, pak se ti ozvu." idiot.

To je snad noční můra, toto! Není možný, v téhle době se tak chovat! Před 100 lety mi každý nohu líbal a heleme se, už si tady vyskakují, hajzli. Zabít je jednoho po druhém.

Jako promiňte, ale mám pravdu. Každý má mít k dotyčnému nějaký respekt. A né mu flusat pod nohy. ( btw tato doba teď 😮‍💨) Kdybych tak mluvila s taťkou, tak bych hned dostala 50 ran bičem. Za nevhodné chování a nerespektování.

No, nebudu si kvůli němu kazit dobrou náladu. Asi si udělám konečně pořádně dobrou snídani, protože mi kručí v břiše jak sviň. Rychle jsem vyšla schody do mého pokoje, naházela ze skříně na postel nějaké to oblečení.