Dead

1. 𝓐𝓬𝓺𝓾𝓪𝓲𝓷𝓽𝓪𝓷𝓬𝓮

,,Mami, mně se tam nechce!" zakřičela jsem.
Ano, dnes je 1. 9. 2023. Nastupuji na novou školu v Seoulu. Jmenuji se Alexia, bydlela jsem v České republice, ale přistěhovala jsem se sem s rodiči kvůli jejich práci v Seoulu.

Jsem adoptovaná. Moje rodina pochází z České republiky. Mám bratra a sestru, Nikola- 20 let a David- 24 let. David se neživí moc bezpečně. Jelikož jsme v Koreji, tak jsme nejlepší mafiáni v Koreji. Zatáhl mě do toho, když jsem uviděla jak někoho zastřelil.

Tak jsem mu řekla že má dobrou zbraň. Rodina o tom neví. Jak stíhám školu. Nestíhám já tam vlastně ani chodit nemusím.

Bráchovi jsem řekla ať mě s tím naučí a jakože v tom "reálném životě" mi bylo 6 let. Takže od šesti let jsem uměla boxovat střílet ze zbraně, a uměla jsem různá karate. Dříve než existovalo tohle všechno.

Tak jsem chodila k 9 klanům. Klan Ozunu, byl to velmi přísný klan. Bohužel tam jsem přišla o všechny city.

Ano vím není nejlepší být adoptovaná a mluvit o tom. Ale mně to nedělá problém se o tom bavit. Narodila jsem se královské rodině tvorů nejmocnějších světa. Mám zlato červenou krev, král má prý jenom zlatou. Nevím co je na tom pravdy.

Proto nejsem normální. Nikdo ze žádných rodičů, které jsem měla to nevěděli ani zaměstnanci v dětských domovech to nevěděli o mně. Jelikož by tomu neuvěřili. Wooow Alexio. Ty jsi chytrá(⁠・⁠o⁠・⁠).

Nevím jak to říct, sice jsem nejmocnější světa a mojí pravý rodiče zemřeli. Takže vlastně jsem jediná svého druhu, babičku a dědu a prostě další přírůstky naší rodiny jsme neměli.
Takže jsem vlastně jediná svého druhu. Říká se že je i král, ale je míň mocnější než královna, což jsem já.

Ještě jsem zapomněla na něco. Blikají mi oči, když je to fialová, tak to znamená že po něčem toužím. Ve zkratce touha, prostě sex. Ale když jsem zamilovaná, tak musím mít fialové oči a musí mi v nich probliknout malý blesk.

Ale tu barvu a ten blesk jsem neměla pěkně dlouho v očích a když jsem u toho. Ten blesk je jenom jednou a proto poznáte že je to pravá láska a jinou už nenajdete.

Pak mam červenou a sytě červenou. Vy si asi říkáte že v tom není ani rozdíl, ale to se kurva mýlite. Když mám červenou, tak jsem naštvaná a mám vztek.

Ale když sytě červenou, tak jsem vyvraždila celou vesnici ve které jsem bydlela a mojí rodinu. Jenže v té době se to nezjistilo. Vůbec nevím jak to, ale ani by mi asi nic nehrozilo.

Bylo to jenom jednou a jsem za to mega ráda a děkuji za to bohu. Ani nevím jak se to stalo.

Nikdy jsem neslyšela jméno nebo něco takovýho. Jenom že existuje a je míň mocnější. Když mi bylo 500 let. Slyšela jsem o Jeon Jungkookovi.

Vyvraždil celou vesnici, věděla jsem že nebude ledajaké dítě a vyvraždil celou stráž u různých královstvích. Naštěstí nás nenašel. Znala jsem ho od malička. Byl tak roztomilej, ale bylo v něm víc ďábla, než anděla. Měl můj obdiv taky bych se k tomu brzo schylovala.

Myslím že jsem procestovala všechny děcké domovi atd. Abych pravdu řekla jdu jenom do posledního ročníku. Jelikož taťka a mamka dostali tu práci tady nedávno a zrovna už v tu dobu jsem měla nastupovat do čtvrťáku. No dost o mně, když tak se dozvíte něco o mně v průběhu příběhu.

Máme ten nejlepší barák podle mě. V tom baráku je normálně že: bowling, tělocvična, vlastní obrovský fitko, cvičební mafiánská místnost, tuna koupelen, a bazén a to nejlepší nakonec, VLASTNÍ KOUPALIŠTĚ S TOBOGÁNY A GAY BAR MÁME VLASTNÍ.