Jeho slova mi nedala, běžel jsem co nejrychleji k počítači a našel kapitolu tři. Každé slovo a větu si četl snad tři krát, aby mi nic neuniklo. Ale i přesto nevím proč zrovna já. Najednou si všiml malého textu u scény kde doktorka Joanna dělá průzkum na osobě, která byla v kontaktu s Damonem. Zvětšil si text a očima jsem si přečetl celou větu kde se doktorka baví s detektivem ,,Průzkum dopadl dobře, osoba se jmenuje Anawin, chlapec, věk devatenáct let v kontaktu s Damonem je velmi často" přečetl si větu nahlas. Počkat takže se celou dobu nacházím taky v knize? A podle všeho dost často v kontaktu s Damonem, jak je to možné?
Celou noc jsem strávil tím že si každou kapitolu přiblížil a hledal co mám společného s Damonem. Bylo okolo sedmé ráno a konečně dočetl poslední kapitolu, ale bohužel nic nenašel. Po dočtení poslední kapitoly jsem se rozhodl pro krátký odpočinek a pak se vrátit k řešení příběhu. Napadlo mě že by se možná moje jméno nacházet někde v těch kresbách. Po krátké odpočinku jsem si udělal oběd a zasedl na zem ke kresbám. Opět jsem se snažil zjistit něco co by bylo společného semnou, ale opět marně ,,Sakra tak co v té knize dělám!" vykřikl jsem nahlas ,,Stále ti to nedošlo?" ozval se zamnou Damon ,,pomoc mi prosím" zašeptal jsem. Damon mi nabídl jeho ruku abych se zvedl ze země, ruku jsem přijal a Damon mi pomohl na nohy. Stále držel mou ruku a vedl mě do mého pokoje. Lehl si na postel a poklepal na místo vedle sebe, lehl jsem si a čekal co udělá. Opět zvedl mou ruku, každý jeho dotyk byl tak jemný ,,Damon už mi řekneš jaký mám smysl v knize?" Damon nám propletl prsty ,,Anawin my dva jsme měli skončit spolu, proto se to jmenuje Happy Ending. Autor měl v plánu aby naše postavy byly spolu" poslední větu zašeptal ,,Takže musím napsat děj a ukončit ho tak aby naše postavy byly spolu?" podíval se na něho.
