Už mi popravdě i dochází nápady a taky jsem na sebe naštvaný. Když kniha neměla autora Damon byl milý a přátelský, ale já to pokazil a udělal z něho někoho čím si nezaslouží být. Váhal jsem zda knihu vůbec dopsat, nechci mu ublížit.
Vím že udělám hroznou chybu, když budu v knize pokračovat. Popadl jsem scénář co mi kdysi přišel schránkou a šel ven, venku byla hrozná tma a já se vydal k blízké skládce. Na skládce jsem narazil na sud s papíry, tak mě napadlo scénář spálit. Oheň už byl dostatečně silný, scénář jsem se chytal spálit. Netrvalo dlouho a něco mě za rameno strhlo dolů na zem. Můj pohled šel na Damona ,,Snad nekončíš s knihou?" na jeho tváři se nacházel šílený úsměv. Nervózně jsem polkl, jeho tělo se nacházelo nad mým a naše obličeje byly tak blízko ,,Musím. Nemůžu žít s pocitem co jsem z tebe udělal...mrzí mě to" zašeptal jsem. Žádnou odpověď mi však nedal, pouze začal svůj obličej přibližovat více k mému. Naše obličeje byly hrozně blízko sebe ,,Damon..co to děláš?" optal se ho ,,Ukončuji příběh jak si autor přál" zašeptal. Po jeho slovech spojil naše rty v jedno, byl jsem překvapený ale do polibku se přidal. Mezi námi opět vládlo ticho ,,Teď už můžeš knihu dokončit, máš konečnou scénu..pusu" zašeptal ,,Děkuji že jsi mi odpustil" věnoval mu polibek na tvář.
Vrátil jsem se domů, kde dopsal poslední kapitolu knihy. Kniha skončila naší pusou a z Damona udělal lepšího člověka..tak jak ho znám já. Ale abych pravdu řekl kniha skončila ale mezi mnou a Damonem příběh pokračoval dál.
The End.
Tak a konecccc~ snad se alepoň malinko líbilo a ještě jednou se omlouvám za gramatické chyby..byeee byeee :)
