76.

434 22 13
                                    

Pohled Petry:

Asi vám tu úplně nebudu popisovat každý den, protože jsme v podstatě nic nedělali.
Byli spolu, koukali na filmy, chodili ven, byli s Anetkou, někdy jsem musela do práce a tak..

Přesuneme se rovnou na sobotu tudíž poslední den, co jsme s Petrem spolu.
Šli jsme spát dost pozdě, takže to, že jsme se vzbudili až skoro ve tři odpoledne nebudeme komentovat, dobře?

Po vzbuzení jsme si udělali hygienu a prostě klasika, pak jsem udělala oběd.
Mamka se sama nabídla, jestli nechceme pohlídat Anetku a být spolu.
Nejsem si jistá, jestli mámě došlo, že to je Petr, protože ho viděla jen ve tmě v obýváku, když mi vracela Anetku a od té doby mi jen zavolala a pak si převzala Anetku, ale nijak víc jsme se nebavili.
Zítra pro Anetku půjdu s Petrem, jsme domluvení.

Teď s Petrem sedíme na gauči, teda on sedí, já mu ležím v klíně a dokoukáváme film na který jsme koukali do noci.

,,Nepůjdem na večeři dnes?" zeptá se, když film skončí

,,Mě zveš na rande nebo?" zasměju se a kouknu na něj.

,,Jestli tomu tak chceš říkat, tak jasně" usměje se a pohladí mě prstem po tváři.

,,Tak jo" usměju se a sednu si mu do klína a obejmu ho kolem krku. On se pousměje  a obejme mě kolem pasu.

,,Půjdem třeba v šest?" zeptá se a já se otočím na hodiny za námi. Je 16:49

Hned se zvednu a běžím do ložnice se převléct. To nemám šanci stihnout, ne?

,,Kam běžíš?" zasměje se a jde zamnou.

,,Nestíhám, musím si vybrat něco na sebe a namalovat se.. Víš co? Uvidíš to až pak, běž" vyženu ho při čemž se zasměje a odejde do obýváku, kde si pustí nějaký další film.

Já zatím vybírám šaty.

,,Laskooo?" ozve se za dveřmi. Nad jeho oslovením se jen sama pro sebe pousměju.

,,Anoo?" natahuju se pro šaty ve skříni.

,,Já zajdu za Calinem na hotel pro něco na sebe, nemám tu nic moc"

,,Jasně"

,,Tak v šest sraz před barákem, ju?" zeptá se

,,Ano, v šest" potvrdím mu to a po chvili slyším zabouchnutí dveří.

Nakonec se rozhodnu pro šaty černé barvy ke kterým přidám nějaké doplňky a jdu se namalovat.
Moc se nemaluji, takže použiju jen trošku korektoru, řasenku, rozjasňovač přes celé oko a nakonec lehce narůžovělou rtěnku.
Podívám se na hodiny a jelikož už je 17:50, tak si vyberu boty.
Po delším rozhodování si vyberu podpatky, které mají malý a rozšířený podpatek, takže snad se na nich nezabiju.
Pak už jen popadnu kabelku, zamknu byt a jdu dolu, kde už čeká Petr.

Hned jak se na mě podívá, tak se mu rozzáří oči a já se usměju a jdu za ním. Petr má na sobě černé džíny a bílou košili. Moc mu to sluší, měl by to nosit častěji.
Z poza zad vytáhne slunečnice a dá mi je do ruky.

,,Děkuju" usměju se na něj a on si mě stále zaujatě prohlíží.

,,Neděkuj princeznoo, jdem?" řekne po chvilce, přikývnu a on mě vezme za ruku.

Jak se to mohlo stát?Kde žijí příběhy. Začni objevovat