your fault-Tom Kaulitz

✦6✦

Uviděli jsme Anayu jako vybírá hrnec "proč nespíš" zeptal se Bill a Anaya poskočila "bože já jsem se lekla" uchechtli jsme se.Ani se na mě nepodívala...ale popravdě se jí ani nedivím.Chtěl jsem ji oprcat a pak zabít, ale neudělal jsem to, protože jsem zkurvený slaboch...

"Mám hlad,tak mě napadlo že si něco uvařím" sedli jsem si na židle "jdu si udělat lívance...chcete taky" zeptala se "máme celkem hlad takže klidně udělej i nám" přikývla,otočila se nám zády a šla kuchtiť.

Anaya
Vybrala jsem si z ledničku všechny ingredience které jsem potřebovala a ty jsem smíchala s ostatními. Vybrala jsem si pánvičku a čekala jsem až se mi rozehřeje. Následně když se rozehřála jsem nalila po kousku do tvaru kruhu těsto.

Když mi všechno těsto minulo, lívance jsem položila na talíř a pánvičku jsem dala do mičky.

"Jen si odskočím a hned jsem zpátky" ,,ale pohni si,jinak vystidnou" Bill jen přikývl a odešel.
Ještě jsem se šla podívat do chladničky či náhodou nemají nějaké ovoce a sirup.

"Hele Anayo...chci se ti omluvit zato jaký jsem byl-",, úchylák? hlupák? debil?" slyšela jsem jak se uchechtl "to je strašně vtipné" překroutila jsem očima a hledala dál "fakt mě to mrzí" nevěřím mu ani slovo "tak jsem tady, co hledáš Anayo" ,, zda tady nemáte nějaké ovoce a sirup" jsem slepá nebo ho nemají "tak ovoce nemáme žádné,ale sirup by měl být ve skříňce vlevo" otevřela jsem ji fakt tam byl "děkuji" usmála jsem se na něj a on mi úsměv opětoval.

"Tohle jsou nejlepší lívance které jsem kdy jedl" potěšilo mě to tak jsem se na něj usmála "musím souhlasit" řekl Tom ale nato jsem už nereagovala.

.⭒☆━━━✰━━━☆⭒.

Už je večer. Ležím v Tomově pokoji a čumím do blba, protože co jiného mi zbývá.

Jen tak mě napadlo či mě náhodou Jenna a Aaron nehledají, ale zřejmě ne.I tak mě strašně serou, takže je mi bez nich docela dobře, i když zase Bill a Tom mě mohou kdykoliv zabít.

*KLEP KLEP*
Zaklepal někdo na dveře, ale nechtělo se mi odpovědět tak jsem zůstala tiše "Tom- jé ahoj Anayo, neviděla si Toma" záporně jsem zakývala hlavou "aha tak tě nebudu rušit" usmál se a odešel.Mám na sobě ještě make up, tak zase nechci jim pošpinit povlečení.

Určitě Tom nebude mít odličovač, a Billa nechci obtěžovat, tak jsem si šla umýt tvář vodou.Vstala jsem z postele a měla namířeno do koupelny ale po cestě tam mi cinka zpráva.

*Neznámé číslo

?:Přijď dolů o 5 minut před dům.Jdi oknem.

Neodepsala jsem, a ani se nikde nechystám takže se ten neznámý může posrat, protože co když to je nějaký psychopat.

V koupelně jsem hledala alespoň nějaký ubrousek kterým bych si tvář mohla umýt ale marně. Strašně mě pokouší myšlenka v hlavě, že co kdyby se stalo kdyby půjdu před dům. Asi tam půjdu. Ne ne nepůjdu. Ale jdu a tečka.

Převlékla jsem se z šatů a dala si to v čem jsem předtím přišla, a to byly jeansy a mikinu, ale napadlo mě že mi bude zima tak jsem si vzala něco z Tomovy skříně. Vyhrabala jsem černé tepláky a mikinu.

Otevřela jsem okno a myslela že asi zemřu „tak tohle ne“ řekla jsem a naklonila se „tak pojď“ „Tome?“ zahleděla jsem se na postavu a fakt to byl Tom „je to asi 20 metrů, to neudělám!“ zakřičela jsem na něj "já tě chytím neboj se" nastavil ruce "tak to určitě" uchechtla jsem se "no pojď!" zakývala jsem hlavou na názněk že ne "Anayo ty to zvládneš" zakřičel.Dobře zvládnu to...tři...dva...jedna...

Vyskočila jsem a cítila jak jsem dopadla do Tomových rukou "vypadáš v tom hezky" poohlédl si mě celou "alespoň bych zemřela hezká" pousmála jsem se "a můžeš mě už pustit",, jo promiň" pustil mě a já jsem nevěřila že jsem to fakt přežila "tak kvůli čemu jsem skoro skončila svůj život?" překřížila jsem si ruce a nadzvedla obočí "uvidíš" usmál se a ukázal abych šla za ním.

"Doufám že mě nechceš zabít" dívala jsem před sebe ale viděla jsem jak se na mě podíval s úsměvem "možná" uchechtla jsem se a pokračovali jsme v cestě.

Zastavili jsme na u menšího jezírka a na trávě byla deka a na ní jídlo "co to má znamenat",, moji omluva si nepřijala, tak mě napadlo že tě vezmu sem...a možná mi odpustíš" podívala jsem se na něj "dám ti šanci to napravit" usmál se a šli jsme na deku "něco jsem tu pro tebe připravil" vzal do ruky víno "červené víno z roku 1867 madam" vzal ho do ruky a nalil mi "ty si nedáš" ,,tento typ vína není pro upíry" ,,aha,tak co budeš pít" zeptala jsem se "přitom jak jsem to tady připravoval jsem si něco chytil" ukázal mi láhev s krví myslím.

"Počkej seběhnu jen po jednu věc, a hned jsem zpátky",,dobře" usmála jsem se a on jako blezk odešel.

"Anayo...Anayo" zaslechla jsem hlas...mužský hlas ale nebyl Tomův ani Billův...to bych poznala "halo" ohlížela jsem se za sebe ale nic a nikoho jsem neviděla "tady jsem" teď jsem ten hlas slyšela před sebou,a když jsem se otočila nikdo tam nebyl "k-kdo jste" klepal se mi hlas od strachu "tady jsem Anayo" otočila jsem se za sebe a uviděla postavu vysokou asi 180 centimetrů jak hledí na mě a pomalu se přibližuje "Tome...Tome...kde jsi" řekla jsem po tichu "Anayo už jsem tady" slyšela jsem z dálky Tomův hlas a když jsem se podívala směrem tam kde stála ta postava, nikdo tam už nebyl.

Nová čast je venku zlatíčka!😛