1. kapitola

47 2 2
                                    

Harry se oblékl do svého kabátu, hůlkou přivolal malou krabičku, kterou si uschoval do kapsy a vyšel ze své kanceláře do otevřeného pracovního prostoru svých podřízených.
,,Dneska nějak brzo šéfe." Konstatovala Susan, zvědavá zato výborná bystrozorka. Vstala od svého stolu a držela s Harrym krok, zatímco on rázným krokem mířil k výtahu. ,,Lotroskop v Hainburghu opravdu detekoval černou magii. Měl jste pravdu."
,,Sepiš výsledek šetření, na poradě si řekneme víc."
,,Jasně šéfe."
Harry vešel do výtahu a nechal se odvézt do osmého patra, kde na něj v Atriu čekal ministr kouzel Kingsley Pastorek.
Kingsley stál s rukama za zády a s pyšným úsměvem před sebou sledoval práci kouzelníků, kteří mávali hůlkami a se soustředěnými výrazy stavěli kulatý bar nové kavárny, který měl zdobit prostředek Atria.
,,Od zítra si všichni zaměstnanci budou moci dojít na kávu přímo na ministerstvu." Pochvaloval si a podíval se na Harryho, který se postavil vedle něho. ,,Jak jste pokročili?"
,,Vypadá to, že jsme tu skrýš našli." Odpověděl mu Harry.
,,Výborně. To poslední co potřebujeme je, aby se pět let po válce mluvilo o tom, že jsme nepochytali všechny Smrtijedy. Vyřeš to v co nejkratším čase."
Harry pokýval hlavou na znamení souhlasu. ,,Mohl bych -"
,,Jdi domů Harry.'' Pastorek na něj znovu upřel pohled. ,,Ženy nerady čekají. Marně by jsi hledal výmluvu. Jak dlouho jsi svou ženu neviděl?"
,,Vím, kolikrát jsem jí viděl minulej rok. Přesně desetkrát."
,,Kariéra profesionálního hraní famfrpálu sebou přináší oběti. Ginny ale nezůstane u Holyheadských Harpyjí napořád?"
Harry pokrčil rameny. Jak to měl vědět? S Ginny si pořádně nepromluvil pár let. S úpadkem komunikace mezi nimi upadala i korespondence. Dopisy přicházely jen s oznámením Ginnyna příjezdu domů. Společný čas pak trávili v posteli a po pár návštěvách.
Odcizil se. První roky mu nepřítomnost vlastní ženy tolik nevadila a úspěšnou kariéru jí přál. Protože byl velkým fanouškem famfrpálu, byl ze začátku nadšený stejně jako ona. Přemýšlel, kdy se v něm poprvé začaly objevovat pochybnosti o tom, jestli jsou společně s Ginny šťastní.
Harry se přemístil domů na Grimmauldovo náměstí a vydal se do kuchyně, kde Ginny připravovala jablečný koláč, který provoněl celou místnost. Vytáhl z kapsy dárek, zezadu Ginny objal a malou krabičku jí dal před obličej. Ginny s úsměvem krabičku otevřela a vzala do ruky stříbrnou sponu do vlasů.
,,To mám za to, že jsem se vrátila domů? Nebo za to, že jdeš pozdě?'' Odložila sponu na pracovní plochu linky a naklonila hlavu na stranu, když jí Harry políbil rameno.
Harry jí bez odpovědi otočil čelem k sobě.
,,Harry!'' Ginny rukou přejela po jeho tváři. ,,Máš fousy!''
Přivinul si ji natěsno k sobě k polibku a manévroval s ní do ložnice.

Nebylo ještě pozdě, aby Harry svojí ženu vzal na rande. I když se mu z postele nechtělo, myslel že jeho nápad Ginny uvítá.
,,Obleč si něco hezkýho. Vezmu tě na dobrou večeři.'' Chystal se jí políbit, jenže Ginny se od něj odtáhla. Slezl z ní a čekal na její odpověď.
,,Nejde to. Slíbila jsem mamce, že se později večer zastavím a chtěla bych vidět Huga. Co se narodil viděla jsem ho jenom jednou. S Hermionou jsem už domluvená.'' Přešla ke skříni a začala si z ní vyndavat oblečení.
Plán strávit večer sexem očividně nevyjde.
,,Teď si přijela, měli by jsme trávit čas spolu.''
,,Mohl si dneska zůstat doma a vzít mě třeba na oběd. Upřednostnil jsi práci."
Radši mlčel kdo co tady upřednostňuje. Vstal a mířil do koupelny, kde se opřel rukama o umyvadlo a podíval se na sebe do zrcadla. ,,Kurva."
Jeho manželství je špatný vtip.
_____
Harry neměl svůj den. Ranní poradu odvedl v napjaté atmosféře, za kterou mohl jenon on sám. To protože se mu spalo nahovno, pomyslel si. Vyjel výtahem do osmého patra a očima vyhledal nejmenší frontu u baru. Ve velkém dřevěném kulatém baru stálo pět zaměstnanců a Harry měl kliku, protože jedna fronta byla oproti ostatním očividně kratší. Před sebou ve frontě měl jednoho čaroděje, který si objednával a teprve nyní postřehl příjemný hlas dámské obsluhy.
,,Ještě něco si dáte?" Řekla sladce.
Čaroděj zakroutil hlavou. ,,Uvidíme příště." Docela laškovně odpověděl.
Žena, která obsluhovala se otočila zády, aby připravila objednávku a Harry vykoukl z řady, aby si ji mohl prohlédnout. Zasekl se pohledem na jejím zadku a na krátké sukni. Postavu měla moc pěknou. Alespoň ze zadu. Vrátil se zpátky k myšlenkám na práci.
,,Dobrý den. Co si dá-'' Zarazila se.
Harry zamrkal. Ona? Velký poprsí a úšklebek v obličeji, který mimochodem moc dobře znal a černé rovné vlasy.
,,Parkinsonová?"
,,Pottere?"
Co příjemný hlas. Spíš jízlivý. ,,Dám si černou kávu, sebou." Řekl klidně.
Sledoval její pohyby, když mu kafe připravovala. Je moc pěkná. Taky je zlá, rozmazlená, sobecká a nezapomeňme na to, že vyjádřila podporu předání Harryho Voldemortovi. Za své činy byla náležitě potrestána. Její rodiče, Smrtijedi, hnili v Azkabanu a jí byl zkonfiskován veškerý majetek. Vlastně, naposledy o ní slyšel od Hermiony, která kritizovala školský systém, kdy Zmijozelským studentům nebylo umožněno dokončit osmý ročník v Bradavicích po druhé kouzelnické válce. Parkinsonová se prý dožadovala možnosti studovat, ale její žádost byla zamítnuta.
,,Tady to je. Bude to deset srpců."
,,Ehm, díky..." Podíval se na její jmenovkou nad levým ňadrem ,,...Pansy."
Dívala se na něj přísně s přivřenýma očima. Harry se bavil nad tím, že mu Parkinsonová, Zmijozelská královna, dělá kafe.
,,Přijďte zas...Henry."
Henry?

Na oběd si zašel se svým kolegou. A nebylo divu, že hlavním tématem rozhovoru byla nová kavárna a zaměstnanci v ní.
,,Zajímalo by mě, co si Pastorek myslel, když jí na ministerstvu zaměstnal. Musel vědět, že z toho bude pozdvižení. Málokdo se od ní nechá obsloužit.'' Kroutil hlavou Terry Boot. Už ve škole se stali přáteli. Terry byl členem Brumbálovy armády a zapojil se do bitvy o Bradavice. Harry byl rád, že Terry pracuje na ministerstvu.
,,Dneska jsem si u ní objednal kafe.''
,,Vypadá fakt tak dobře, jak se povídá? Ne, nic neříkej. Přesvědčím se sám.'' Smál se.
Harry byl rád, že nemusí odpovídat. Objevoval se u něj jakýsi Hermionin komplex. Nejradši by Pansy dopomohl k tomu, aby měla víc zákazníků. Vlastně kdykoli si půjde pro kafe nebo čaj, může si ho objednat u ní. Navíc to, že by mu kafe dělala holka, co ho celá školní léta provokovala, byl bonus.
,,Mimochodem myslím, že se někdo musel v Mezinárodním kouzelnickým zpravodaji za Padmu přimluvit. Dostala sovu s pozvánkou na pohovor."
,,Padma je jedna z nejlepších novinářek co znám. V Denním věštci je jí škoda.'' Hodnotil Harry.
,,Byl jsi to ty? Padma si je jistá, já říkal že se radši zeptám.''
,,Nic jsem neudělal. Musí ještě projít výběrkem."
,,Zmínění jejího jména u Wittershamena není nic."
,,Udělal jsem to rád.''
,,Musíš k nám přijít na večeři. Co Ginny? Jestli je doma vezmi jí sebou."
,,Dneska odjela."
Asi by si o tom měl s někým promluvit. Ron nepřichází v úvahu. Zabil by ho. Hermiona, i když má Harryho ráda jako vlastního bratra, by Ronovi ve finále všechno vykecala. Přece jenom oni dva mají funkční manželství.
,,Ani jsem se nerozloučil. Prostě..." Harry zmuchlal ubrousek a hodil ho do prázdného talíře. ,,Vstal jsem brzo a šel dřív do práce."
,,Něco se děje?''
,,Máme krizi."
,,Večer pivo?"
,,Jo.''
On sám má krizi. V manželství. S Ginny. Má to Ginny podobně? V kanceláři vytáhl pergamen a napsal své ženě dopis, ve kterém jí žádal o její čas, aby si společně mohli promluvit.

Tebe PansyKde žijí příběhy. Začni objevovat