Tebe Pansy

7. kapitola

Mlha se plazila mezi stromy a obalovala vchod do Dolohova přístřešku skrytého v lese. Harry se v čele s Charlesem a Davidem zastavil.
,,Tady." Zamumlal David. ,,Cítíš to?"
Harry přikývl.
Ve vzduchu se vznášelo něco nebezpečného a odporná chuť se mu usadila na jazyku. Magie, která tu prostupovala každý kámen a kořeny stromů, byla zkažená. Ze země, jakoby přicházel šepot, slabý, ale znepokojivý. Byl to zvuk, který nedokázal infentifikovat.
,,Vstoupíme. Dávejte bacha."
Přikývli a vkročili do temného prostoru. Kolem nich se ochladilo a vzduch byl těžký a hnilobný. Harry se zastavil a stopl tak i ostatní. Cítil, jak se mu něco nepříjemného tlačí do mysli, jako by se ocitl v temném snu.
„Nechoďte dál!" Harry se snažil zakřičet, ale jeho hlas zněl vzdáleně. Točila se mu hlava a marně se snažil bránit před útoky na jeho mysl. Náhle se ozvalo zadunění země a vzduch kolem nich zčernal. Harryho obklopila tma, plná černé magie. Otočil se se na kolegy. Charles za ním stál nehybně a Davida neměl v dohledu.
,,Davide?" zavolal. Žádná odpověď. Harry cítil, jak mu hruď stahuje panika. Ztratil Davida? Pak to uslyšel. Chichotání. Hrdelní a děsivé. Davidův pokřivený smích, který zněl kousek od něj ustal. „Pomoc mi Harry." David plakal.
Harrymu naskočila husí kůže. „Kde jsi?"
Znovu to chichotání. A pak ho uviděl. Davida, nebo něco, co mohlo být David. Kůže mu visela ze tváře v cárech a oči byly prázdné a slepé. Z úst mu teklo cosi slizkého a černého. „Pomoz mi.'' Chrčel.
Harry se silou mysli snažil uvolnit, potlačit emoce a zablokovat mysl. Z hluboka se nadechl a vydechl. Temnota kolem něho se stávala přirozenější. Postřehl, že David a Charles, oba zkroucení bolestí, leželi na zemi. Švihl hůlkou a jejich těla se vznesla do vzduchu. Harry těžkými kroky rázoval z Dolohovy skrýše, zpátky ven. Z venku slyšel hlas Rona a to ho hnalo vpřed.
Pak už jen vnímal bzučení v uších a čerstvý vzduch. Venku padl na kolena a zavřel oči. Potřeboval si odpočinout.

Probudil se u Svatého Munga. Bleskem vystřelil z postele a Ron, který si toho všiml ho běžel zastavit.
,,Harry! Doprdele lehni si!''
,,Kluci?''
,,Budou v pořádku. Jakmile jste vylezli vzali jsme vás sem. Co se tam sakra stalo?''
Harry se posadil na postel a složil hlavu do dlaní. ,,Byl to hnus kámo. Ochrany jsou spojený s černou magií.''
,,Merlinví co tam schovává. Sakra.'' Ulevil si Ron.
,,Nezjistíme to. Aby jsme ochranou prošli potřebujeme někoho kdo se vážně vyzná v Occlumencii.''
,,Vypracujeme novej plán. Dostaneme ho Harry.''
,,Jo.''
,,Fajn. Udělaj ti pár vyšetření. Mezitím...No, můžu se mu ozvat.''
,,Hádám že jinou možnost nemáme?''
,,Myslíš že nám pomůže?''
Harry se na Rona podíval. ,,Doufám že jo.''
_____

Dveře od jejího bytu se rozletěly a Pansy mu padla do náruče. Nadechl se vůně jejích vlasů a pevně jí držel u sebe. Zmátlo ho, když se od něj Pansy prudce odtáhla a začala ho bušit pěstmi do ramen a hrudi.
,,Víš, jak jsem se bála?!" Její hlas se třásl směsí vzteku a úlevy. „Nechtěli mě za tebou pustit! Nikdo mi nic neřekl!"
Harry jí chytil za zápěstí. „Nic mi není.'' Zašeptal jí do pusy, i když věděl, že to není úplně pravda. Byl trochu otřesený a díky noční můře se nevyspal. Vyfasoval v nemocnici několik lahviček Bezesného spánku a odmítnul pomoc duševního léčitele. Fyzicky byl v pořádku a díky zkušenostem z minulých let, věděl co má dělat, aby mu bylo za čas dobře. Poradí si sám.
„Nic ti není?" Opakovala tiše.
Harry si jí k sobě víc přimáčknul. „Omlouvám se." Zašeptal jí do vlasů. „Mrzí mě to.''
„Už mi to nedělej.''
I když by chtěl, tohle jí slíbit ještě pár týdnů nemohl.
_____

„Rád tě vidím, Draco.'' Harry si potřásl s Dracem rukou a pevný stisk blonďatého, draze oblečeného a upraveného muže mu dodal naději.
Ron, který dovedl Draca k Harrymu domů do jeho pracovny, se usadil a promnul si ruce. ,,Vlastně, my tě sem pozvali, protože potřebujeme tvoji pomoc."
„Takže jste se dostali do bodu, kdy prosíte Malfoye o laskavost? To musí být vážný." Draco se uchechtl a usadil se.
„Nedělej, že tě to překvapuje. Víme, že jsi mistr v Occlumenci a Legilimenci. Potřebujeme tvoje schopnosti." Řekl Ron a Harry jim mezi tím rozlil Ohnivou whiskey.
„Jistě, protože jsem vždycky toužil pomáhat hrdinům z Nebelvíru. O co jde?"
Harry mu podal sklenici a složku.

Po prostudování jí Draco odhodil na stůl. „Proč bych měl něco takovýho dělat? Co z toho budu mít? Víte, že nejsem charita."
,,Můžeš přestat být takovej zmijozelskej? Pomáháš spravedlnosti, to ti nestačí?" Rozmáchl se Ron až vylil obsah třetí skleničky na zem a Draco se zasmál.
„Vážně, Weasley? Myslíš si, že spravedlnost mě zajímá?"
„Co chceš, Draco?" Harry švihl hůlkou, aby po Ronovi uklidil.
Draco přejel očima po kouzelnících. „Dobře, pomůžu vám, ale výměnou chci přístup k Ministerstvu. Mám svoje záležitosti, který potřebuju vyřešit. A to znamená volný vstup do některých omezených oddělení."
„Ty chceš přístup k zakázané sekci? Na co?" Divil se Ron.
„To není tvoje věc, Weasley. Buď potřebujete mojí pomoc, nebo ne. Tak jak to bude?" Dlouze se podíval na Rona, pak zpátky na Harryho.
„Pokud se díky tobě dostaneme dovnitř Dolohovovi skrýše a pomůžeš nám ho dostat do Azkabanu...souhlasím. Ale žádný temný praktiky, Draco.''
,,Temný praktiky? Prosím tě, Pottere, jsem novej muž." Zasmál se ironicky. „Kdy začínáme?"
_____

Harry byl nadšený. Jenom Pansy Parkinsonová vyrazí na tůru v minisukni a bude se po polích a kopcích nést jako královna. Líbilo se mu, jak se usmívala a jak obdivovala krajinu kolem. Když nastal čas na samotné kempování, Pansy nevěřícně koukala na vybalenou plachtu stanu.
„Mudlové tohle opravdu dělají dobrovolně? Proč by někdo chtěl žít jako troll v lese?"
Harry pokrčil rameny a začal stan stavět. „Pro zábavu, klid, odpočinek. Uvidíš, bude to legrace.''
„Fajn, zvládla jsem hodně věcí, tohle taky zvládnu..Ale pokud mě kousne pavouk, tak to beru jako osobní urážku."
„Neboj, když tě pavouk kousne, já ho zakleju.''
,,Jak ti s tím mám pomoct?" Ukázala na stanové tyče v Harryho ruce. „A jak přesně tohle funguje?'' Byla fakt udivená.
Harry se zasmál. „No...je to trochu složitější než kouzelnický stan. Podívej, tadyctu tyč provlékneš a-"
V tom se mu tyč vymkla z ruky, pružně se ohnula a prudce ho trefila do čela. „Au!"
Jeho hrdost utrpěla o to víc, když viděl, jak se Pansy svíjela a dalo by se říct i plakala smíchy.

Nakonec se pyšně díval na postavený stan. Pansy podezřívavě nakoukla dovnitř. „Spí se v tom na zemi? Jako opravdu na zemi?"
„No jo, na karimatkách." Vytáhl podložky ze svého velkého batohu.
Pansy zvedla obočí. „Možná bych měla vzít zpátky, že sem vzala zpátky co jsem řekla o trollovi." Zašeptala a Harry se rozesmál.
„Neboj, Pansy. Zítra ráno tě vezmu na snídani do místní kavárny. Mudlové tomu říkají dobrodružství! Pojď, uděláme si to vevnitř hezký a pak tě naučím rozpálit oheň."
Vevnitř stanu zůstali až do západu slunce. Miloval, když měl nahou Pansy nad sebou, pod sebou a všude různě.

Pansy se posadila na zem vedle ohně. „Dobrodružství...hmm?" Culila se.
Harry se domníval, že se blaženě usmívá díky mnohonásobným orgasmům. Tak počkej co řekneš na tohle, pomyslel si a vytáhl pytlík s marshmallows.
,,Co to je?''
,,Tohle? To jsou marshmallowny."
Pansy podezíravě chytla jeden marshmallow mezi palec a ukazováček a napíchla ho na klacek.
,,Zkus to opéct. Uděláš to do zlatova a pak ochutnáš. To je nejlepší věc na světě zlato."
Pansy vykulila oči na to, jak jí okamžitě kousek bonbónu vzplanul a zčernal.
Harry spolkl smích. „Dobře, možná to chce trochu praxe. Ne každý je hned mistr."
Pomohl jí sladkost správně opéct.
„Vidíš? Dokonalost."
,,Je to pecka.'' Ochutnala a olizovala si prsty.
,,Vidíš?'' Objal jí. ,,To je to pravý kempování. Žádná magie, jen my dva, oheň, stan..."
,,Dokonalost.'' Usmála se.