Tebe Pansy

3. kapitola

Pansy,
Promiň, že jsem včera zmizel. Přišel jsem opravdu s úmyslem zeptat se tě, jak ti je. Když jsi pak odešla do ložnice, došlo mi, že bych si vyčítal, kdybych se před tebou ukázal jako někdo kdo zneužije situace.
PS: Těším se na pondělní kafe.
Harry

Harry Pottere,
Nevím, jestli mám být poctěna nebo stále uražena. Nicméně děkuji za tvé vysvětlení.
PS: S přáním šťastného manželství by v budoucnosti bylo vhodné nesvlékat očima ženy ve svém okolí.
Pansy

Pansy,
Uvědomuju si, co jsem provedl. Budu se snažit to nedělat.
PS: Svlékat jsem chtěl jenom jednu. Tebe Pansy.
Harry
_____
Malý Hugo mu usnul v náručí. Přešel k Ronovi a Huga mu podal. Když ho společně uložili do postýlky, šli si do Ronovi pracovny nalít ohnivou whiskey. V pracovně byl nepořádek, všude se válely žertovné předměty, nebo jejich ingredience.
Ron vzal do ruky sáček, ve kterém byla zabalená sladkost a hodil jí Harrymu. ,,Tohle je vylepšená Kanáří kremrole." Smál se. ,,Půjdou na dračku. Trochu sem změnil recept."
,,Díky." Harry si ji schoval do kapsy kalhot. Svalil se na křeslo a upil pití. ,,Až bude Hugo chodit po svých, vezmeme ho na famfrpál."
,,Jo a pořídíme mu dětský koště a proletíme se s ním. Jen to nesmí vidět Hermiona."
,,Máš kliku."
,,Jo to mám. Dyť ty taky."
____
Harry,
Slečna Pansy Parkinsonová nadále zůstává zaměstnancem v naší nové kavárně.
Situaci dořeším se všemi aktéry konfliktu osobně. Víc se o to nemusíš starat.
Kingsley Pastorek
_____
,,Ahoj Pansy."
,,Ahoj." Pozdravila ho a ani se na něj nepodívala. ,,Hned to bude." Otočila se, aby mu udělala kávu.
Merline pomoz mu. Měla na sobě krátké upnuté triko končící kousek pod prsy. Sukně s vyšším pasem končila v půlce stehen.
Odkašlal si. ,,Všechno v pohodě?"
,,Hmm...kupodivu tady stále vařím kafe, takže o práci jsem nepřišla." Podávala mu kafe a pořád měla sklopené oči k zemi.
Rozhlédl se a její kolegyně je oba nenápadně pozorovaly. Vrátil se pohledem zpátky k Pansy a ztišil hlas. ,,Pansy podívej se na mě."
Zdálo se mu to, nebo se zarděla? Zvedla zrak a on se na ní povzbudivě usmál.
,,Umm, máš po práci čas?" Zeptala se ho a přešlápla z nohy na nohu.
Neměl by se s Pansy stýkat. Protože když je s ní tak...
,,Jasně, mám."
,,Kousek odtud mají dobrý víno. Napadalo mě.." Zhluboka se nadechla. ,, Chtěla bych si jen promluvit."
,,V kolik tě mám vyzvednout?"
,,Ve tři?"
,,Tak ve tři Pansy."
Usmála se jedním koutkem a oči jí zazářily.

,,Šéfe! Vrátili se." Susan mu vtrhla do kanceláře.
Harry bleskurychle vstal ze své židle a utíkal do operačního střediska. Jako vždycky se musel na vlastní oči přesvědčit, že se bystrozoři vrátili z mise v pořádku. A pak potřeboval vědět, kdo si v Hainburghu hraje s černou magií.

V zasedací místnosti, kam se Harry s Kingsleym přiřítili, byla napjatá atmosféra. Díky Harryho strategii byli bystrozoři dobře krytí a je pravděpodobné, že nikdo nemá ponětí o tom, že Hainburgh sledovali, nicméně odkrytí smrtijeda nabylo na vážnosti, když bystrozoři zjistili jeho totožnost.
Harry mávl hůlkou a uprostřed stolu se objevila tvář tmavého čaroděje s dlouhými vlasy.
Harry se nadechl a zahnal pocit nenávisti.
,,Antonín Dolohov. Nejvěrnějších stoupenec Voldemorta. Vinný z nespočtu vražd, mučení, pronásledování a z útěku z Azkabanu v době druhý čarodějnický války. Má schopnost používat kouzla, aniž by je vyslovil. Specializuje se na ničivý a smrtící kletby. Naposled viděn v místě Hainburgh. Případ má nejvyšší prioritu. O případu budeme vědět jen my, zavazujete se mlčenlivostí. Zítra v osm ráno proběhne plánování zásahu. Před sebou máte složku k prostudování." Harry nechal tvář černokněžníka zmizet a sledoval jak všichni spěšně odcházeli pryč z místnosti. Až na Kingsleyho.
,,Harry?"
Harry ho zpražil pohledem. ,,Chci ho chytit. Tuhle práci dělám hlavně proto, abych chytil jeho."
,,Dobře. Jen na sebe dávej pozor chlapče."
,,Chci povolení do případu připojit Rona. Neznám na strategie nikoho lepšího."
,,Povoleno."

,,Stalo se něco?" Pansy se starostlivě zeptala zatímco šli pomalu do vinárny.
,,Mám jen nějaký starosti v práci."
,,Chceš o tom mluvit?"
,,Ne."
Od chvíle co jí vyzvedl v kavárně nepromluvil ani slovo. Jako společnost stál za hovno.
,,Nemusíme nikam jít." Zastavila se.
Vzdychl. ,,Otevřel jsem složitější případ. Promiň. Mám toho plnou hlavu a nemůžu o tom mluvit."
,,Hm, můžeme jít ke mě a dopít víno z minula. Je tam jen zbytek, tak se nemusíš dlouho zdržet...Neboj, nevyjedu po tobě jako posledně."
,,O to se fakt nebojím Pansy." Zasmál se.
Bojí se, že vyjede on po ní.
,,Tak jdem." Vzala ho za rukáv a táhla za sebou.

Vytáhla skleničky, on se posadil na židli. Přišla za ním a posadila se na stůl čelem k němu.
Zatraceně.
,,Chtěla jsem se ti omluvit. Za to jak jsem se chovala ve škole. To že si za mnou minule přišel bylo hezký. I to jak si se mě zastal před tím čarodějem v kavárně."
Chtěl natáhnout ruku, dotknout se jejího stehna, vyjet rukou výš až by-
,,Zíráš Pottere!"
Zasmál se. ,,Nikdo by se mi nemohl divit Pansy." Pak zvážněl. ,,Nějak jsem si vždycky myslel, že když si mě chtěla vydat Voldemortovi, tak to bylo jen ze strachu. Nemá smysl se k tomu vracet."
Pokrčila rameny. ,,Potřebovala jsem ti to říct. Celý roky jsem se chovala jak rozmazlená nána. "
Vzdychl a víc se opřel do židle. ,, Zapomeň na to, je to pryč." Naklonil krk na stranu, aby ho protáhl a povolil napětí.
Pansy si všimla jeho nepohodlí, a tak vstala aby ho obešla a začala mu masírovat ztuhlá ramena a krk.
Tohle se mu líbilo. Hodně.
Byla blízko a krásně voněla. Vystřelil paží za sebe a stáhl si ji k sobě do klína.
Pansy zapištěla, ale s úsměvem na něm seděla a pozorovala ho.
Sklonil k ní ústa a přitáhl si ji blíž k sobě.
,,Tohle bych neměl dělat."
,,Já vím, jsi ženatý." Šeptala.
Jenomže udělat to chtěl moc.
Mírně jí od sebe odstrčil. To se Pansy od něj prudce odtáhla a vstala. Šla ke svým látkám, které pohladila a začala se hrabat ve svých návrzích.
,,Pansy."
Ani se na něj nepodívala.
,,Už by si měl jít." Řekla nekompromisně.