ᖴIᑎᗩᒪE - 𝐌𝐖𝟑

II.

Šla jsem tedy k hangárům za Nikolaiem, ten tam byl a měl na max puštěný písničky. Takže jsem si myslela, že moje hlava za chvíli udělá jedno velký BUM.

Ada: Nikolai...!

Nic.

Ada: Nikolai!

Zase nic.

Ada: NIKOLAI!

Lekl se a trochu se bouchnul do hlavy, otočil se na mě, v ruce měl klíč a kolem sebe nářadí, asi něco opravoval nebo nevim.

Nikolai: Yes, Sergeant?
Ada: I need to get to Moscow.
Nikolai: Did Captain agree to this? And why do you even need to get to Moscow?
Ada: Yes, he did. I just talked to him before coming here.
Nikolai: And why do you need to get there again?
Ada: Can we talk about that on the way there? Since it's "get there or someone might die" situation.
Nikolai: Sure.
Ada: Thanks.

Nasedli jsme do vrtulníkh a letěli tedy směr Moskva, YAAAAAY, zase ve vzduchu.

Nikolai: So what, this is about?
Ada: Konni group kidnapped someone like me, and that person happens to also be my friend.
Nikolai: Oh, and how Makarov got his hand on that friend?
Ada: I think he works for Delta or something.

Chvi tam bylo ticho, než zase promluvil Nikolai.

Nikolai: Why are you still here? I mean, from what I heard you're a good shot but, still a kid.
Ada: I mean...yeah. but when you compare what happens here to the "other worlds" this is still somehow... bareable... In my point of view.
Nikolai: And for example what is worse than terrorists here?
Ada: Bio-weapons.
Nikolai: Did not expect that.

A bylo zase ticho. Po pár hodinách mi došlo, že já debil při sobě mám jen nůž. Tak modlim se, aby Týna měla u sebe něco.

Na mapě už byla Moskva takže to bylo noice. Přistáli jsme na nějaký rovině, vystoupila jsem poděkoval a šla do chuje.

Vytáhla jsem mobil a zavolala Týně.

Týna: No?
Adéla: Kde jsi?
Týna: Spíš řekni kde ty jsi ať můžu pro tebe přijet.
Adéla: Hele jsem tu asi u nějakýho květinářství, lezou tu ze zdi úmělý kytky.
Týna: Vidim. Vydrž chvíli.

Tak čekala jsem na ni před tou budovou. Trochu tam přijela jak ve formuli, ale nenabrala to do žádný lampy ani popelnice což je celkem talent.

Nasedla jsem do toho auta čim přijela a jely jsme směrem kudy jeli Makarovo lidi.

Adéla: Plán nějakej?
Týna: Ty vyskočíš z auta?
Adéla: Si děláš ze mě prdel ne?
Týna: Ne. Najedu k nim a přeskočíš k nim ne?
Adéla: Vole a co jsem? Superman?
Týna: Tak je zkusíme vybourat?
Adéla: Třeba, nevim.

Po půl hodině a pár pokut později jsme viděli černý auto, bylo větší a vypadali vlastně jako to, čím jsme jely my.

Týna: Adélo? Ty nemáš helmu?
Adéla: Ne?
Týna: Tak jsi blbá?
Adéla: Ne- Nemáš tu někde nějakou pistol nebo něco?
Týna: Jo, na.

Podala mi tedy pistol s nábojemi, nabila jsem si ji a jen čekala co se bude dít. Týna popojela trochu k nim vzala jsem tu pistol a mířila na řidiče a spolujezdce. Střelila jsem je, Týna zppomalila a čekala kdy to auto zastaví, když zastavilo tak Týna zaparkovala někde blízko.

Vystoupila jsem z auta a šla ke směru toho postřílenýho auta. Vylezl jeden člověk s modřinami po obličeji a měl na sobě značku Konni Group, takže hned dostal jednu do hlavy.

Šla jsem hledat Miloše, byl v autě a měl různě modřiny a byl pořezanej, vyndala jsem ho z toho auta.

Adéla: Hej vole, už je všechno v pohodě.
Miloš: Adélo?
Adéla: Neeeeee tady neni Adéla tady je duch.
Miloš: Seru to, dávám výpověď.

No tak trochu jsme se zasmáli, pomohla jsem mu nějak na nohy a pak došel sám do toho auta.

Aby jsem to shrnula rychle. Nasedli jsme do auta, dojeli hsme někam na louku a tamti dva pak odjeli do lovišť. Já jsem přes rádio kontaktovala Nikolaie, ten mě vyzvedl a byla jsem zpátky na základně.

Čauko tady zase já, jelikož jsem nastoupila do prváku tak pochopte, že kapitoly nebudou vycházet často. Jako jasný že když budu mít čas něco jen tak vydám, neříkám že se teď zrovna učíme nejvíc, ale potřebuju se trochu seznámit s okolím apod.

Jestli taky někdo je v prváku tak menší fun fact, ty lidi jsou často víc ve stresu  než vy (nebojte se  na někoho promluvit, jen jestli nevíte někoho jméno tak prostě se na něj otočte a zeptejte se co je za další hodinu a máte to a pak se na to zeptejte) a upřímně pokud se vám ve třídě neobjeví mý bývalý spolužáci ve třídě nebo vám tam nepříjde Gargamel jako učitel a ředitel neni generál Pičus (Shepherd) tak asi se není čeho bát. Hlavně no stress a všechno bude fajn.

A zase kolem tohohle mw3, já ty příbehy nebo aspoň vždycky jednu kapitolu mám předpřipravenou v sešitě. Na mě jen záléží kdy to přepíšu. Takže jo- záleží to na mé lenosti. Ale nebojte, budu se snažit aspoň dvě kapitoly za měsíc napsat XD

čau👋👀