Přistihl se, že ji obdivuje ještě víc. Nedělala tyhle věci pro nějakou politickou hru. Chtěla těm lidem skutečně pomoci.
Sledoval ji a pozoroval její interakce s těmito lidmi. Její povaha mu připadala docela roztomilá. Chovala se k těmto lidem, jako by si byli všichni rovni. Pozorovat lidi, jak jí obdivují a vzhlíží k ní, byl úžasný pohled. A on se přistihl, že by rád byl na jejím místě.
Jakmile skončili s jídlem, Daemon ji zavolal k sobě.
„Ciaero. " Zavolal na ni tichým hlasem a gestem jí naznačil, aby k němu přišla.
„Ano?" očí jí jiskřili nefalšovanou radostí.
Když k němu přistoupila, položil jí ruku na rameno a jemně ji otočil čelem k sobě. Podíval se na ni, rukou jí sjel k bradě a jemně jí naklonil hlavu, aby se mu podívala do očí.
„Nemuselas to dělat." Jeho hlas byl jemný a chování laskavé, takový obvykle nebyl.
„Ale já chtěla." Jeho oči chvíli zkoumaly její tvář, než znovu tiše promluvil.
„To je od tebe šlechetné." Jeho ruka stále jemně držela její bradu a prsty pomalu přejížděl po linii její čelisti.
„Nikdo jiný to neudělá. Ani král, ani pobočník a Rhaenyra se mi vysmála, když jsem se jí ptala, jestli nepůjde se mnou." Prsty jí dál přejížděl po čelisti až ke krku. Její tvář ho teď téměř příliš zaujala, než aby promluvil, soustředil se jen na ni.
„Kéž by mělo víc lidí tvé srdce."
„Kdyby bylo víc lidí jako já, nebyla bych potřeba a děsně bych se nudila." Usmál se na ni a pomalu jí obtočil prsty kolem krku, palcem se pomalu dotkl její hebké kůže. Daemon si ji jemně přitáhl blíž k sobě. Byl jí tak okouzlen, že jeho druhá ruka se teď dostala k jejímu pasu a spočinula na jejím boku.
Nyní si ji přitáhl ještě blíž, až se její hrudník prakticky dotýkal jeho. Jeho ruce se nyní usadily na jejích bocích a chvíli se na ni díval.
„Jsi příliš dobrá pro zbytek světa."
„Bylo by nás víc, kdyby nás svět nenutil se stáhnout a skrývat svá srdce."
„Hmmm" Pochopil, co tím myslí. Zjistil, že se mu líbí čím dál víc. Měla v sobě čistotu, která byla osvěžující.
Naklonil se k ní, přiblížil svou tvář k její a zašeptal: „Otto a jemu podobní?"
„Ano."
Jeho oči na okamžik potemněly, stejně jako jeho výraz.
„Neměla bys nic skrývat, zvlášť ne před nějakými starými pijavicemi," Znovu jí položil druhou ruku pod bradu a jemně jí zaklonil hlavu. Pohybem jí zašeptal do ucha, jeho dech jemně dopadal na její kůži. "Přede mnouse skrývat rozhodně nemusíš." Přitáhl si ji blíž k sobě, takže mezi nimi už nebyl prakticky žádný prostor.
Políbila ho.
Daemona na chvilku zarazila její odvaha, ale pak prohloubil polibek. Dál ji líbal, jeho tělo se tisklo k jejímu a jeho ruce ji pomalu začaly zkoumat. Jeho levá ruka pomalu stoupala po jejím boku a spočívala v jejích vlasech, zatímco jeho pravá ruka sjížděla níž a sledovala její boky a křivku jejího pozadí.
Na okamžik přerušil polibek a jejich nosy byly nyní jen pár centimetrů od sebe, když promluvil.
„Jsi šílená, víš to?"
„Vím, ale nevadí mi to." Zasmál se a vrátil se k líbání. Pokračoval v jejím zkoumání, zatímco ji znovu líbal, a jeho ruka teď pevněji svírala její záda. Pomalu se přesunul od jejích úst k čelisti a pak ke krku.
„Snažíš se takhle okouzlit každého muže, kterého potkáš?" Zeptal se jí a pokračoval v líbání a kousání jejího krku.
„Jenom tebe." Zamumlala mu do bílých vlasů.
Odtáhl se, aby se na ni podíval, a na tváři měl stále úsměv.
„Vážně?" Zašeptal, když si ji přitáhl ještě blíž, jeho tělo se teď tisklo k jejímu a jeho rty se dotýkaly jejího ucha, když pokračoval v řeči.
„Pro koho jiného, hm?"
Jemně se zasmál, zatímco měl ústa stále na jejím krku, a pak ji lehce kousl. Pak se vrátil k šeptání do ucha.
„Jsi odvážná, to se musí nechat." Jeho pravá ruka se pomalu přesunula zpět, aby nahmatala její pozadí, a on ji lehce stiskl, než znovu zašeptal.
„Měli bychom jít někam do soukromí."
„Počkej, kolik je?"
„Asi pět hodin po poledni, proč?"
„Sakra," vyhrkla a odlepila se od Daemona. "ač bych si dala říct, měla jsem být už dávno u Daerona, slíbila jsem mu, že ho vezmu zalétat si, sám nemůže. Poleť s námi."
Daemon si frustrovaně povzdechl. Zatracený Ciaeřin bratr.
ČTEŠ
Oheň v krvi, |FF Daemon Targaryen|
FanfictionKrev není voda a o krvi draka to platí dvojnásob! Ciaera byla tou nejčistčí duší, kterou kdy dračí páni měli v rodové linii. Ale nebyla jen hodná, veseláa plná lásky, byla také velice chytrá. Dokázala naplánovat vítěztví bitvy, zlepšení životní úro...