Oheň v krvi, |FF Daemon Targaryen|

III. kapitola

Dorazili do hradu a zamířili rovnou do komnat Malé rady. Podržel jí dveře, aby mohla projít do malé radní místnosti.

„Zkus se chovat slušně."

„Jinak to neumím, ale moc si nemysli, zítra se mnou půjdeš do města a najdeme každému dítěti bez ruky práci, i kdyby měli být krysaři v podzámčí." Zasyčela na něj.

Usmál se na její zasyčení. Byla plná energie a pekelně divoká.

„Půjdu, už jen z důvodu, že chci vidět, jak to hodláš udělat."

„Princezno! Ženy nesmí být v radě!" vykřikl pobočník Otto Hightower.

„Drahý lorde pobočníku, jelikož jsem byla včera přítomná při čistění města zlatými plášti, sdělím vám své postřehy z první linie." Informovala ho a prošla kolem něj do místnosti, kde se postavila za Daemona sedícího na židli, spojila ruce za zády a všechny hodnotila pohledem. „Výsosti." Pokynula hlavou svému králi.

Daemon se na ni podíval s malým úsměvem na tváři. Byla odvážná a vzdorovitá, jako obvykle. Dokonce v některých ohledech stejně tvrdohlavá a umíněná jako on.

Než promluvil, podíval se na ostatní. Někteří z nich vypadali, že jim její přítomnost viditelně vadí. Ušklíbl se nad tím.

"Nechte ji mluvit."

„Jak jsem řekla, včera jsem byla ve městě. A ano, bylo to brutální, ale bylo to nutné. Princ Deamon také nařídil, že každé dítě bez ruky žijící na ulici i se svými sourozenci dostane práci. Buď tady na hradě, ve městě, nebo je pošleme po celé zemi s instrukcemi, aby jim zajistili střechu nad hlavou."

Viserys se na ni zadíval, líbilo se mu její odhodlání a zápal. Ačkoli si byl téměř jistý, že zaměstnání jednorukých dětí rozhodně nevzešlo z bratrovi hlavy.

Otto věnoval princezně chladný pohled.

„Ty jsi pro to, abychom krmili a ukrývali zloděje, má princezno?"

„Jsem pro to, aby děti, které neměly jinou možnost než krást, byly potrestány - což se už stalo - a pak dostaly šanci na nový život. Většina těchto dětí má malé sourozence, pro které kradou každý kousek chleba. Děti za špatnou životní úroveň nemohou."

Daemon se smál.

Otto si povzdechl, princezna ho rozčílila.

"Dobře, chápu, jsi mladá a máš dobré úmysly, ale musím tě zklamat. Pokladnice království není nekonečná a tvé přání, aby všechny děti dostali práci ve městě a v paláci, nemáme jak zaplatit, bez mincí to nepůjde..."

„Nedělejte hlupáka, Otto," okřikla ho "Na turnaj peníze seženete bez mrknutí oka. Co kdybyste je jednou dali na něco užitečného?" zamrkala na něj sladce. Jak moc jí lezl krkem.

Otto se na ni podíval a trochu ho rozčílilo, že ho princezna před ostatními nazvala hloupým. Pobočník se ovládl a znovu promluvil svým obvyklým, vážným a vyrovnaným tónem.

„Jak to myslíš?"

„Jak jsem řekla," pokrčila rameny, "turnaje jsou dobré jen pro pobavení papalášů, jako jste vy. Na nic jiného."

„Turnaje mají podporovat spojenectví a dobrou vůli mezi lordy." Odpověděl.

Viserys se ušklíbl nad tím, jak mluví s jeho pobočníkem. Musel uznat, že byla dost ohnivá. Ještě nikdy neviděl, aby Otta někdo tak urazil.

„Jasně," ušklíbla se. "Zabije se tam jen pár zazobaných lorďátek a rytířů, ale vztahy to jen posílí." Protočila oči. Daemon se ušklíbl, Ciaera byla dobrá, mluvila tak logicky, až to někomu připadalo naivní

V tu chvíli se zasmál i lord Corlys.

Ottovo podráždění začínalo být všem zřejmé.

Tuhle přestřelku jednoznačně vyhrála.

Král souhlasil.

„Děkuji, Vaše výsosti." Usmála se na krále od ucha k uchu. Měl ji rád, byla to neteř jeho zesnulé lásky. Ciaera mezitím chytila Daemona za ruku a odtáhla ho pryč. "Pojď, najdeme bezruké děti a seženeme jim práci. A je mi jedno, že se ti do toho nechce, měl jsi předvídat, dřív než jsi mě tam večer vzal. Muselo ti být jasný, že to nenechám jen tak!"