Když kluk osloví dívku, kterou miluje už dvanáct let, když sedí každý měsíc naproti němu u rodinné večeře: je to jenom sousedka, dívka, kterou neznám, ale vlastně o ní vím všechno.
„Myslel jsem, že tě dnes neuvidím."Pronesl, když si sedal vedle brunetky.„Měl jsi strach?"Otázku tiše přešel a zadíval se před sebe.Opřel si hlavu o vršek sedadla a mlčky koukal.„Včera u nás byla teta.Proč jsi nepřišla?"Naklonil hlavu a věnoval jí sladký úsměv.„Třeba jsem tě nechtěla vidět."Mrkne a nakloní k němu hlavu stejně jako to udělal on.„Lžeš."Zašeptal a vystoupil z autobusu.
Tu noc usínal sám.Přes roztažené žaluzie mu do obličeje svítily pouliční lampy.Myslel na její vlasy vonící po růžích.Na osobu, která každé ráno opírala hlavu o okénko v autobuse a plakala.A také myslel na její šedé oči, když ty své zavíral.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
