„Robbie, chtěla bych ti někoho představit." Vejde do obýváku muž v mamčině věku, je docela vypracovaný, hnědé vlasy a brýle. „Robert, můj přítel. Vím, že jsem už nikoho nikdy nechtěla, ale randíme spolu už čtyři měsíce a moc se omlouvám, já nevím, co jsem si myslela. Jenom tak ho sem přivést. Tohle byl blbý nápad." Chytne Roberta za ruku a odtáhne ho pryč. Chci, abych byla po těch letech šťastná. „Ahoj, já jsem Robbie. Moc rád tě poznávám." Natáhnu k němu ruku a on mi s ní potřese. Má docela pevný stisk, vytáhnu vodu z ledničky a rovnou mi jí hodím. „Co děláte za práci?" Otevřu láhev a napiju se. „Trenéra, můžeš klidně někdy přijít. Trénuji primárně box, ale řekl bych, že zvládnu i něco jiného." Usměju se, usadí se na barovou stoličku a směje se na mě. Je fajn. „Dobrá, tak zítra. Bavte se!" A zmizím z obýváku. Slyším za sebou jenom mamčin smích.
ČTEŠ
365 dní
RomanceKdyž kluk osloví dívku, kterou miluje už dvanáct let, když sedí každý měsíc naproti němu u rodinné večeře: je to jenom sousedka, dívka, kterou neznám, ale vlastně o ní vím všechno.
