Our fake marriage

|24|

Justin

Hned po té informaci od mamky, že má Francesca narozeniny jsem byl mimo a nevěděl jsem, co dělat. To jsem opravdu posral. Řeknu ji, že k ní cítím něco víc a pak se druhý den vyspím s Gigi? Co to jsem za debila?

A hlavně má dnes narozeniny! Proč mi to sakra neřekla?

Po nějaké době, co jsem na sebe nadával jsem se sebral a jel jsem do květinářství. Tam jsem koupil obrovský puget různých kytek a jel jsem do domu za New Yorkem.

Zastavil jsem před domem a viděl, že tu stojí auto Kendall. Fajn. Ta na mě naběhne a bude vyvádět, jak to má ve zvyku. Ale aspoň tu Francesca není sama.

Pomalu jsem vystoupil, vyndal puget a šel jsem ke dveřím. V kapse jsem vyhrabal klíče a odemkl. Hned jsem slyšel cupitání a přiběhl ke mně Oscar, který na mě začal skákat a vítat mě. ,,Ahoj roztomilouši" usmál jsem se a podrbal ho všude možně.

A pak jsem šel za zvukem televize. Asi byly v obýváku. Vešel jsem tam a odkašlal si, aby si mě všimly. Obě se na mě hned podívaly a překvapeně se zatvářily. Na Francesce jsem poznal, že plakala a bolelo mě z toho u srdce. To kvůli mně plakala a to jsem nechtěl.

,,Co tu děláš?" Ozvala se Kendall. ,,Chci si s Francescou promluvit" řekl jsem. ,,Myslíš si, že je to teď dobrý nápad?" Zvedla obočí. ,,Jo" kývl jsem. ,,No... nechám vás o samotě" zvedla se a odešla nahoru.

,,Tohle je pro tebe" podal jsem ji puget. ,,Děkuji" šeptla. ,,Líbí se ti?" ,,Jo" přikývla a kytici položila vedle sebe na gauč. ,,Frannie" vydechl jsem a sedl si naproti ní do křesla.

,,Omlouvám se ti. Moc se ti omlouvám. Nechtěl jsem... nechtěl jsem ti ublížit" ,,Zklamal jsi mě. Já se cítila včera špatně když jsi mi řekl, že ke mně něco cítíš a já tě odmítla. Ale ty jsi lhal" ,,Nelhal jsem. O svých citech bych nikdy nelhal" ,,Tak proč jsi se hned vyspal s Gigi?" Její jméno znechuceně vyslovila.

,,Protože..." proč jsem se s ní vlastně vyspal? Byl jsem ublíženej debil. Nijak víc to nedokážu vysvětlit. ,,Něco k tobě cítím a pak jsem u nás objevil Gabriela. No a líbali jste se. Tak mi to ublížilo, šel jsem chlastat. A druhý den ještě s mojí kocovinou jsem od Ryana přišel domů, ty jsi tam nebyla a tak jsem si zavolal Gigi" řekl jsem to úplně po pravdě.

,,I tak to nedává smysl. Ke mně něco cítíš, ale hned sis zavolal jinou na sex" pokrčila rameny. ,,Já vím, byla to chyba. Ale už to nevrátím i když bych moc chtěl. Předtím než jsem tě poznal a měli jsme tu naši falešnou svatbu tak jsem spal s každou druhou. Tím se samozřejmě úplně nechci chlubit. Ale byl jsem zvyklej na takovej život a pak jsem byl jen s Gigi a pak s tebou. S žádnou jinou. Je to pro mě teď něco jiného. A hlavně to, že se u mě objevily city. Mám tě fakt moc rád Francesco. Chci s tebou trávit čas, starat se o tebe. Takže mi prosím věř. O tomhle bych opravdu nelhal. Ale zachoval jsem se potom jako idiot a za to se omlouvám" řekl jsem.

,,Hlavně jsem ti nechtěl ublížit na tvoje narozeniny. Nevěděl jsem to. Proč jsi nikomu neřekla, že máš narozeniny?" ,,Nepřišlo mi to důležité. Včera se mě zeptala Pattie a tak jsem ji to řekla" ,,Narozeniny jsou vždy důležité. Měla jsi mi to říct" ,,Já nejsem zvyklá narozeniny slavit" zamumlala.

,,Fran..." zvedl jsem se a sedl si vedle ní. ,,Nesahej na mě" odtáhla se když jsem se ji chtěl dotknout. ,,Promiň já..." ,,Dej mi čas si všechno promyslet. Ztratila jsem asi na dobro Gabriela. Nemám u sebe rodinu. Svoje narozeniny jsem sice nepotřebovala slavit, ale i tak jsem tenhle den furt brečela. Je toho na mě moc" vydechla.

,,Já vím, že kvůli mně jsi přišla o Gabriela. O svojí lásku" tohle se mi říkalo teda hodně špatně. Ale bohužel ho fakt miluje a to mě štve. ,,Ale my dva... musíme se snažit to spolu nějak zvládnout Francesco. A prostě u mě se objevily nějaké city a tomu nezabráním. Jen bych si přál, aby jsi tohle celé neskončila. Musíme to zvládnout" ,,Já tohle neukončím. Jen potřebuji čas. Oddechnout si od všeho" zašeptala a já kývl a postavil se.