Vedlejší účinky rituálu aneb když se něco posere...

11.

11.

Harry a Draco mířili na večeři do hradu. ,,Ty Malfoyi, příští týden slavím narozeniny v Doupěti. A jelikož jsi ještě nesplnil můj úkol, tak ti ho zadávám teď. Přijdeš na moje narozeniny," Harry se šklebil od ucha k uchu, protože moc dobře věděl, že tento úkol, bude pro Malfoye horší než hledat v jezeře kámen.

,,Cože? Pamatuju si, že jsi mi určitě nějaký úkol dával! Jak jsme se vraceli do hradu vzpomínám si, že jsi mluvil něco o úkolu..." oba dva se zamysleli a pátrali v paměti.

,,No tak, nebuď srab. Weasleyovi tě nekousnou."

,,Nejsem srab!"

,,Nevzpomínám si, že bys plnil nějaký úk..." nedořekl to. Ta věta, že Draco není srab, byla jako spouštěč, jako by ji už někdy slyšel. V mysli se mu objevil obrázek Malfoye držícího ho v objetí a líbajíc jeho ústa se zavřenýma očima a vypadalo, to, jako by se mu líbilo, co právě dělá. Harry se snažil tu vzpomínku udržet co nejdéle, ale jak se rychle objevila, tak byla hned pryč. Soustředil se víc, a najednou se mu všechno co zapomněl vrátilo.

Vykulil na Malfoye oči a viděl, že Draco si taky všechno spojil dohromady. Chvíli na sebe valili oči.

,,Do Merlinovy prdele, Pottere. Cos to udělal? Tohle bych dobrovolně nikdy neudělal! Ty jsi, ty jsi, ty jsi...donutil jsi mě k tomu." Draco koktal, zuřil a nevěděl, jak se zachovat. Přecházel zuřivě tam a zpátky.

,,Z mého pohledu to nevypadalo, že by se ti to nelíbilo," Harry se královsky bavil.

,,No to se mi teda nelíbilo, nikdy bych to neudělal dobrovolně. Nikdy už o tom nemluv! A předstírej, že se to nikdy nestalo! Rozumíš!? NIKDY!" Otočil se a rychlostí blesku se vřítil do hradu.

Harry se za ním díval, a nevědomky se začal usmívat. Pokusil se svou paměť vrátit do oné noci. Do prdele vždyť on se líbal s tou odpornou lasičkou. Co ho to u všech mozkomorů napadlo, dát mu za úkol, aby ho políbil.

Ale musel uznat, že takhle vášnivě ho nikdy nikdo nelíbal. Že se mu Malfoy líbí, zjistil již dříve, ale nikdy by ho nenapadlo, že možná i on pociťuje stejné sympatie. Protože ať si říkal co chtěl, byl to polibek, jaký by nikdo nedal někomu, kdo se mu ani trochu nelíbí. Harry se začervenal a zjistil, že čím více na to myslí, tím jsou mu těsnější kalhoty. ,,Kurva."

Celý zbytek týdne se sobě navzájem snažili vyhýbat. Úspěšně se jim to dařilo. Harry poslal Molly sovu s dopisem, že přivede o čtyři hosty navíc.

V sobotu se všichni sešli v Doupěti. Byli tam všichni Weasleyovi s manželkami a někteří i s dětmi, kromě Rona, který se omluvil, že nemůže přijet, ale oslaví to spolu jindy. Přišli i Severus s Hermionou a Hagrid, Remus s Tonksovou a Teddym, jen Draco chyběl.

Molly se nadšeně přivítala s Brantovými a více než nadšeně souhlasila, že bude hlídat Martina. Navrhla taky, že přijede už na Halloween a zůstane tam, protože moc dobře věděla, že pro Hermionu v 9 měsíci by bylo více než obtížně běhat za skoro tříletým dítětem. Severus její názor přivítal. Nikdy by to nepřiznal, ale měl o Hermionu strach.

Ubytují se v Prasinkách i s Arthurem a Molly bude každé ráno chodit hlídat Martina, nebo jí ho může Ben přivést, až se vzbudí. Všechno se domluvilo, narozeniny se oslavily. Když Harry sfoukával svých 27 svíček, připadal si jako nejšťastnější člověk na světě. Dostal mnoho krásných dárků.

Jeden z dárků neměl visačku a Harry nevěděl, od koho by mohl být. Zkontroloval kouzlem, jestli je bezpečné ho otevřít, a když zjistil, že ano, rozbalil ho. Hned mu bylo jasně, že je to dárek o Malfoye. Byla v něm krabice čokoládových žabek a famfrpálové rukavice z dračí kůže, které skoro nebyly k sehnání. Byl u nich kus pergamenu se vzkazem: