Odešla jsi, jako vítr, co tiše vane,
zůstal tu jen stín, co srdce rve a a smutek pohání,
slova nedořečená a cesty nejisté,
jak stopa v písku, co moře smyje časem.
Tvé kroky utichly, jen ozvěna zbyla,
v prázdném pokoji, kde jsi kdysi žila,
vůně tvé přítomnosti už jen slabě dýchá,
a čas se zde zastavil, ač slza dál stéká.
Vzpomínky hladí, jako tvé ruce kdysi,
v nich jsi stále blízko, jsi stále tu s námi,
a přesto vím, že nejsi, že jsi kdesi dál,
na místě klidu, kam tě život zval.
Odešla jsi, a s tebou kus mého bytí,
kdy s každým krokem víc cítím prázdno, které zaplňuje pití.
Snad tam, kam jsi došla, čeká na tebe mír a světlo,
zde zůstalo jen prázdné peklo.
ČTEŠ
Rozpolcená
PoesíaNěkteří z nás se narodili jako potomci světla, ale já se zrodila přímo z temnoty. *** Sbírka mých temných, dost často depresivních básní, citátů a myšlenek. Jedná se všechny díla, která jsem kdy napsala a které dlouho leželi na dně mého šuplíku. Za...
