temná posedlost

-8-

Hudba v klubu se zrychlila, basy duněly a světla blikala v zářivých barvách, které vytvořily jakousi hypnotizující atmosféru. Všechno kolem mě zmizelo, jak jsem se nechala unášet rytmem. Byl tam jen on a já. Jeho ruka se objevila na mém boku, přitahovala mě blíže k sobě, a já jsem neměla sílu, ani touhu se bránit. Naopak, cítila jsem, jak mě jeho přítomnost pohlcuje, jakýsi magnetismus, který mě nutil přijmout to, co se dělo.

Jeho ruka, pevná, ale jemná, mě vedla v tanci, a já jsem mu podlehla. Moje tělo se pohybovalo v souladu s jeho, a já jsem byla ztracená v momentu, v jeho dotecích, v jeho vůni. Každý jeho pohyb byl kontrolovaný, promyšlený, ale zároveň neuvěřitelně přirozený. Cítila jsem jeho horký dech na svém krku, a jeho ruka, která mě držela, se posunula k mému boku. Nohy se nám spojily v rytmu hudby, a já jsem pomalu ztratila pojem o čase a prostoru.

Bylo to, jako bychom byli spojeni nějakým neviditelným vláknem, které nás táhlo k sobě. Nejenom tělesně, ale i něčím silnějším, co jsem nedokázala úplně pochopit. Zůstávala jsem v tom tanci, v té chvíli, kdy neexistoval nic jiného než on a já.

A pak, když jsme se točili v rychlém rytmu, jeho ruka se zpevněně přitiskla k mému boku a jeho tvář se přiblížila k mému uchu.

„Jsem Ethan," zašeptal, jeho hlas byl plný temného, neodbytného klidu. „A ty jsi moje."

Tělem mi proběhl elektrický náboj, jako bych právě objevila tajemství, které mi zůstalo skryté. Ethan. To jméno znělo v mé hlavě jako ozvěna, i když jsem věděla, že tohle bylo teprve začátek něčeho, co jsem ještě nechápala.

Zůstal tam, držel mě v náruči, a já jsem se cítila, jako by všechno ostatní zmizelo. Všechno, co mě kdy trápilo, co jsem skrývala, bylo najednou nepatrné ve srovnání s tím, co se dělo právě teď. Věděla jsem, že to, co mezi námi bylo, nebudu moci ignorovat.

„Ty... jsi..." začala jsem, ale slova se mi zadrhla v krku. Chtěla jsem něco říct, chtěla jsem tomu rozumět, ale věděla jsem, že tohle nebyl jen obyčejný okamžik.

„Ano," přikývl, jako by věděl, co mám na mysli. „A teď mě následuj."

A já jsem nemohla nic jiného, než se nechat vést.