Comin' in Hot (CZ Andley)

23. Zpráva odeslána

-rok po únosu-

-Jess

Unaveně jsem si povzdechla a znovu se napila svého hodně silného kafe, co stálo vedle mého pracovního notebooku. Bylo sice osm hodiny večer, ale chodit spát ve dvě a probouzet se v šest, mi vážně nedělalo dobře. A nejsem sama. I barmanky co tu pracují jsou total vyšťavený a unavený. Jediný kdo je neustále v pohodě jsou naši svěřenci. A tím myslím i mého Jeffa. Zrovna jsem ho hledala kde zase vězí. Vzhledem k tomu, že ve všech pokojích jsou kamery, tak nebylo těžké ho najít. Byl zase u Johanese. Neměla jsem problém s tím že jsou to kamarádi nebo že se spolu jen tak občas spolu vyspí. Vadilo mi že navedl Jeffa na drogy. Né na silné, ale kokain, mariánka a dvě krabičky cigaret denně udělají svoje.

Znovu jsem si povzdechla a překlikla na kameru u Johanese v pokoji. Byli tam oba. Leželi nahý na posteli a byli totálně mimo. Jako by vůbec nevnímali svět okolo sebe. Jen tam tak leželi, jointa v ústech a objímali se. Krásné přátelství že? Vsadím se že kdybych se Jeffa zeptala co tam dělali, tak by řekl že neví. Poslední dobou je vážně totálně mimo a žije jen proto že žije. Jenom schránka jako ostatní děvky v tomhle městě. Jen jebací pana za prachy. A že vydělával dost. Byl o Jeffa vážně zájem, ale dost se to na něm podepisovalo.

Dopila jsme svoje kafe a rozhlédla jsem se po klubu. Na pódiu byly už všechny tyče zabraný a Jeff měl být na scéně od devíti. Bylo půl. Zvedla jsem mobil a prozvonila ho. Zvednul to celkem okamžitě. Za dvě minuty..

,,Hmm?" zachraptěl do mikrofonu a bylo slyšet jak narychlo hledá kalhoty.

,,Za půl hodiny ať jsi u tyče. Žádné omluvy!'' rozkázala jsem a čekala co řekne.

,,No jo porád...'' zachrčel a pak chraplavě zakašlal.

Povzdechla jsem si a típla to. Zkontrolovala jsem jestli jde, a když bylo vše ok, tak jsem se zase vrátila k odpovídání na dotazy a vyřizování zpráv mých svěřenců. Měla jsem teď na krku tři. Dvě holky a Jeffa. Zdálo by se to jako málo, ale když jim musíte neustále něco připomínat a starat se o ně jako o děti, tak je to zatraceně vysilující.

Odbila devátá a v klubu začalo být rušno. Tlustí a oplzlý chlapy se mačkali u pódia a hltali pohledem každičký pohyb mladých kluků u tyčí a při tom pili pivo. Povzdechla jsem si a počkala ještě minutu než se k tyči nedostal Jeff a nevystřídal nějakého blonďáčka. Jakmile se Jeff poprvé otočil kolem tyče, tak se z publika se ozvalo obdivné pískání a já měla krásný výhled na jeho zbědované tělíčko. Člověk co ho neznal před tím by řekl, že je to normální, ale Jeff byl jiný. Znala jsem ho ještě když hrál s jeho skupinou jako Ash a musím říct...že se sakra změnil. A né k lepšímu. Naopak, jeho krásné vypracované svaly zmizely a nahradila je kůže visící na kostech. Tváře mu propadly, vlasy prořídly a oči ztratily jiskru, na kterou by sbalil každičkou blondýnku. Skoro bych ho už nepoznala, kdyby mu nezůstalo jeho tetování, které se stalo jeho hlavní předností v seznamu děvek. Ale nejvíc mě děsily ty modřiny. Nejvíce jich měl okolo zápěstí a boků a cucfleky na jeho krku se už snad staly jeho součástí. A jizvy? Ano také je měl. Od lopatek až po konec žeber. Dlouhé povrchové škrábance od nehtů, které mu zarývali do kůže jak chlapy tak ženský.

Odvrátila jsem rychle pohled od té kreatury, kterou jsem pomáhala vytvořit a znovu si pohrávala s myšlenkou napsat Andymu. Jenom mu říct že Ash žije nebo něco. Určitě ho neustále hledá. No...dlouho jsou neviděla na twitteru jeho příspěvky a na instagramu jsou jeho fotky vždy černobílé s dost ponurou tématikou. Co vím tak koncerty pořádají minimálně, a když už, tak to není ono. Musím mu napsat! Musím pomoct jak skupině tak Ashovi! Vždyť on takhle to dál nezvládne.

Nadechla jsem se a otevřela na twitteru zprávu pro Andyho. Nádech, výdech..možná mě vyhodí z práce, ale stojí mi to za to. Chci aby aspoň někdo měl v životě štěstí když né já.

Po chvilce uvažování jsem nakonec napsala krátkou, ale dost ráznou zprávu.

Jessica: Pokud chceš vidět Ashe, tak přijď do baru U černé růže. Možná ho ještě zastihneš v práci.

Zmáčkla jsem odeslat a modlila se, ať si to co nejdřív přečte. Jestli zjistí moji nadřízení že jsem něco takového napsala, tak mě vyhodí na ulici bez otázek a odpovědí. Ale to je mi jedno. Chci aby byli oba šťastní. Chci aby se vše dalo do pořádku a vše se vrátilo do starých kolejí.

Z mých myšlenek mě vytrhl zvuk příchozí zprávy. Evidentně na jméno Ash stále reaguje.

Andy: Kdo jsi?

To je ale trdlo. Já, taková nepodstatná osoba. Spíš by se měl zajímat o to aby to sem stihnul.

Jessica: Jeho manager..

Ušklíbla jsem se nad svou odpovědí. Jestli si to přečetl, tak teď už asi běží do auta. Teď jen může doufat že ho Ash nezatratil úplně.

Jo dala jsem si na čas, ale bylo hodně práce nebo nebyla nálada :/ no ale v sobotu odjíždím na Monínec, v pátek návrat a v sobotu zase na týden do Chorvatska :/ nevím jak to bude na tom Monínci s internetem, takže s kapitolou moc nepočítejte a v Chorvatsku? nejsem blázen abych se pekla u notebooku :P takže se nabažte tohodle a zítra vydám po dlouhé době OLS :D 

A vymyslela jsem nový způsob loučení jako správná CopyCat :D sorry Mio, sorry Princess, ale nebudou to moje chytré prupovídky, ale úryvek z písniček co mi přijde že se tak hodí ke kapitolce :P hope you like it

-Izu

"I'm bent, but I'm not broken" - Hollywood Undead- Outside