Comin' in Hot (CZ Andley)

26. Dostanu tě odsud

-Andy

„Miluju tě Andy.." vydechl mi do tváře Ashley a já ucítil známou vůni cigaret a alkoholu, Ale bylo mi to jedno.

„Já tebe taky.." zašeptal jsem „Já tebe taky.." zopakoval jsem a spojil naše rty. Bylo to tak dokonalé cítit po celém roce to jediné co mezi mé rty dokonale pasovalo. To pouto, které nic nemohlo přetrhnout ani zlomit. Tohle byla ta pravá nefalšovaná láska. Ta kterou jsem čekal celý život.

Rozpohyboval jsem naše rty proti sobě a prohrábl Ashovy prořídlé vlasy. On odpovídal, ale cítil jsem, že nemá žádnou sílu ani chuť dělat něco víc. Nenaléhal jsem na něj a jen jemně líbal jeho suché rty a užíval si to, že jsem byl tak blízko u něj.

Odtáhl a omluvně se na mě podíval. „Promiň...dneska jsem...no...někoho kouřil.." začervenal se a podíval se jinam aby zakryl svoje rozpaky.

„Um.." trochu jsem zaváhal co si mám o tom myslet. Byl to nechutný pocit, že mě líbal rty, které...no tamto, ale zase on za to nemohl. A navíc, líbal jsem jeho. Toho koho jsem hledal celý rok, každý měsíc, každý den, každou hodinu, každou minutu. A našel jsem ho.

„S tím můžu žít.." usmál jsem se a políbil ho na čelo. Usmál se a pohladil mě po tváři.

„Víš o tom, že ti to teď moc sluší? Myslím ty dlouhý vlasy.." řekl a zajel mi dlaní do mých dlouhých, lehce vlnitých vlasů. Usmál jsem se a podíval se mu do jeho krásných očí. Uviděl jsem v nich slabou jiskřičku, kterou postrádal, když jsem ho viděl u tyče. Myslím že se z toho dokáže vyhrabat. S mou a pomocí skupiny a fanoušků určitě.

„Ty jsi se zase hodně změnil.." řekl jsem trochu smutně a pohladil ho po propadlých tvářích.

„Vypadám hrozně já vím...ale věř mi, že se nedalo nic dělat." Jeho hlas se lehce třásl a já ho hned pevně objal.

„Dostanu tě odtud slibuju.." zašeptal jsem mu do ucha a políbil ho do vlasů. Moje oči zabloudily na hodiny a já s hrůzou zjistil, že už je pět minut po dvanácté. „Budu muset jít." Vyhrkl jsem a chtěl ho pustit, ale o to víc mě Ash objal.

„Prosím zůstaň.." zaprosil, ale já už musel.

„Ne, nemůžu. Jess říkala že musím o půlnoci vypadnout a já nechci mít problémy s podsvětím." Řekl jsem smutně a Ash mě pustil. Vyskočil jsem na nohy, naposled políbil narychlo Ashe a řekl mu jak moc ho miluju a že se vrátím. Pak jsem rychle vyběhl na chodbu a rychlím krokem se vydal ke vstupním dveřím do téhle chodby. Otevřel jsem je a vyšel zpoza závěsu. V klubu bylo dvakrát tolik rušno jako před tím. U tyčí byli jak chlapy, tak ženský a všude chodily sexy servírky a splňovaly všechny(úplně všechny) objednávky. Všude se to hemžilo jak ženskými, tak chlapy do půl těla a olizovali se s kýmkoliv na potkání.

Sklopil jsem oči a rychle se propletl k východu a rychle prošel chodbou ven na čerstvý vzduch. U vchodu postávaly dvě děvky v podvazkách a kožených oblečcích a lákaly kolemjdoucí do baru. Nijak jsem se neotáčel a našel co nejrychleji své auto. Naštěstí bylo na svém místě, tak jsem nastartoval a rychle odjel z téhle části města. Až když jsem jel po hlavní silnici k domovu, jsem si uvědomil, že jsem po roce viděl toho koho jsem tak dlouho hledal. Samolibně jsem se usmál a vylovil z kapsy mobil. Vytočil jsem Jaka a počkal až to zvedne. Po pár pípnutích se v reproduktoru auta ozval Jakův rozespalý hlas.

„Hmm?" zahučel a já se usmál.

„No zdar kámo. Mám skvělou zprávu." zašvitořil jsem a Jake naštvaně zamručel.

„Víš kolik je hodin?" přeskočil mu hlas a já se zasmál.

„Vím to moc dobře, ale tohle nemůže počkat. Zítra se musíme všichni sejít ve vile a musíme něco naplánovat." Drmolil jsem a Jake znovu zachroptěl.

„Dostal jsi konečně Crow?" řekl kousavě a já si odfrknul.

„Tak skvělí to asi není ale...vím kde je náš basák." řekl jsem a na druhém konci se rozhostilo ticho. Až po nějaké době se ozval Jakův šokovaný hlas.

„Chceš mi říct že jsi našel Ashe?" řekl už totálně probuzeně a já se uchechtnul.

„Ano, jen ho musíme odněkud dostat. Mohl bys prosím obvolat zbytek, aby zítra přišli ráno. Když vše půjde hladce, tak večer máme Ashe ve vile." Řeknu vážně a až pak si uvědomím že jsem se měl domluvit s Jess. Ještě jí pak musím napsat.

„Okej...kde je?"

„Zítra vám vše řeknu, ale teď všechny obvolej ať se zítra kolem deváté dostaví do vili okej? Ještě to domluvím s jeho manažerkou a pokusíme se ho večer unést." Řekl jsem vážně a zabočil do uličky k našemu domu.

„Počkej jak unést?" vyjekl Jake a já se sám pro sebe usmál.

„Dobrou." Odbil jsem ho a před tím než stačil odpovědět jsem to pípnul. Zastavil jsem před našim domem, vypnul motor a vystoupil z auta. Stál jsem před Ashovou garsonkou, které jsem se ujal po jeho zmizení. Nedokážete si představil jak bylo šílený žít rok v tomto domě bez Ashe, kterého jsem viděl na každém kroku. Ale nic se asi nevyrovnalo těm kuličkám chlupů, které odmítaly přijmout nového pána.

Odemknul jsem dveře a vešel do domu. Z chodby se ozvaly tlapičky psíčků a já se musel pousmát. „No zítra tu už budete mít vašeho majitele blázínci malý." řekl jsem s úsměvem, přezul se a ledabyle se přivítal s těma kuličkami chlupů. Vylezl jsme do ložnice, převlíkl se a bez umytí zapadnul do postele. Už jsem skoro usínal, když jsem si vzpomněl že musím napsat Jess.

Vzal jsem mobil ze stolu a proklikal se upozorněním z facebooku, instagramu, snapchatu až k twitteru, kde jsem si našel Jessiku a napsal ji.

Andy- Můžeme začít

a tím skončila má předepsaná zásoba kapitol :D

užívejte :P 

-Izu

"We are the lions, we are the colosiums."- Fall out boy