Rychle na sebe hodina nějaké oblečení, popadla tašku a běžela do školy. Proběhla rychle několika ulicemi a před školou se zastavila. Dlaně si položila na kolena, trošku se předklonila a prudce vydechovala.
Šla dál do budovy školy, netušila však, že jí z kapsy vypadl telefon, který chvilku po tom co odešla zvedl tmavovlasý chlapec, šel taky pozdě do školy, ale on na rozdíl od Becky nezaspal, šel pozdě schválně, bylo mu to jedno. Becky už dávno seděla ve třídě, když v tom chlapec vešel do třídy.
,,Pan Hood jde taky pozdě, jak vidím. Sedněte si prosím na poslední volné místo a zdržte se prosím vašich nesmyslných poznámek." oznámila mu učitelka a ukázala na místo vedle Becky.
V tuhle chvíli se děvče proklínalo, kdyby nezaspala mohla sedět vedle někoho jiného a ne vedle něj. Tmavovlasý chlapec si sedl vedle brunetky, ta radši věnovala pozornost oknu, než jemu. Zmiňovaný Hood do ní každou chvilku buď kopl, nebo jí bouchl loktem do žeber.
,,Přestaň debile." zavrčela brunetka a vytáhla si, místo učebnice biologie, knihu a začetla se.
,,Já jen, že jestli ti něco nechybí." uchechtl se chlapec. ,,Ale jestli ten mobil nechceš, nechám si ho, mimochodem máš pěknou tapetu na zamykání obrazovky." řekl sarkasticky. Zněl i trošku naštvaně a taky byl. Přišlo mu absurdní i po tom všem, co se mezi nimi stalo, že ho má, že jejich fotku má pořád na tapetě.
,,Vrať mi ho." zavrčela. Chlapec jen protočil oči a mobil jí vrátil, v hlavě mu pořád běhala otázka. Proč ho má dívka, s dlouhými kaštanově hnědými vlasy, na tapetě?
Po škole chlapec musel zajít do knihovny, nuceně, a vzít si nějaké knihy na referát. Když prolézal knihovnu, párkrát si všiml té dívky, ale neřešil to.
Zrovna byl v poslední uličce, kde dál hledal knihy na materiál, na hlavu mu padla knížka, která se následně otevřela na straně 178.
ČTEŠ
page 178 : 254
Fanfiction„Musíme přečíst hodně knih, abychom zjistili, o čem je život, a musíme hodně zažít, abychom přišli na to, že buď špatně žijeme, nebo jsme četli špatné knihy." #3 in short story
