Ještě dlouho po probuzení jsem se převalovala v posteli. Byla jsem unavená na to, abych vstala. Někdo zaťukal na dveře a já jen zamumlala ať jde dál. Mamka otevřela dveře a opřela se o jejich rám.
"Hledal tě tu nějaký kluk, prý tě zná a potřebuje si s tebou promluvit. Pustila jsem ho dál tak se převlékni. Já musím do práce" řekla a odešla z mého pokoje.
Zděšeně jsem seskočila z postele a rychle si vzala nějaké oblečení. Vlasy jsem si hodila na záda a vyběhla z pokoje.
U vchodových dveří stál jestřáb a měl ruce v kapsách. Hned jak mě spatřil se usmál.
"Ahooj" vykřikla jsem a běžela ho obejmout.
"Ahoj" řekl a pevněji si mě přitiskl k sobě.
"Připravená na dnešní trénink?" usmál se a pohladil mě po tváři.
"Ale jo, jen se převléknu a můžeme jít" usmála jsem se a rukou si odstranila z tváře pramínek vlasů co mi tam spadl.Odběhla jsem do pokoje a trochu jsem přivřela dveře. Ze skříně jsem si vzala červené tričko s dlouhým rukávem a k tomu černou mikinu na zip. K tomu jsem si vzala obyčejné černé tepláky.
"Už můžeme jít" usmála jsem se a chytila jestřába za ruku a táhla ho sebou z našeho bytu. Taky měl na sobě červené tričko s černou mikinou a tepláky s vojenským dizajnem.
V Dojo jsem si protáhla ruce a trošku nohy. Rukou jsem si zakryla pusu když jsem zývala a byla ještě ospalá.
"Vezměte si Gi, za pět minut začínáme!" řekl sensei Lawrence.
"Ne já nechci Gi" řeklo nás víc najednou a přistoupili jsme blíže k senseiům.
"No co je" řekl sensei a podíval se na nás.
"Nic není..jen jsem mysleli že půjdeme na speciální trénink do lesa" odpověděl Miguel a založil si ruce do kapes.
"Jaký trénink?" sensei Lawrence se nechápavě podíval na sensei Kreese který mu hned odpověděl, "říkal jsem si že je čas na Coyote Creek. Myslím jsem jsou připraveni" odpověděl Kreese a podíval se na Lawrence.
"No dobře, tak vyrazíme do lesa" řekl Lawrence a já měla chuť radostí vyskočit. Ale neudělala jsem to protože jsem nechtěla, aby mě senseiové seřvali.Po nějaké té době jsme konečně došli do Coyote Creek. Bylo to místo v lese. Senseiové nás rozdělili do dvou týmů, červených a černých. Já byla v týmu červených společně s Aishu, jestřábem a dalšími lidmi z našeho Doja.
Sensei Kreese nám vysvětloval pravidla když přišel rejnok. Byl to už dospělý muž, trochu tlustý a říkal si rejnok, a byl s námi v týmu.Rozešli jsme se do lesa, někdo sám a někdo ve dvojicích. Miguel šel s Tory a já s jestřábem. Ostatní šli sami.
"Co když zůstaneme jen my dva?" podívala jsem se na jestřába do jeho krásných hnědých očí a usmála se.
"Nebudu se prát s holkou..a s tebou už vůbec ne" zasmál se a spolu jsme kráčeli lesem.
Za námi křuplo pár větviček a díky reflexům jsem se hned otočila.
"O ne" řekl kluk co stál za námi. Měl černou čelenku na čele a vypadal dost smutně že na nás narazil.Postavila jsem se do bojového postoje a jestřáb taky. Jestřáb hlavou kývl mě mně a kluk s černou čelenkou se mě pokusil přeprat. Bohužel se mu to nepovedlo a já jej odkopla k jestřábovi, ten ho chytil za nohu a sundal mu čelenku. Potom odhodil ke mně a já jej kopla do hlavy a on udělal ve vzduchu o třista šedesát stupňů.
"Nic proti tobě" řekla jsem když ležel na zemi.
"Bez milosti" dodal jestřáb a spolu jsme odešli hledat další soupeře.Dlouho jsme nikoho neviděli a tak jsem se přitiskla víc k jestřábovi a on mě chytil kolem ramena. "Bolí mě nohy" řekla jsem a hlavu jsem sklonila hlavu k zemi. "Dobře" odvětil jestřáb a spolu jsme si sedli na velký balvan uprostřed lesa někde u Coyote Creek.
ČTEŠ
Cobra Kai: The World female Champion
ActionKarate mě provádí už od kolíbky, v 5 letech jsem poprvé nastoupila do karate kroužku u nás v Ekvádoru. A nakonec jsem v 15 letech poprvé vyhrála Ecuador Karate Championship under 18. A o rok později jsem si vítěztví zopakovala. Nikdo mě nedokázal př...