Cobra Kai: The World female Champion

VI. Mercy or Love?

Musela jsem ze sprchy vylézt dřív protože jsem slyšela jak mi furt někdo posílá zprávy na mobil. Chytla jsem osušku a zavázala si ji kolem těla a vyšla z koupelny. Mokré vlasy jsem si nechala na zádech.

V pokoji jsem si sebrala telefon ze stolu a podívala se kdo mi tak hrozně psal. Hned mi vyskočil úsměv na tváři, byl to jestřáb a napsal mi snad tunu zpráv.

Palcem jsem klikla na obrazovku a rozklikla si instagram. Hned mi naskočil chat s jestřábem a tam asi 20 zpráv od něj.

"Panebože" řekla jsem si a začala je číst. Psal tam něco o tom že se mu líbím a že by se semnou chtěl dneska sejít po tréninku, že se na mě těší a že mi chce něco říct.

Vždycky jsem si myslela že jestřáb je právě ten silný a drsný kluk a ne ten co si tady vylejvá srdce přes instagram. Posadila jsem se na postel a usmívala se do telefonu. Dala jsem mu srdíčko na všechny zprávy a na některé jsem odepsala.

Po chvilce koukání do telefonu jsem se zvedla a převlékla se do pyžama. Bylo asi půl druhé ráno a já už si lehka do postele. Mobil jsem držela před sebou a světlo z obrazovky mi ozařovalo celý obličej v tom tmavém pokoji. Asi do tří rána jsem si s jestřábem vyměňovala milé textovky.

*Už budu muset jít, jsem dost utahaná po dnešku. Tak zítra vlastně dneska na tréninku, ahoj"

To byla poslední zpráva co jsem mu napsala a už jsem ani nečekala na odpověď a telefon si odložila na stůl vedle hlavy. Přikryla jsem se dekou a rychle usnula.

Po pěti hodinách spánku mi u uší začal zvonit budík s nepříjemným vyzváněním. Rukou jsem poslepu nahmatala telefon a vypla budík který tu zvonil asi už pět minut. Celá rozespalá jsem zvedla hlavu z polštáře a promnula si oči.

Posadila jsem se na postel a vzala si ze stolu mobil. Rukou jsem si otřela oči a pomalu došla do koupelny. Vodou jsem si opláchla obličej a rozčesala zacuchané vlasy. Z umyvadla jsem si vzala černou gumičku a stáhla si vlasy do culíku.

Hlava mě šíleně bolela a tak jsem si musela dojít do kuchyně pro ibalgin. Ze skříňky jsem si vyndala sklenku a nepustila do ni vodu a zapila ibalgin. Zbylou vodu jsem vylila do dřezu a šla si zpátky do pokoje pro oblečení.

Ze skříně jsem si vzala černé legíny a šedé sportovní tričko. Bylo asi osm hodin a trénink nám začínal už ve dvanáct.

Vzala jsem si telefon a šla se do kuchyně najíst. Jediné co jsem našla byli nějaké čokoládové kuličky. Vzala jsem si keramickou misku a nasypala do ni čokoládové kuličky. Z lednice jsem vytáhla plastovou nádobu ve kterém je vždycky mléko, jenomže v ní nebyla ani půlka a matka se měla vrátit až za týden. Naštvaně jsem hodila s plastovou nádobou od mléka o zem.

Sedla jsem si na židli a rozplakala se. Obličej jsem si položila do dlaní a nevěděla co dál.
Zazvonil mi mobil, byla to Aisha. Otřela jsem si slzy a zvedla to.

"Ahoj Aisho, copak potřebuješ?"
"Ahoj Domi, nechceš jít do baru na jídlo? Docela se nudím a doma nic dobrého nemáme" Aisha se zasmála a já potom taky. Souhlasila jsem a ve třičtvrtě na devět jsme se měli sejít v baru.

Zvedla jsem se od stolu a zaběhla si do koupelny udělat nějaký ten lehký makeup. V pokoji jsem se převlékla do černých džínů a vzala si bílý top a k tomu šedou mikinu po pas.

A přesně v 8:43 jsem dorazila do baru. Stála jsem ve dveřích a už na mě mávala Aisha od jejího stolu. S úsměvem jsem na ni zamávala zpátky a vydala se za ní.

"Ahoj Aisho!" řekla jsem když jsem k ní došla a posadila se naproti ní.
"Mám pro tebe překvapení, řekla Aisha a šibalsky se usmála"
"Cože? Jaké?" zvědavě jsem se zeptala a u toho se zasmála.