Jeho oči
ty tajemné bouřky,
jiskry, které jsem v nich vídala,
měly záři nezkrotna.
Byla v nich vidět tvá láska i zloba,
ta jediná tě dolů táhla.
Vždy díval jsi se na mě s nimi.
Bylo v nich znát, jak moc jsi myslel na naše navždy.
Vidět v nich však byla i tvá bolest,
byla v nich vidět tíha, jež nesl tvůj život.
Bylo v nich vidět, že na tvrdá slova nelze vždy zapomenout.
Tvé oči byly jako brána do tvé hlavy,
byly to zrcadla tvého příběhu, jež ukazovala na pocity a ztráty.
Milovala jsem je jako tebe,
jak jen mi chybí ta krásná bouře.
ČTEŠ
Ze srdce jedné zlomené duše
PoesíaMnoho z nás si nezasloužilo to, co nás potkalo. Mnoho z nás si v pozdních hodinách často kladlo otázku: „Proč?" Netvrdím, že se v mých básních nutně najdete, ale pokud máte něco na srdci, melancholickou náladu či chuť na pěkné básně, jste na správné...
