Odhalení

418 10 0
                                    

Davina

Liam se mě celý večer vyptával, kdo je Kol a co s ním mám a jak je možné že jsem tolik silná. Už jsem byla z těch jeho věčných otázek unavená. 
"Ano Liame, byla jsem mrtvá, obětovaná při rituálu zvaný sklizeň, ale teď jsem už na živu tak proč to dál rozebírat. Proč se raději nejdeme soustředit na hledání Malie?" opáčila jsem a připravovala si lokační kouzlo. Liam mi bez debat přinesl několik svíček, sůl a pár bylin, které jsem měla schované v malých pytlíčcích. 

Pak jsem si vzpomněla na jméno, komu volal než mě napadl Kol. "Takže ten Scott, je tvůj alfa jo?" zeptala jsem se nenápadně. Liam zvedl oči od země a kývl. "To on tě proměnil ve vlkodlaka, nebo si se jím narodil?" teď se pro změnu budu ptát já.

"Napadlo mě stvoření jménem wendigo a Scott mě tak nějak zachránil. Nejdřív to bylo složité, ale teď jsem dokonce rád že jsem vlkodlak." 
"Wendigo?" přimhouřila jsem nechápavě oči. O takových potvorách jsem si vždycky četla z matčiny knihy, ale byli to jen strašidelné příběhy sepsaný mým dědou, nic víc. "Nepříjemní tvorové," zasmál se Liam, "tak trochu kanibalové." 

"Fuj!" odvrátila jsem zrak. To je nechutné, jíst lidské maso. Ještě nikdy jsem o ničem tak hnusném jako o wendigovi neslyšela. Z knih mě vždycky příběhy o wendigovi děsili nejvíce. Pamatuju si, že jsem kvůli tomu několik nocí i nespala. Je možné, že ty šílené spisy jsou psané podle skutečných událostí, což mi nahánělo ještě větší hrůzu. 

Pokroutila jsem hlavou a zapálila mávnutím ruky svíčky. Liam překvapeně nadskočil. "Umíš taky nějaké kouzla, kterými si zajistíš dobré známky ve škole?" ušklíbl se. Jistě, takové kouzlo by bylo úžasné, škoda že já do školy už dlouhou dobu nechodím. Normální život mi prostě nebyl určený.
"Myslím že ani takové kouzlo neexistuje," zasmála jsem se. 
"Já myslím, že by ho měl někdo co nejrychleji vytvořit."

Rozhodila jsem sůl okolo svíček a doprostřed namalovala symbol pro vlkodlaka. Malia nebyla sice úplně tak vlkodlak, ale patřila mezi ty, kdo se mění na zvířata. Podívala jsem se laskavě na Liama a požádala ho ať mi podá svou ruku a myslí při tom na Malii. 

Zavřel oči a přemýšlel, také jsem zavřela oči a šepotem začala odříkávat kouzlo. Vedle sebe jsem měla mapu a na ní přiloženou svou dlaň. "Tvou krev," řekla jsem. Otevřel zmateně oči. "Aby kouzlo fungovalo, potřebuji krev vlka," pobídla jsem ho a vzala do ruky kuchyňský nůž a šetrně mu nařízla dlaň. Nějak si nestěžoval, musela jsem si pospíšit. Ranka se mu brzo zhojí. Několik jeho kapek spadlo na mapu a v tu chvíli jsem začala dál odříkávat. Liam se musel soustředit se mnou, Maliu jsem neznala, on je jediné spojení podle kterého jí můžu najít.

Kapičky krve se sjednotili a začali pohybovat po mapě New Orleans, možná jsem měla použít větší mapu, ale tak to můžu zkusit později, pokud není tady v New Orleans. Krev bloudila uličkami a netrpělivě jsme čekali kde se zastaví. 

"Pane bože," vydechla jsem když se krev konečně zastavila. "Co, našla si jí!" vyhrkl nadějně Liam. Úzkostně jsem polkla a hleděla na mapu. "Rozhodně jsem jí našla," zamračila jsem se a podívala se na něj. "Tak na co čekáme, jdeme pro ní!"
"Liame," chytila jsem ho za ruku. Nechápavě se na mě podíval.
"Nevím proč tam je, ale Malia je v domě těch původních upírů, o kterých jsem  ti vyprávěla. Jsou to sourozenci Kola..." hlesla jsem. Jak máme Malii osvobodit, když jí má Klaus a k čertu co tam vůbec dělá? Něco mi říká, že tam nebude z vlastní vůle a měla jsem takový divný pocit, že je něco špatně. Něco s ní špatně!

Camryn

Ria mě zatáhla do pokoje ve fialovém stylu a okolo na stole, skříních i nočním stolku bylo spousta svíček. Docela šílené, když v jedné prosklené skříni byli vystavěné voodoo panenky s propíchanýma očima. Tohle není šílené, ale hodně děsivé.

Take HeartKde žijí příběhy. Začni objevovat