Faye
Probudila jsem se s nehoráznou bolestí hlavy. Posadila jsem se do polo sedu a chytla si bolavou hlavu. Opodál u dveří seděla Hayley s vražedným výrazem na tváři a rozseknutým čelem. Co se jí asi stalo? Ptala jsem se sama sebe v hlavě, ale bohužel ani já sama nevěděla co se vlastně stalo. Vůbec nic jsem si skoro nepamatovala.
"Co se stalo," vydechla jsem unaveně. Hayley vražedný výraz se změnil ve zmatený. "Ty si nic nepamatuješ?" propálila mě zvědavým pohledem. Zavrtěla jsem hlavou a snažila se rozvzpomenout, ale marně, měla jsem velkou mezeru.
"Pamatuju si, že mi někdo dal napít své krve a pak už prostě nic. Jen tma a prázdnota." Hayley se ke mě doplazila a překvapivě mě objala. Pokrčila jsem rameny a objala jí též. "Dobře, řekneš mi konečně co se stalo?" pozvedla jsem váhavě obočí a bála se odpovědi. Zatvářila se poněkud zachmuřeně.
"Víš Faye, ty si vlastně mrtvá," hlesla hlasem. Zamračila jsem se a nevesele se zasmála. "To je nějaký hloupý pokus o vtip?"
"Zemřela si s Kolovou krví v těle a to znamená..." odmlčela se. "Že se ze mě stane upír," dokončila jsem zděšeně. Tohle nemůže být pravda, já nemůžu být upír! Ze všech odporných stvoření na téhle planetě jsem upírem chtěla být nejméně. Nedokážu pít tu ohavnou krev z teplých, lidských těl. Tenhle život opravdu nechci, to raději zemřu než být upírem.
Zvedal se mi žaludek, myslela jsem že se pozvracím. Bylo mi mizerně, jak fyzicky tak psychicky. A je fakt, že jsem na jazyku stále cítila pachuť Kolovi krve. Tahle rodina nezničila jen Camryn, ale taky mě. Mikaelsonovi jsou čisté zlo na téhle zemi. Proč je Esther nezničila dokud měla možnost, proč je ne vy zabíjel do jednoho Mikael?
"Počkej, nemůžu být upír!" vykřikla jsem ještě ve větší panice. "Zemřela jsem jako vlkodlak, vlkodlak Hayley! Takže ze mě bude hybrid, ale jenom když.."
"Se napiješ krve mé dcery," zavrčela nesouhlasně.
Stejně bych tenhle život nechtěla. Pořád je to vše o pití krve, i když budu poloviční vlk. "A co se vlastně stalo Camryn, kde je!" vzpomněla jsem si na ní. Něco mi říkalo, moje paměť že jsem jí viděla, ale všechno bylo tak zamlžené.
"Myslím že už je toho dneska na tebe dost," usoudila a postavila se na nohy a pomohla i mě. Posadila jsem se rychle na postel. Hlava se mi motala a žaludek byl, jako na vlnách.
"Právě Camryn byla ta, která za tohle všechno může," řekla mi Hayley. V tu ránu mě píchlo u srdce. Jak by vůbec něco takového mohla být její vina? Nevěřím Hayley, tohle nemůže být pravda, lže mi! Camryn byla unesena Kolem, jak by mohlo něco z toho být její chybou?
"Kol jí unesl, co tím myslíš že je to její chyba, huh?" přimhouřila jsem podezíravě oči a sledovala její posmutnělou reakci, ale zároveň i rozčílenou.
"Když jí unesl, tak proč tedy stála na jeho straně a pokřiveně se usmívala, když si přišla pro Hope. A ty si jí stála v cestě, tak tě prostě odstranila. Camryn už není tou Camryn kterou jsme znali. Tohle je ta její temná verze, Camrey!"
Camryn
Držel mě pod sebou na posteli a cenil na mě své upíří tesáky, kterými mi přejel po klíční kosti. Bylo to nepříjemné a ještě jsem pod ním stále byla nahá jen v jeho bundě. Nespokojeně jsem zavrčela a mračila se.
Zavřela jsem oči a čekala, kdy do mě zakousne své špičáky, vždycky to od něj bolelo, nevím proč by to teď mělo být jiné. Místo toho si, ale nakousl své zápěstí a zářivým úsměvem se ke mě naklonil. "Pořád si užívám jen tvé krve, ochutnej taky mou." Vždycky mi dal pár kapek své krve na uzdravení, ale z tohohle jsem měla obavy.
ČTEŠ
Take Heart
Hayran KurguMladá kojoto-vlčice se vrací zpět do města. Do města tajuplných netvorů, jako jsou upíři, vlkodlaci, čarodějky.... Je to už rok co opustila New Orleans, nejen pro vlastní bezpečí, ale pro bezpěčí všech, co za ní vždycky stáli, milovali jí a přijali...