Uběhlo pár dní a Ave doposud nikde nezastihla Lunu. Bylo to jako by se jí vyhýbala. Jako by nechtěla svoji sestřenici vidět, ale co udělala tak hrozného? Proč se s ní nebavila? Souviselo to s Nevillem? Podobné otázky si Avone kladla na srdce po celou tu dobu dost často. Zrovna seděla ve společenské místnosti Nebelvíru a jelikož byla sobota neměla na době hábit, ale pohodlnou bílou košili, černou sukni, punčochy a fialkové boty. Pila horký mátový čaj a pozorovala plameny v krbu naproti ní. Všímala si různých barev uvnitř ohně. Od přemýšlení ji odtrhl známý hlas. Neville? Co ten tu dělá? Otočila se na svého kamaráda. V ruce měl výtisk Jinotaje. Opravdu radši nečetl Denního věštce?
"Ahoj Ave." Usmál se a posadil se vedle ní.
"Hezký den i tobě Neville. Ty čteš Jinotaj? Většina lidí má radši Denního věštce." Pohodila vlasy aby na něj viděla. Stále netušila co potřeboval.
"Ano.. Je to zajímavé čtení." Přikývla a napila se posledního doušku.
"Chtěl jsem se zeptat.. Jestli.. Jestli nevíš co je s Lunou. Vídával jsem ji často a teď jako by se po ní slehla zem. Udělal jsem jí něco?" Avone se zdálo jako by pohledem rentgenoval své boty. Nepatrně mu zrudly tváře. Byl rozrušený.
"Neboj, já ji taky nevídám. Nevím co se stalo. Ale vždyť se skoro nebavíte, nebo ano?" Zvedla jedno obočí nahoru. Mělo to být nechápavé gesto.
"Já bych rád, ale nejsem si jistý jestli by se ona bavila se mnou." Pokrčil rameny a lokty se zapřel do stehen, aby si mohl položit hlavou do dlaní.
"Nic nezjistíš, když to nezkusíš. Navíc jsem si více než jistá, že by se s tebou bavila ráda. Zkus to." Mrkla na něj a položila hrnek na tác. Neville si překvapeně odhrnul ofinu z očí.
"Myslíš? Víš přijde mi vyjímečná. Je originální, milá a strašně .." Zarazil se a zrudl jako rajče.
"Jaká?" Zajímala se dál.
"Krásná.." Pípl potichu. Ale Avone to moc dobře slyšela. Byla ráda, že je to tak jak myslela a ne jinak.
"Jo to ona je. Je úžasná a ne každý to vidí. A vůbec proč nesebereš odvahu a neřekneš to jí.?" Neville se zakuckal.
"Blázníš?! O to by Luna nestála." Smutně hlesl do prázdna.
"O co bych nestála?" Za nimi se ozval tenký hlásek. Podívali se na sebe a otočili se. Stála tam Luna v celé své kráse. Neville měl zase ten pohled jako ve vlaku. Rozrušený a plachý.
"Ale nic." Zasmála se Ave, aby trochu zachránila situaci.
"Ohh, aha." Zastrčila si neposedný pramínek vlasů za ucho. Avone nenápadně kopla Nevilla do nohy. Ten to okamžitě pochopil.
"Ahoj Luno.. Uhm." Zamyslel se a sjel Lunu pohledem. Měla šedé lacláče s červeným trikem.
"Sluší ti to.." Vylezlo z něj. Vypadal překvapeně. Nejspíš to vůbec říci nechtěl. Luna se usmála.
"Děkuju. Ty vypadáš.. Elegantntněji než obvykle. A čteš Jinotaj. To je hezké.." Pousmáli se na sebe. Ave ucítila, že je na čase zmizet.
"Já.. Potřebuju si ještě něco zařídit..tak zatím." Oba se na ni jen udiveně dívali. Doufala, že neodešla z tepla jen tak pro nic za nic.
(****)
Když šla ze společenské místnosti na chotbě potkala Rona s Harrym.
"Ahoj kluci." Usmála se na ně. Úsměv jí vřele oplatili.
"Ahoj, neviděla jsi Hermionu? Nikde ji nemůžeme najít." Zeptal se Ron a nahodil vážný výraz.. Zavrtěla hlavou.
"Ne.. Zkoušeli jste knihovnu?" Oba kluci se zasmáli.
"Proboha vždyť je tam pořád. Proč nás to nenapadlo hned." Všichni tři se vydali ke knihovně. Ave se od nich odpojila těsně před ní a šla si ze zvědavosti projít celou chotbu..
(****)
"Takhle se mnou mluvit nebudeš! Rozumíš?" Ozvalo se za blízkou zdí. Avone se šla podívat co se děje. Vystrčila hlavu z poza zdi a sledovala situaci. Na chotbě stál Draco s nějakým mužem. Podle vlasů a rysů usoudila, že by to mohl být jeho otec, nebo nějaký příbuzný.
"Tati.. Nedělej z toho scénu. Je to jen prkotina." Vzpouzel se Draco.
"Prkotina? Ta holka je z Nebelvíru! Kdyby jsi byl Malfoy jako já! Nikdy by jsi o tom neuvažoval." Zakřičel. Ano stoprocentně jeho otec..
"Tak asi nejsem jako ty, otče." Zarazil se. V mžiku se napřáhl a věnoval svému synovi facku.. To muselo bolet.. Najednou se Draco otočil směrem k ní. Lekla se a rychle utíkala za několik krabic stojících kousek od ní. O kom to spolu mluvili? Holka z Nebelvíru? Nemohlo to být o mě. Ne nemohlo, huso. Vzpamatuj se. Zavrtěla hlavou a rychlým krokem (pokud už to nebyl tedy spíš běh) se dostala znovu na svou kolej. Jen co došla na pokoj flákla sebou do postele. Bylo teprve šest. Sundala si boty a vzala si z police knihu. Nebyla to kniha ke studiu, ale zamilovaný román. Snad přijde brzy nějaká spolubydlící...
(*****)
Ještě než usla propadla myšlenkám, které jí pletli hlavu. Líbí se mi Draco? Vždyť je zlý! Nebo Harry? To je zase kamarád.. Jak asi dopadl rozhovor Luny a Nevilla? Cítí k sobě něco? Kdo je ta dívka z Nebelvíru? Kdo? To ji zajímalo ze všeho nejvíce. Třeba myslel ji? Ikdyž si to radši popírala. Ani nevěděla přesně co myslel s tou dívkou.. Proč ji to tedy tak bralo?
Další část!:/:D
Vote, koment a přečtení moc moc moc potěší!<3
ČTEŠ
I love you, Avone. (Draco Malfoy (Harry potter) fan fiction CZ). *Carrot*
Fanfic*Informace* Pár: Avone Lovegood/Draco Malfoy Děj: Šestý ročník - ? (!V povídce se neobjeví děj z knihy/filmu šestého dílu ani z žádného jiného! Občas nějaké smyšleniny. Omlouvám se :/) (Lenku nazývám původním jménem : Luna ...Líbí se mi to víc.) Še...
