Avone a Draco si každý den psali plno dopisů. O hodinách i odpoledne. Byli plné hezkých slov a vět o tom co
zajímavého se jim stalo. Po nocích se scházeli na pozemku nebo v knihovně. Měli štěstí, že je nikdy nikdo nenašel. Filch a Norrisová pravděpodobně nebyli moc ve formě a to se jim náramě hodilo. Bylo to tak vzrušující. Užívali si jeden druhého a nechtěli na tom nic měnit.
Všichni okolo Ave si začali všímat, že se chová jinak. Někdy jen tak prostě zmizela a jindy se zase objevila. Vypadala šťastně, ale zároveň tajemně. Lunu s Hermionou to znepokojovalo. Nevěděli co se děje.
"Ave? Kam zase jdeš?" Zeptala se jí Luna. Neville a Hermiona se podívali směrem, kam blondýnka šla.
"Já.. myslela jsem, že si zajdu ještě.. do knihovny?" Rozpačitě se usmála. Co to melu? Knihovna je na druhou stranu.
"Taky jsem tam chtěla ještě jít, půjdeme s tebou." Kývla na ní Hermiona. Neville nechápavě protočil oči. Luna se zasmála a chytla ho za ruku, aby toho nechal.
"No... Tak jděte já za vámi za chvíli přijdu, dobře?" Podrbala se na hlavě a s úsměvem odcházela do chodeb hradu.
"Co to s ní je?" Zeptal se Neville. Obě dívky jen zakroutili hlavou a pokrčily rameny. Ani jedna z nich neměla pro Avonino divné chování vysvětlení.
"Měli bychom jít radši za ní a zjistit co se děje." Řekla Luna a společně se rozeběhli směrem kam šla Avone.
"Tudy." Pípl potichu Neville a vydal se za Ave, kterou zahlédl z dálky. Šli chotbou až do tmavého kouta hradu. Nikdy předtím tu nebyli. Netoužili po tom. To co uviděli je zarazilo.
"Draco?" Promluvila do tmy Avone. Ze šera vystoupil blonďatý chlapec.
"Tak rád tě zase vidím." Usmál se a objal ji. Neville, Hermiona a Luna se na sebe zděšeně podívali.
"No to nene." Vydechla Luna. Hermiona hlasitě polkla, ona to tušila docela dlouho, že to bude něco s Dracem. Neville zadržoval smích, když Avone políbila Draca na rty.
"Za chvíli budu muset jít.. Řekla jsem Luně, Nevillovi a Hermioně, že za nimi přijdu do knihovny." Zamračila se. Draco se pouze ušklíbl a vzal ji za ruku.
"A ty si myslíš, že tě pustím?" Pousmála se.
"Budeš muset." Pokrčila rameny. "Už mě ty neustálé lži unavují. Moji kamarádi si musí myslet, že jsem se pomátla." Pohladil ji po vlasech.
"Ale prosimtě. Pokud jsou to tvoji kamarádi, tak tě jen tak neodsoudí, dokud si o tom něco nezjistí, což mě svým způsobem dost děsí, ale aby ses cítila líp můj otec mě doslova dusí. Každej den mě vyslíchá. Ještě, že mám dobrou nitroobranu. Naučila mě to matka." Soucitně na ni promluvil.
"Je to tak hrozný?" Zeptala se smutně.
"Pokud to dělám kvůli tobě, nic není tak hrozné." Objali se.
"A teď už jdi, ať tvoji přátelé nečekají." Usmál se a zmizel v temné místnosti. To Avone ještě netušila, jaké překvapení ji čeká. Luna, Neville a Hermiona se rychle rozběhli do knihovny. Museli tam být dřív než Avone.
Rychle se vydala směrem knihovna. Ještě než vstoupila dovnitř upravila si vlasy a hábit, aby vypadala zcela normálně. Její kamarádi seděli u zadního stolu. Zdálo se jí, že spíše dělají, že si čtou než aby opravdu četli. Byli na ni naštvaní, že jim nic neřekla. Tedy spíš holky. Nevilla to zanechávalo vcelku klidného, Hermiona to čekala, ale Luna byla naštvaná. Kdyby s Nevillem bývala chodila, řekla by jí to.
"Ahoj, jsem tu." Usmála se a přisedla si k nim.
"Děkuju, nevšimla bych si." Překřížila si Luna ruce na prsou.
"Co je ti Luno?" Zeptala se nechápavě a podívala se po ostatních. Neville pokrčil rameny.
"Spíš co je tobě ne?" Zamračila se.
"Proč si nám to neřekla." Pokračovala. Avone doufala, že myslí něco jiného, než si myslela ona. Draco ji zabije.
"Co jsem vám měla říct?" Zeptala se a dělala jako by vůbec netušila o čem její sestřenice mluví. Podívala se na Hermionu, která jen kývla. A je to venku..
"Nedělej blbou. Scházíš se s Malfoyem a mě o tom neřekneš ani slovo?" Zamračila se.
"Ty jsi mi o Nevillovi taky neřekla." Protočila oči. Neville zbystřil.
"Ale my spolu nechodili!.." Vykřikla. Všichni v knihovně se na ně podívali. Včetně Draca který stál u dveří.
"Sakra.." Zasyčela a schovala svou halvu do dlaní. "To se ti povedlo Luno. Opravdu."
"Co?" Podívala se na ni. Jen mávla rukou. Když se otočila zpět na Draca šel k nim.
"Nazdar Malfoyi." Poznamenala jedovatě Hermiona. Pousmál se.
"Takže.. už to víte co?" Rozhlédl se okolo sebe jako by se bál, že tam někdo je a sedl si vedle Avone.
"Bohužel ano. A ty tu děláš co?" Zeptala se Luna.
"Nejsem blbej. Viděl jsem vás tam." Zakřenil se a znovu se ohlédl. Luně přišlo divné, že se pořád rozhlíží, jako by byl na přechodu.
"A proč se pořád otáčíš?" Zeptala se. Draco se k ní nahnul.
"Myslím, že jsi nikdy neměla za otce Luciuse Malfoye. Je jednoduše všude, kde být nemá." Zašeptal a protočil oči.
"On ti zakázal být s Avone?" Zeptala se nechápavým tónem Hermiona.
"Nejsi tu náhodou ty ta chytrá?" Ušklíbl se. Ave ho pod stolem kopla do nohy.
"Samozřejmě pane Malfoyi." Naznačila poklonu.
"Nechte toho vy dva." Rozzlobeně prohlásila Luna. Jen se na sebe zamračili a odvrátili se. Mezi nima to už asi nikdy jiné nebude. Jako malé děti...
Vote, přečtení a koment by mě potěšil :)
ČTEŠ
I love you, Avone. (Draco Malfoy (Harry potter) fan fiction CZ). *Carrot*
Fanfic*Informace* Pár: Avone Lovegood/Draco Malfoy Děj: Šestý ročník - ? (!V povídce se neobjeví děj z knihy/filmu šestého dílu ani z žádného jiného! Občas nějaké smyšleniny. Omlouvám se :/) (Lenku nazývám původním jménem : Luna ...Líbí se mi to víc.) Še...
