11.září 2015 Čt.

117 14 1
                                    

Je půl druhé ráno. Film jsem dokoukala a jdu spát.. nemůžu usnout. Ten pokoj mi přijde docela strašidelný a všude vidím stíny.. Tak si do sluchátek pustím hudbu, ale potichu. Mamka totiž už spí a já ji nechci hlasitou hudbou vzbudit. Koukám po tom pokoji.. ani nevím co tu hledám. Někdo zaťukal a dveře! Jsem si tím opravdu jistá! Koukla jsem se na hodiny! Ukazovali přesně 2:00 Sundala jsem si sluchátka a opatrně vstala z postele. Samozřejmě se mi to mohlo jen zdát.. nebo mám jen halucinace..Zaposlouchala jsem se do toho ničeho, ale ťukání uslyšela znova! Teď už jsem se stoprocentně nepletla! Hodila jsem přes sebe župan a velice potichu šla tou tmavou, strašidelnou chodbou ke dveřím. Podívala jsem se kukátkem kdo ťuká.. nebo mi opravdu neťuká jenom v hlavě. Nic jsem ale neviděla a nechtělo se mi rozsvicet. Tak jsem otevřela dveře a mezi nima stál usměvavý Mattew! Skoro jsem nemohla dýchat! Mluvit. Vypadal opravdu nádherně.. a já? Stála jsem tam v županu.. ach! To je trapas. Cítila jsem jak mi rudnou tváře. ,,Ve dvě si mně měla čekat ne?" ,,Em.. je ráno." Ujasnila jsem mu situaci. ,,Jéé.. promiň. Ty jsi myslela po škole?" Hodila jsem po němvražedný pohled. ,,Určitě jsem si nemyslela že mi budeš ve dvě ráno, když za chvíli jdeme zase do školy.. Ťukat na dveře!" Zase se hloupě usmál.. trošku mi to taky připadalo komické. ,,Jdu se převléct.." Otočila jsem se , nasadila superfradžilistipexpijalodozní motor v zadku a za sedm minut jsem stála opět ve dveřích. Měla jsem na sobě černé conversky, legíny, tílko a hodila jsem přes sebe jen lehkou mikinu.Vlasy jsem si vyžehlit nestihla, jen jsem se rychle namalovala. ,,Ou..Si fakt!" ,,Hele radím ti dobře, neříkej to! Mám po ruce pořád ještě hodně věcí které po tobě mohu hodit." Rebelsky se usmál. ,,Stejně jsi k sežrání." Zakoukela jsem očima. ,,Pojďte krásná slečno." ,,Em.. A kam že to vlastně jdeme?..A co jsi mi tak hrozně důležitého chtěl říct?.. Ani se nebudu ptát proč jdeme lesíkem ve dvě ráno.." Stejně jsem si nebyla jistá, jestli to chci vědět. Šli jsme smerem ke hřbitovu. Neřešte proč to vím. Často jsem tam chodila. Je to pohodlné.. a hlavně JE TAM KLID. Pořád jsem sledovala čas na hodinkch. Ukazovali 2:48. ,,Kdy tam budeme?" Prorazila jsem ticho. ,,Dávám tomu tak 10-12 minut, neboj už to není daleko." Věděla jsem že to není daleko.. jen mně zajímal jeho odhad v čase. Docela jsem se bála jít s ním sama, v noci.. Na asi hřbitov..

,,Pojďte dál." Zaváhala jsem a to dost silně, koukla jsem se na hodinky. Ukazovali přesně 3:00! Nejraději bych to hned otočila a upalovala do postele..Achjo.. že jsem se nechala ukecat. Nevím co to se mnou je, ale vešla jsem. ,,Co tu vlastně.. d-děláme?" Zeptala jsem se nejistě.,,Ty.. Sáro. Máš ráda upíry ne?" Polkla jsem. ,,Jo.. docela." Vtipně jsem si odfrkla, ale v duchu jsem se klepala jako ratlík. Asi ne jen v duchu. ,,Proč se tak klepeš?",,Co? Ne.. Tak co jsi chtěl?" Pokusila jsem se říct mile. ( V téhle situaci je to dost těžký.) ,,Jo jasně! Pojď se mnou." Vešli jsme do nějaké kapličky..visela tam kostra!(Ukřižovaná.) ,,Tohle prý byl upír..Jediný v tomhle městě." ,,J..J..P..H..Jo." ,,Nechceš už jít?" Usmála jsem se, nebyla jsem totiž schopna slov. Když jsme šli domů ( opět mlčky) měla jsem takovej divnej pocit že nás někdo sleduje ,,Wá!" ,,Áaa!" Mattew se začal hrozně smát.. to bylo poprvé co jsem ho viděla usmívat se. Já vyděšená k smrti jsem se snažila sklidnit tep! Ještě mě z něj klepne pepka!

Jsme před mojim barákem. Odemkla jsem dveře, docela se zamračila, ale pak hned usmála, protože jsem byla ráda že ten večer.. nebo spíš ráno nedopadlo jinak..(hůř). ,,Hele.. tak se měj.. nevím jestli ti mám říct dobrou, když je půl čtvrtý ráno." ,,Jo no.." ,,Tak ahoj.." Kývla jsem hlavou na pozdrav a zavřela dveře

V sedm mi zazvonil budík. Ale ve škole se nic zajímavého nedělo, dělali jsme že se neznáme.. a jakoby se večer..(ráno..) nic nestalo. Stejně mi to nevadí..A když už tak kousek toho ignorování neuškodí.. Zvlášť v jeho případě! Omg..to snad ne. To mě podrž. Mattew se s tou dě**ou zase líbá!

****

Ahojky! Tady je další část příběhu, doufám že se líbí. Nezapomeňte dát vote a nebo napsat nějaký komentář. ^^

 Mimochodem tohle je ask mě a mé kamarádky http://ask.fm/account/wall

Pište nám otázky na které by jsme odpověděly ve videu a toto je náš kanál : https://www.youtube.com/dashboard?o=U

Budeme rády za jakoukoliv podporu:))


Tajný deník Sáry SanbirdKde žijí příběhy. Začni objevovat