12.října 2015 Po.

109 12 1
                                    

Pořád nepřišel do školy.. Musím na něj furt myslet.Procházím se parkem a koukám na místa, kudy jsme spolu procházeli.. Přemýšlela jsem jak ho najít.. Jestli je vůbec tady ve městě. Šla jsem ale tedy na všechny místa, kde jsme spolu byli..Počkat! Hřbitov! No jasně, kde jinde by upíří byli.. Docela se bojím tam jít, ale nakonec se přemluvím. Přeci jenom ho hledám.

Když tam dojdu uvidím nějak uprostřed stát nějakou skupinku.. Doufám že lidí, jak stojí u pomníku. Už se docela stmívá. Jeden z nich se ke mně pomalu vydá. Začne se nechutně olizovat a koukat okolo.. Ani bych se mu nemohla nějak vymluvit. Ty ostatní z té skupinky se na nás koukali. Zmocnil se mě strach! Přiblížil se opravdu hodně.. A já vím že chci utéct.. Jenže jediné co jsem uviděla byli špičaté zuby a cítila jsem jak mě někdo strčil! Spadnu a vidím jak se někdo s někým pere.. Cení na sebe tesáky! Je to jako ve filmu! Jsem ale hrozně zmatená a bojím se. Nemám sílu utéct! Jen tedy sleduju co se bude dít dál! Všichni ostatní rychlostí světla utečou. Dýchám jako o závod! Nemůžu mluvit.. Otočil se na mně ten, který odehnal ty upíry.. Panebože! Nevím kde se ve mně vzala ta síla! Zvedla jsem se a začala hrozně rychle utíkat pryč! Ven ze hřbitova. Ne! Pozdě! Stoupnul si přede mně s pusou od krve! Matt. Bylo mi z něho zle.. Ten který se mi líbí! Ten do kterého jsem se zamilovala..Brečela jsem a koukala do země.. Hledala jsem ho, ale teď bych dala cokoliv za to abych byla v teple sama doma. Myslím že i Matt brečel. ,,Prosím.. odpusť mi to.." Viděla jsem jak mi chce utéct! Nesmím ho nechat! Dnes ne! Cítím k němu.. něco jiného než k třeba jiným klukům..Cítím lásku? ,,Zůstaň!" Chytla jsem ho za ruku a podívala se mu do obličeje. Pusu si už utřel a byl to opět ten kluk.. Kterého miluju. Se slzama v očích jsem se na něj usmála. On si mě k sobě přitáhl a vtáhl mě do medvědího objetí. Vždycky jsem se u něj cítila v nebezpečí.. Teď ale ne. Zachránil mě. ,,Děkuju.. Že jsi mě zachránil.. Kdybys tu nebyl asi bych teď byla mrt.." Položil mi prst na pusu abych mlčela. Pak si mě k sobě pomalu přitáhl ještě blíž a jemně mě políbil. Ten polibek byl dokonalý. Stejně jako on. Pak od mně odstoupil asi metr. ,,Co jsi tu vlastně dělala?.." ,,Hledala tě.." Asi jsem se trošku červenala. Ale on sklopil hlavu. Starostlivě jsem si ho prohlédla. ,,Polib mě ještě prosím.." Překvapeně se na mě podíval.. A trošku i hladově. Rychlím krokem se ke mně přiblížil (Asi abych si to nerozmyslela :D ) A vzal mou hlavu do jeho dlaní. Pak mě opatrně políbil.. Nepřestával. V hlavě jsem ale věděla že spolu být nemůžeme.. Po chvilce jsme se odtáhli a usmáli se.. Matt pak nahodil výraz „Nic se nestalo" a promluvil ,,Měla by jsi jít už domů.. Je tma." Podíval se do země a já lehce kývla. Polkla jsem a vyrazila domů. Otočila jsem se, jestli tam je, ale nebyl..

****

Ahojky zlatíčka:) Tady je další část příběhu:3 Doufám že vás baví:*


Tajný deník Sáry SanbirdKde žijí příběhy. Začni objevovat