Ráno proběhlo jako každé jiné. Hygiena, kalhoty, košile, boty, snídaně. Posadila jsem se do křesílka a nedočkavě pozorovala dveře. Po pár minutách, které mi připadali jako věčnost se dostavila Kar.
Rychle jsem ji pozdravila a vyhrkla,, Tak, co mi chceš ukázat? "
Ona se ušklíbla, na náš národ dost zvláštní grimasa,, Pojď za mnou."
Tak jsme se na mne až příliš pomalým krokem procházeli. Až jsme došli na místo, kde široko daleko nebyly vidět žádné chatrče. Kar odhrnula větve a mě se naskytl pohled na velkou mítinu, kde se pásli koně.
Úplně mi to vyrazilo dech, jejich srst zářila černou a hnědou, pouze dva byli bílí.
,, Většina už je oddaná, poznáš to podle pohledu v jejich očích. Nejsou ustájení, běhají tu volně. "vysvětlila.
Zmohla jsem se jen na,,Páni."
,, Promiň, mám schůzku s krejčovou, jestli chceš, zůstaň tu. "odcházela Karen.
,, Jo, jo" sotva jsem ji vnímala.
Fascinovaně jsem mezi nimi chodila, většinou si mě nevšímali. Až se mé tělo ocitlo v prostřed. Pásly se tam, jak jsem měla možnost si všimnout, dvě bílé klisny a jeden černo černý hřebec.
Nepřipadal mi stejný jako ostatní. Tenhle byl naprosto celý černější než noc. Dívali jsme se na sebe, v tom jako by se mezi námi vytvořilo pouto. V tu chvíli jsem znala jméno, které si přeje on i já.
,, Zdá se, že ti věnoval svou věrnost. "ozvalo se vedle mě. Leknutím jsem málem nadskočila. Stál tam velmi pohledný, fialovlasý elf, s milím úsměvem a hodně tmavě fialovýma očima.
,,Nevěřil bych, že se to stane, je ze všech nejdivočejší, smím znát jeho jméno?"
Ozval se znovu, já konečně odpověděla
,, Darlei (Stín). "pohladila jsem ho po čumáku.
Neznámý kývl,, To sedí, neznám tě, ty jsi zvenčí?"
Přikývla jsem,, Eleanor. "
Taky se chtěl představit ale v tom se k nám doneslo cizí volání
,, Vaše vísosti? Notak, kde jste?"
Elf mě povalil na zem, zalehl mne a zacpal mi pusu.
Stádo se kolem nás semklo, takže jsme nemohli být vidět.
,, Vísosti, co ten dýchánek, Výsosti. "
Hlas se vzdaloval, po čtvrt hodině mne neznámý pustil a pomohl mi na nohy.
V tom mi to došlo, viděla jsem spousty z nás, pyšnili se různou neobvyklou barvou vlasů i očí, pokud byly barvy podobné, lišily se v odstínech, ale fialovou jsem viděla jen u jednoho.
U královny, takže tohle byl nejspíš její syn.
,, Princ Nathaniel." představil se.
Pozdravila jsem podle etikety , než však padlo další slovo naskočil na bílou klisnu. Bez sedla samozřejmě.
,, Projedeš se mnou a Zarou"ukázal na svého koně,, po lese? Jo a tykej mi. "
Co se na to dalo říci? Zamlouval se mi."
,, Tak dobře. "nasedla jsem opatrně na Darleie, hned mě přepadl pocit, že jezdím odjakživa, najednou jsem věděla, co mám dělat, zbytek práce odvedl můj hřebec.
Jelikož rozuměl elfské řeči, bylo to snadné.
Klusali jsme vedle sebe dobré čtyři hodiny, stihli jsme se o sobě hodně dozvědět.
Zrovna jsem povídala,, Líbí de mi rudé růže a lilie." když se před námi objevilo stádo.
,, Je mi stebou fajn El, uvidíme se? "
,, Mě taky, a ano, mimochodem, čí je ta druhá bílá klisna?"
,, Mé matky, sbohem slečno. "
,, Sbohem vísosti." Načež jsme oba zadusili smích a zamávali si.
Já se ještě naklonila k Darleiovi
,, Měj se hochu a nezlob tu. "
Jen si odfrknul a pohodil hlavou.
Na tváři mi to vykouzlilo úsměv, celou cestu domů.
Věnováno Shirana
(snad to mám dobře napsané)
Díky moc, když nedáváte votes, nevím, jestli mám psát dál.
Proto teď píšu hlavně pro tebe:-D
ČTEŠ
Elfská Krev - Lesní Město
FantasíaVolné pokračování Elfské krve. Sedmnáctiletá Eleanor se dostane do města elfů. Potká úžasného mladíka a nebude chybět ani pořádná záhada v podobě velkého zmizení. Doporučuji přečíst nejprve 1. Díl s názvem Elfská krev.
