in/sane [Shingeki no Kyojin]

Den třetí

Uprostřed noci se Levi probudil. Zase spali s Erenem u mříží a drželi se za ruce. Tentokrát se ale Levi neprobudil kvůli hnusným nočním můrám Kennyho, ale kvůli něčemu jinému.

Nějaká žena a její křik... Možná, že jsem slyšel jak řve ta nymfomanka, ale... ne, tenhle křik byl jiný... Že by Mina? Ne, ten křik taky nepatřil jí.

,,Nespíš?" ozval se Erenův mladý hlas a Levi na něj pohlédl.

,,Jen divný sen. Nic víc,"

Jak jinak mu mám odpovědět, když ani já nevím o co jde?

,,Kenny?" Levi prudce zavrtěl hlavou, aby se vyhnuli Erenově záchvatu, ale už dávno bylo jisté, že když jsou spolu a blízko, nic by se stát nemělo. Nebyla to stoprocentní jistota, ale tu získají až časem, pokud takhle budou spát dýl.

,,Dneska budu mluvit s psychiatrem," oznámil Levi stále v sedě na posteli s pohledem upřeným na čistou bílou peřinu.

Konzultace s psychiatrem tu byli zcela normální. Každý, kdo se tu léčil se s ním musel aspoň jednou za měsíc pobavit a tentokrát byla řada Leviho. Doposud mu ale neustále říkal to samé: „Minulost si nepamatuju"; „Pořád ho slyším"; „Nutí mě vraždit, ale snažím se to potlačit"; „Vyvolává v noci moje noční můry". Levi nechtěl využít služby hypnologa, který se tu stavil, aby přivedl několik lidí do transu a pomohl jim se vyléřit. Levi věděl, že z toho, co viděli, zašíleli snad ještě víc a nakonec to skončilo utopením, oběšením nebo podřezáním žil. Blázni si vždycky našli způsob jak se zprovodit ze světa.

Levi věděl svoje – věděl, že není připraven čelit minulosti. Teď ne.

,,Co mu řeknete?" dotázal se Eren s neskrývaným zájmem, ale zněl nějak starostlivě.

Levi se na něj podíval a na chvíli se pohledem zastavil na těch krásných zelených očích.

,,Řeknu mu, že tvá přítomnost mi pomáhá," pokrčil rameny a konečně ulehl zpátky na polštář. ,,Pojď už spát," pobídl ho Levi a zavřel oči.

,,Dobrou noc, Levi," známé a uklidňující.

,,Dobrou noc, Erene," klidné a normální.

Ráno se prodralo do jejich pokoje se mřížemi přes malé okýnko těsně u stropu a nakonec dva ospalce přišla vzbudit i sestra.

,,Jsi šikovný, Levi, že ses sem dostal sám," sestra Christa nevěděla, že Levi do pokoje dorazil snad o hodinu později. Levi postřehl černé kruhy pod očima Christy a její šťastný úsměv. Byl tím lehce zaskočený – byla včera u Miina pokoje, nejspíš viděla její tělo, ale je tak... klidná. Všichni doktoři a sestry se takovými zdáli, což bylo divné. Sebevraždy tu byli normální, ale vraždy?