in/sane [Shingeki no Kyojin]

Den pátý

,,Zlatíčko moje malé, copak se stalo?" Malé batole plakalo ve své postýlce a matka k němu natáhla své tenké ruce.

,,No, tak, zaltíčko, neplač, jsem tady," uklidňovala žena své malé miminko, kolébajíc ho ve svých rukách a začala mu konejšivě zpívat ukolébavku, když...

Levi se probudil, ruka v ruce s Erenem, ale teď je nedělily mříže. Pořád tomu stěží věřil.

Spíme spolu, takhle vedle sebe a je to tak... příjemné. Určitě lepší než spát, když nás od sebe dělí mříže. Takhle vím, že tu je, že nikam neodešel a že je v pořádku.

Levi si prohlížel rysy spícího mladíka, který se zdál zcela klidný, ale hlavně nevinný.

Kdo by řekl, že tenhle klučina zabil několik lidí? Má tak dlouhé řasy a je tak... krásný. Nedivil bych se, kdyby na něj tam venku čekala nějaká holka. Proč na to vůbec myslím? Takové myšlenky v našem stavu, to je směšné. Kenny se nejspíš baví, ale ten se baví pořád.

,,Nespíš?" Eren se už budil automaticky, když Levi nespal.

,,Ne," odpověděl klidně Levi a dál si prohlížel mladíka, dokud si nepodívali do očí.

,,Bez mříží je to lepší, že jo?" zeptal se po stopadesáté, ale všechno bylo lepší, než kdyby se zeptal, jestli ho probudil Kenny.

,,Ano, teď budu chtít být pořád tady," ospale zamumlal Levi a stiskl víc Erenovu ruku. Neviděl, jaká emoce právě proběhla Erenovou tváří, když se na chvíli Eren odmlčel.

,,A co tvoje hlava, v pohodě?" Levi si teprve teď uvědomil obvaz na svém čele. Prý to nebylo tak vážné, jak si Levi ze začátku myslel. Pouze lehce odřená lebka.

Heh, Kennymu to neprošlo.

,,Dobrý, jsem v pořádku," uklidnil Erena Levi.

,,Jsi ospalý, půjdeme spát," Levi spozoroval, jak se Erenovi přes rty mihl úsměv. „Dobrou noc, Levi,"

,,Dobrou noc, Erene," láskyplné.

Po nedlouhém snu se ozval klepot na dveře, když je přišla vzbudit sestra.

,,Dneska všichni dostávají novou dávku léku, musí se brát před snídaní, takže šupky, ať už ho máte v sobě!" oznámila radostná Christa a Levi si už snad po stopadesáté řekl, že je to sakra podezřelý. Christa pokaždé vypadala, jako by snad brala nějaké drogy.

,,Co je to za prášky?" zeptal se Levi a koukl na modrou pilulku.

,,Je to nový preparát, uklidňuje nervový systém," vysvětlila jednoduše, když si Levi prášky přeměřoval pohledem, dokud ho nespolkl. Eren spolkl své a po nějaké době mohli zamířit na snídani, kde byla většina kromě velice problémových pacientů.

Dneska tu není Saša, něco nejspíš provedla. A jako vždy tu není Annie. Neviděl jsem jí pěkně dlouhou dobu. Wow a taky tu není Hans s Pixisem, novinka a ta nymfomanka Ymir taky ne. Dneska by měl být klid.

Levi s Erenem se posadili jako poslední dny vedle sebe a Levi si vzpomněl na černovlásku se stejným příjmením, která měla sedět vedle Erena, ale seděla až u druhého konce stolu a bedlivě Erena sledovala.

Co ona má sakra za diagnózu? To by mě fakt zajímalo.

,,Co to má znamenat?!" rozezněl se jídelnou ženský hlas a všichni pohlédli k prostřednímu stolu.

Aha, Hitch a její hypochondrie. Co tentokrát?

,,Hitch, prosím, uklidněte se," uklidňovala jí jedna ze sester a snažila se o vlídný tón, ale Hitch si nedala říct. Postavila se a praštila pěstí do stolu.