Dovolená

1K 82 1
                                    

Dědek: A nyní přivítejte Daniela British.

Daniel mě vzal za ruku a vytáhl zpět na pódiu. Sedli jsme si na gauč vedle sebe a Daniel mě potom pustil věděl co dělá.

Dědek: Hello.
Daniel: Ahoj.
Dědek: Slyšel jsem že prý umíš česky. Jak ses to naučil?
Daniel: No zaplatil jsem si kurz ale byl hodně drahej. Ale jsem spokojený protože do Čech budu jezdit často.
Dědek: A proč ses jí naučil?
Daniel: No hlavně kvůli tomu abych se mohl domluvit tady s Ovcí protože ona je češka a když jsem jí poznal poprvé tak prohodila jen pár slov anglicky a musel jsem na ni mluvit pomalu. A pak když jsem zjistil že budu trochu spolupracovat se Slzou tak se mi to bude hodit.
Dědek: Aha. A co jinak koukám že seš docela úspěšnej. Jak to chodí v Americe aby ses někam dostal?
Daniel: Nejdriv jsem musel dojít do agentury a tam jsem podepsal smlouvu a postupně to šlo nahoru.
Dědek: A jak dlouho to trvalo?
Já: Asi přes rok.
Daniel: No asi rok a půl.
Dědek: A teď se vrátím k vám. Jak často se stýkáte?
Já: No vždy na dovolenou jedu buď do Ameriky nebo do Británie. Prostě kde zrovna je Daniel.
Daniel: A někdy přijedu já za ní. Třeba teď jsem zrušil turné abych ji mohl překvapit.
Dědek: Ale jinak jako jak často se výdáte? Třeba jako když pak odjede někdo z vás dvou jak dlouho se pak nevidíte.
Daniel: Nevidíme se dlouho asi půl rok do dalších prázdnin. Ale skoro každý den si voláme přes internet takže jsme aspoň za tohle vděčný.
Já: To jo. Jednou se dokonce stalo že mi zavolal během koncertu.
Dědek: A jak na to reagujou lidi. Protože asi hodně lidí co tě sledují Danieli musí vědět že máš kamarádku až z Česka.
Daniel: Jo ví to spousta lidí a reagujou dobře. V Americe to chodí tak když někdo vidí hvězdu tak jenom poprosí o fotku nebo podpis a když zrovna ten člověk nemá čas tak ho nesledují. Ale Ovce jim vůbec nevadí naopak mi píšou abych jí někdy někde ukázal.
Dědek: Tak to jsou Američani opravdu hodný. A jak na to reaguješ ty Ovce kamarádka slavného člověka. Lidi tě musí zastavovat ne?
Já: To zas ani ne ale někdy mi lidi píšou. Ale já ho hlavně v tom podporuju jako on podporuje mě oba se taknějak doplňujem.
Dědek: Vy byste možná byli i docela pěkný pár. Přemýšleli jste někdy o tom?

Oba jsme se usmáli ale chopil se slova Daniel a to mě teda zajímá co řekne.

Daniel: Několik lidí mi to taky říkalo teda spíš spamujou. Možná by jsme byli hezký ale jsme jen nejlepší kamarádi.

Kecali jsme pak asi 5 minut a skončilo to.

Ale to co mi pak řekl Daniel mě mrzelo.

Daniel: Liebling promiň ale budu muset odletět.
Já: Tak brzo proč?
Daniel: Rád bych tu byl déle ale produkce mě chce do filmu a musím odletět.
Já: Dobře kdy odlítáš?
Ondra: Už můžem na letiště!

Naposledy jsme se drželi za ruce a jeli na letiště.

Nastoupil do letadla ale ještě předtím jsme se objali.
Nechtěla jsem aby odletěl mám ho ráda.

Nastoupil do letadla a já začala brečet. Někdo mě objal nevim kdo ale nechala jsem to.

GoGův pohled:
Bára si ani nevšimla že s nima jedu v autě. Nikoho nevnímala jen toho Daniela.

Naposledy se objali a on nastoupil do letadla.
Začala brečet.

Nevim proč ale došel jsem k ní a objal jí. Brečela a já si ji snažil uklidnit.

Byl poslední den a já vim že ji tu takhle nechat nemůžu.
Odvedl jsem ji k autu kde čekal Honza. Nabídl mi že můžu u nich přespat.

Čekal jsem že si to Bára uvědomí ale byla uplně mimo.

Pravda je jsem strašně žárlivej a teď mi to teprve došlo co to pro Báru znamená. Je to její nej kámoš který musel odjet. Vim jak se cítí stejně jako já když ji odvezli do léčebny.

Přijeli jsme před velký barák a Ondra odnesl Báře věci.
Nepromluvila celou dobu jen tak koukala z okna a mlčela.

Honza ji říkal aþ si jde lehnout ale neposlouchala ho šla do nějakě místnosti.

Já: Kam šla?
Honza: To je její pracovna. Hele vim že je to riskantní ale prosím nešel bys za ní?

Rád.
Otevřel jsem dveře a poskytl se mi pohled a velkou místnost s nahrávacím systémem.

Seděla v křesle a koukala někam před sebe.
Klekl jsem si před ní a její oči našli ty moje.

Bára: Promiň.
Já: Za co?
Bára: Za to jak jsem se k tobě chovala.
Dala si hlavu do dlaní.
Sedl jsem si na opěradlo a donutil jí se podívat na mě.

Já: Za nic nemůžeš to já vše hezké zníčil. A hodlám to napravit už tě nenechám ve štichu.

Ona se usmála.
Ale cítil jsem z něj bolest a smutek. Napadlo mě něco šíleného budou letní prázdniny a chtěl bych jet do Londýna.

Já: Nechtěla bys letět do Londýna?

V očích se jí najednou objevilo na způsob nadšení.

Bára: S tebou?
Já: Jasně jako dva kamarádi a youtubeři. A můžem spolu něco natočit.
Bára: To by bylo super. A kdyby kdyby t-tam byl i Daniel tak bych tě s ním mohla seznámit. Ale popravdě v Londýně jsem byla jen jednou a to jsem ho neviděla uplně celý.
Já: Dobře tak ti ho ukážu.
Bára: A Lucce to vadit nebude?
Já: Určitě nebude.

Začala kolem mě skákat a pak mě objala.

Bára: Londýn kotě! Yes! Musím si konečně dát to selfiečko.

Byl jsem rád že se usmívá miluju na ní ten její úsměv.
POČKAT CO?
J-JÁ J-JI N-NEMŮŽU M-MILOVAT. V-VŽDYŤ M-MILUJU L-LUCKU nebo ne?

Bára: Miluju Londýn a konečně ho uvidím.
Já: Ty máš taky rád Londýn?
Bára: Já ho nemám ráda já ho MILUJU!
Já: Já taky.
Bára: To vím.

Vyběhla do obýváku a musel jsem běžet za ní všechno vykládala Honzovi a ten se jen usmíval.
Sedl jsem si k nim a měl jsem pěkný výhled na Báru. Prohlížel jsem si ji a už vypadala lépe.

Bára: Musím to říct Danieli kde mám mobil!

Podal jsem ji ho ze stolku a podívala se na něj.

Bára: Napsal mi. Danko tak to vypadá že tě nepředstavím. Točí film a musel kvůli tomu odjet na hodně dlouho škoda. Tak bude aspoň čas abys mi to tam ukázal.
Já: Dobře.

Vypadala zase smutně ale i vesele.
Tak to mě zajímá.
Po pravdě stále k ní něco cítím a víte jaký to bude s ní strávit dovolenou někde v cizině.

Ale Bára je šťastná a za to jsem rád.
Musím to ale říct Lucce.



O dva měsíce později:

Youtube hateKde žijí příběhy. Začni objevovat