Part four

371 39 2
                                    

S červeným kelímkem v ruce a úsměvem na rtech jsem stála u stolu a pozorovala lidi kolem sebe. Většina z nich byli kolegové Joshe, takže hasič na každém rohu. Také tu byli jeho bratři a nějací společní známí Lori, které jsem znala i já.

Mimo jiné povědomé tváře jsem tu neznala nikoho. Josh se bavil Bůh ví kde, a Lori někam utekla s tím, že potřebuje zařídit maličkosti které vedly k dokonalosti téhle oslavy.

,,Ahoj." ozvalo se vedle mě.

Zmateně jsem se otočila a uviděla neznámého blonďáka se slizkým úsměvem na rtech. ,,Ahoj." zamrmlala jsem nezaujatě a upila ze svého červeného kelímku ve kterém se nacházelo mé milované pivo.

,,Jsem Charlie." natáhl ke mně ruku.

Pochybně jsem se na ní podívala a následně ji přijala. ,,Samantha."

,,Stál jsem opodál a viděl tě tu samotnou a docela znuděnou, tak jsem si řekl že bysme se spolu mohli zabavit, co říkáš? Třeba si zatancovat." úsměv se mu zvětšil a jeho ruka přistála na mém boku. Narušoval mi můj osobní prostor a to mi bylo víc než nepříjemné.

,,Ne díky, jsem v pohodě." ustoupila jsem.

,,Ale no tak," opět přistoupil blíž. ,,tak aspoň drink? Nech mě pozvat tě na drink. Určitě je tu z čeho vybírat. Jeden čas jsem dělal barmana, myslím že ti moje speciality budou chutnat."

Otráveně jsem si povzdychla. ,,Jsem v pohodě." pozvedla jsem svůj kelímek.

,,Nebuď tak nepřístupná zlato." zašeptal mi do ucha a přilepil se zezadu na mé tělo. To už jsem nevydržela a vyprostila se z jeho sevření. Z jeho dechu šel cítit silný alkohol a to mě víc než znechutilo.

Otočila jsem se a chtěla na něj vylít svoje pivo, ale v tu chvíli jsem ucítila na mém pasu dvě silné ruce které mě stiskly a držely v ochraně. Můj pohled směřoval ihned dolů a jakmile jsem uviděla ty známé tetování, značně jsem si oddechla.

,,Měl bys tady slečnu nechat na pokoji dřív, než se ti stane něco hodně zlýho." zavrčel Justin a přitáhl si mě víc k jeho tělu. Blonďák se zasmál a chtěl něco říct, ale nakonec si to rozmyslel a s nadávkami odkráčel pryč. Usmála jsem se a znovu se podívala dolu na jeho ruce, které pořád obklopovaly můj pas. ,,Si v pohodě?" zašeptal mi do ucha a já si z nervozity zakousla do rtu.

Přikývla jsem a položila svoje ruce na ty jeho. Opatrně a pomalu jsem je sundala z mého pasu, i když nechtěně, a otočila se na něj. ,,Děkuju za záchranu."

,,Neděkuj, tebe bych zachránil vždy a všude." pousmál se a podíval se na mě jemným pohledem.

Chvíli jsem se mu vydržela dívat do očí, ale potom jsem se zbrkle podívala jinam. ,,Uhm, nevěděla jsem že přijdeš." sklonila jsem hlavu.

,,Já taky ne," pokrčil rameny a stále se na mě díval. ,,nechtělo se mi sem, ale.."

,,Ale co?" svraštila jsem obočí.

Prohrábl si vlasy a porozhlédl se okolo, následně si olízl rty což uchytilo mou pozornost. ,,Chtěl jsem tě vidět."

Nadechla jsem se, abych něco řekla ale přerušil mě hlas nadšené Lori. ,,Sam! Tady si, všude jsem tě hledala." zakřičela a objala mě. Potom se otočila. ,,A Justin je tu taky.. ahoj Justine." usmála se. Vůbec nevypadali, že by se dlouho neviděli, ba naopak. Vyměnili si divné pohledy a následně začala Lori opět mluvit. ,,Takže, jak se bavíte?"

,,Přišel jsem před chvilkou.. ale vypadá to na bezva oslavu."

Lori nadšeně přikývla. ,,Je to super že ano. Jsem ráda, že se nám to povedlo. Za všechno ti děkuju Sammie, si nejlepší." vypískla a znovu mě objala. Jeden by řekl, že je opilá, ale v jejím stavu to bylo nepřípustné, takže jí jen naplňovala radost ze všeho okolo.

,,Neděkuj mi pořád, byla to maličkost." zamrmlala jsem a odtáhla se od ní.

,,Dobře," zachichotala se. ,,no, musím jít najít Joshe, za chvíli se mu bude předávat dort tak buďte připravení." oznámila a následně se vypařila. Byla jsem víc než překvapená jejím chováním vůči Justinovi. Jednoduše řečeno jsem žárlila na to, že ona se k němu může chovat přátelsky a bez zábran, zatím co já si musela dávat pozor na to, abych se znovu nespálila.

,,Pořád je to tvoje oblíbená písnička?" ozval se Justin a já trhla hlavou. Místností se začaly ozývat tóny písničky Jealous od Labrinth. Usmála jsem se a přikývla. ,,V tom případě, můžu prosit?" podíval se na mě s nadějí v očích a vystřel ruku.

S očí se mi draly slzy a srdce mě bolelo, protože právě tohle byla písnička která mě po celý ten čas držela. Ale to on nevěděl. Nevěděl, že tuhle píseň jsem poslouchala v nejhorších chvílích když mě on opustil.

Nakonec, po zadívání se do jeho čokoládových očí, jsem přikývla.


Agreement ~ again?Kde žijí příběhy. Začni objevovat