kdy jsme si naposled foukli do pampelišky?
a kdy jsme spletli poslední sedmikráskovou korunu?
kdy to bylo naposled co zvedali jsme ze země s nadšením šišky?
když se do her ještě nemuselo dávat tolik rozumu...
kdy to bylo naposledy co nás zaujaly stopy lišky?
kdy jsme se posledně báli šumu ve větvích lesa?
a přitom jsme stejně lezli do jejich výšky
a nataženýma rukama hledali nebesa...
kdy naposledy vyvěrala voda z místní studny?
když se ještě dali po proudu řeky pouštět lodičky...
teď se to dětem zdá být spíš nudný
život skoro nevidí - oči zahalený víčky...
a kdy jsme se to posledně hnali za srnami?
v zádech nám k rychlosti pomáhal vítr
teď je to jako by před náma byly zavřený brány
z vymezeného prostoru nehneme se ani na metr
- 4. 6. 2026
