ahoj... novej příběh jsem chtěla zveřejnit právě dneska ( aliens pochopí : p) , protože pro některý z nás je to důležitej den. Stejnej jako každej jinej, ale specielní, takže ještě jednou HAPPY BIRTHDAY TWINS. Jinak ohledně příběhu, zkusim to vydávat v úterý , ale jelikož mi psaní jedné kapitoly zabere min. týden a navíc nemám úplně domyšlený průběh :/ , tak je celkem možný, že to bude 1x měsíčně ( a i tak budu ráda). Hlavně se snažim, aby to bylo ke čtení a bavili jste se u toho, takže mi na tom provedení dost záleží... nebojte se komentovat a hlasovat, ráda bych věděla, jestli se vám to líbí, nebo bude lepší, aby to neexistovalo
Jinak je to ff, takže jsou tam použitý i věci, který třeba nejsou pravda :D , ale my aliens o tom víme svý, co?
/ Charlotte /
,,Ronny! " Jdu z nákupu s obrovskou taškou, jsem dezorientovaná a navíc mám smotaný nohy vodítkem. Přestěhovali jsme se z města na vesnici, né, že bych nikdy nejezdila k babičce, ale i tak je to šok. ,, Ahoj, nepotřebuješ pomoc? " Zastavil se u mě nějaký kluk a usmíval se. ,, Jo, to bys byl hodnej." Podala jsem mu nákup a zkusila se vymotat z vodítka, ale místo volných nohou jsem si sedla na zadek. ,, Skvělý, " plácla jsem rukama o beton ,, takovejhle trapas se může stát fakt jenom mě, normálně jsem šikovnější." Uchechtl se, podal mi ruku a zvedl mě. ,,Neboj, budu dělat, že jsem to neviděl. A mimochodem, zažil jsem i pár horších." Zasmál se. ,,Díky, " oprášila jsem si ruce ,,a nechceš se pochlubit, abych se třeba cítila líp?" ,,Fajn.Tak třeba jednou, když jsme jeli s bráchou do školy, mi perfektně pozvracel celý kalhoty. Bylo to ve školním buse, ještě tejden si ze mě dělala srandu celá škola, ale naštěstí je to už přešlo." ,,Bože. Tak to je mi tě líto."Oba jsme dostali záchvat smíchu.
Byl zvláštní, ale zajímavej. Černý vlasy s platinovejma melírama měl rozfoukaný do stran. ( takovej LVÍČEK :p ) Hnědý oči měl orámovaný linkou a černýma stínama. V obočí a v jazyku měl piercing a černo - bílej lak na nehtech. V obličeji vypadal mírně zženštěle, ale to dělal ten makeup. Stylem se celkem podobal Willymu, kamarádovi ze základky. Modrý vlasy s patkou přes oči, piercing v nosu, výraznej makeup a tvrdá muzika. ,,Je roztomilej." Podrbal Ronnyho za uchem. ,,No jo, on je takový moje zlatíčko. Jediná živá věc, kterou jsem nenechala v Berlíně." ,,Taky bych jednou chtěl buldoka. Říkal bych mu Pumba." ,,Jako ve Lvím krály,jo ?" Zasmála jsem se. ,,No, je to moje nejoblíbenější Disneyovka." Cestou jsme si ještě chvíli povídali o filmech a pak jsem ukázala na jeden dům. ,, Tak sem jsme se dneska nastěhovali." ,,Super,tak to jsme sousedi." Zasmál se. ,, Já jsem Bill." ,,Dobrý jméno, Charlotte." ,,Tak ahoj. Kdybys něco potřebovala, tak se stav." Podal mi nákup. ,,Jasně, dík a ahoj." Zamávala jsem mu a odešla. Sundala jsem Ronymu obojek a odnesla nákup. ,,Ahoj zlato." Pozdravila mě máma a já jí položila nákup na linku. ,,Hmm." Na stole je dort a vypadá fakt skvěle. Prstem jsem nabrala šlehačku z dortu. ,,Lotte! " Máma mě přetáhla utěrkou po ruce. ,,To je na večer, tak né, že toho bude půlka chybět." Zasmály jsme se a já odběhla nahoru do pokoje a šla si vybalit.
V Berlíně jsme bydleli v paneláku, v centru města. Bude trochu těžší zvyknout si na vesnici, když jste žili ve víru velkoměsta, ale já to zvládnu. Nechala jsem tam kamarády, školu, vzpomínky, i když ty jen částečně. Ty hezký jsem si odvezla. Tenhle dům je ale skvělej. V přízemí je velká kuchyň s obývákem, menší koupelna, ložnice a oddělená garáž. V patře je můj pokoj, pokoj pro hosty, šatník a 2. koupelna. Navrhli ho černo-bílí a tak jsme tam nic nepředělávali. V přízemí je každej pokoj jinej, ale kuchyň má máma v námořnickém stylu. K domu patří taky velká zahrada se spousty keřů a stromů. Na to jak je můj pokoj velikej, je v něm málo nábytku. Naproti dveřím je velká postel, vedle ní ve stěně zabudovaná skříň a pár poliček. Pod oknem je psací stůl a knihovna. Nemám ráda tmu, a proto si nejspíš zamiluju i ty 2 francouzský okna s terasou a černejma závěsama. Mám tam taky zrcadlo a uprostřed pokoje fluffy koberec. Vymalovaný je ledově modrou a vybavený, jako celé patro. Momentálně je tam chaos, protože ještě nemám úplně vybaleno a po celém pokoji se válý krabice a balící papíry. Uklidila jsem si oblečení a boty. Protřídila šperky a kosmetiku seřadila do šuplíku. Pak jsem do knihovny srovnala knížky, vybalila ještě asi milion zbytečností a kravinek, co pro mě maj neskutečnou cenu a nakonec naházela polštáře na postel, do které jsem následně padla unavená k smrti. ,,Co to sakra... Ronny!" ,,Dej ho sem! Né, to je můj polštář."Držim ho a ten pes tahá proti mně. Chvíli se takhle přetahujem a pak příjde něco, co jsem měla čekat. Ten parchant ten polštář pustil a já přeletěla celou postel a skončila na parketách. ,,Au.Proč vždycky prohraju já."
/Bill/
Zamával jsem jí a otevřel branku. Na zahradě stálo bílé BMW, určitě si zas Tom přived nějakou holku. Některejm to stačí 1x nebo 2x a pak daj pokoj, ale pár se opravdu nedalo vysvětlit, že můj bratr je spíš na jednodenní ,,vztahy". Dost jsem se divil, když mu to s jednou blondýnou vydrželo 3 měsíce,ta ho musela v posteli dost odzbrojit. Brácha si prostě rád nezávazně užívá. Divim se, že mu ještě nic neni.
Odemknul jsem, vešel do chodby, zul si boty a svlíkl bundu. Když jsem zapnul telku dávali reklamu na activii a já si uvědomil, že mám docela hlad. Bohužel jsem o to co se v kuchyni odehrávalo fakt nestál. ,,Ou." Otočil jsem se k nim zády. Už jsem toho viděl dost, ale bráchu jsem přistihnout nepotřeboval. Blonďatá naivka, umělý drápy, Tom a v hlavní roli naše kuchyňská linka. Brácha si to pěkně hlasitě rozdával s nějakou blonckou v naší kuchyni. Byli tak zaneprázdněný, že si mě ani nevšimli. Fuj, tohle budu mít před očima ještě dlouho. Radši jsem se přesunul do pokoje. Moje druhý nejoblíbenější místo hned po kuchyni. Teď už možná 1.
Mám tu velkou postel, což je dost důležitý místo, skříň, počítač a na zdech plakáty skupin s heslama a texty písniček. Otevřel jsem laptop a najel do hudby. Pustil jsem svůj oblíbený playlist a plácl sebou do peřin. Cvíli jsem koukal do blba, pak na strop a jen tak si pobrukoval. Když začla hrát moje oblíbená písnička, převalil jsem se na břicho a hlavu si podepřel polštářem.
I walk a lonely road The only one that I have ever known Don't know where it goes But it's home to me and I walk alone
Možná bych se zase měl ozvat Gustovi, už dlouho jsme necvičili. Ale než jsem stihl šáhnout po mobilu, vyskočil mi na postel náš kocour. ,,Ahoj Kazi." Mňouknul a otřel se o mě ocasem. ,,Jak se máš hochu?" Všichni normální lidi si povídají se svýma zvířatama. Překulil jsem se na bok, Kazimír si ke mně přilehl a stočil se do klubíčka. Hladil jsem ho po srsti a on spokojeně vrněl, usli jsme.
Jmenuju se Bill Kaulitz a bude mi 18. Mám dvojče Toma, je o 10 minut starší a i přesto, že jsme jednovaječná dvojčata, jsme naprosto rozdílní. Zatímco já miluju rock, on se vyžívá v hip hopu. Já jsem romantik, co nesnásí lásky na 1 noc, ale Tomovi vztahy jsou založený na sexu a vzájemnym vyvrcholení. Naštěstí spolu vycházíme, nechtěl bych být jeden z těch uhádaných sourozenců. Občas se kočkujem, ale jeden druhýho by nikdy nepodrazil. Když se do někoho z nás někdo naváží, dostane to zpátky v dvojtym podání. A taky, když jsme spolu pořád něco vyvádíme( hlavně ve škole), což je i jeden z důvodů, proč nechodíme do stejný třídy. Chodíme na gymnázium a někteří učitelé nás nemají zrovna v oblibě.
Řekněme, že pro moje spolužáky, staré babičky a některé staromodní dospěláky, jsem ,,trochu " zvláštní. Jsem vysokej a taky dost hubenej. Mám delší vlasy, který si lakuju a různě tvaruju. Přírodně jsem blond'ák, ale už od 9 se barvim na černo. Nedávno jsem to jen ozvláštnil platinovýma melírkama. Taky se maluju a lakuju si nehty. Dost často kvůli tomu slýchávám poznámky typu buzna, anorektička a emouš, ale zvysoka na to kašlu. Miluju různý řetízky a obojky. Rád se oblíkám stylově, do kůže a do triček s rockovejma potiskama. Podle mě se ty nejlepší kousky najdou v second handech. Jinak mám 2 piercingy a 3 tetování. Na krku logo naší kapely, na levym boku výrok ,,Nikdy nepřestaneme křičet. Vracíme se k počátku." a pěticípou hvězdu na podbříšku. Piercing mám v obočí a v jazyku.
S Tomem jsme založili kapelu, neni to nic vážnýho, všichni to berem spíš jako zábavu. Zatim žádný velký koncerty, ale možná se to do budoucna změní. Říkáme si Tokio Hotel. Jsme 4. Za všech okolností cool zpěvák Bill. Jeho perverzní dvojče s kytarou Tom. Pak je tu pohodovej basák Georg a nakonec šedá myška kapely, bubeník Gustav. Texty skládám já s Tomem. Vždycky se dohodneme, což hodně věcí zlehčuje.
