Ahoj. Tak jsem tu po dloouhé době s další kapitolou. Řekla bych, že delší už nikdy nenapíšu...přes 2020 slov. Uf. Jinak se moc omlouvám a doufám, že jste nezapomněli, co se stalo v minulých kapitolách. Užijte si další díl. :p
/Bill/
Tejden školy jsme nějak překlepali a dneska máme sraz TH. Půjdem na oběd do naší oblíbený pizzerky a chystám s sebou vzít i Charlotte. Klukům jsem to ohlásil, takže mají šanci to nepokazit, i když si myslím, že Charlotte si s nima bude dobře rozumnět. Toma už zná, s Georgem nemá problémy nikdo a Gustav je prostě šašek a co vím, tak Charlotte vtipy a smích miluje, takže tady žádnej problém nevidim. Seběhl jsem schody a šel do kuchyně. Naši už se vrátili a mamča nám připravovala snídani ,, na desátou", ale i jídlo takhle pozdějc mi stejně jako spánek nedělá problémy. ,,Ahoj mami." Dal jsem jí pusu na tvář a strčil si do pusy kousek sýra. ,,Ahoj zlatíčko. Jak jsi se vyspal?" Pohladila mě po vlasech a zeptala se co Tom. ,, Ještě spal, tak jsem ho nechtěl budit." ,,To seš hodnej, ale koukej mu tam taky něco nechat. ,,Znáš se," Mrkla na mě a usmála se. ,,Dneska jdem s klukama na oběd do pizzerky. Nevadí ti to, že jo?" ,,To víš, že ne. Jen jděte." Gordon mi sebral kolečko šunky z talíře a poplácal mě po hlavě. Chytil jsem talíř oběma rukama, přitáhl si ho k sobě a jakoby naštvaně zavrčel ,,moje". Gordon je náš nevlastní táta, ale máme ho rádi jako vlastního. Žije s mamkou dlouho a jsme na něj zvyklí. Navíc i díky němu máme s Tomem svoji kapelu, v tomhle a ve spoustě jinejch věcí nám byl vzorem. Ve dveřích se objevil Tom, zívnul si a podrbal se na hlavě. ,,Ahoj." ,,Dobré ráno. Sedni si a najez se... A udělej to dřív než ti to všechno snědí." Mamka se zasmála a dala vařit vodu. ,, Takže Bill rozpustný s mlíkem, Tomí ty chceš kolu a ty Gordone?" Opakovala si a na linku položila 2 hrnky a skleničku. Natáhla se do lednice pro coca-colu a nalila jí do skleničky, kterou potom odnesla Tomovi. ,,Stejně bys to po ránu moc neměl." Zavrtěl jsem hlavou a on to oargumentoval tak, že prej kafe je stejně nezdravý jako kola a vůbec ať ho nechám bejt. ,,Pánovi se špatně spinkalo, co?" Přitáhl si k sobě talíř a na rohlík si naskládal šunku. ,,To víš, když mě s tvym kamarádem rušíte! Si myslíš, že když si pod peřinou tak to nevnímam, jo?" Vrátil mi to. Máma se uchechtla, ale tohle mu nedaruju, to si pěkně odskáče.
,,Tady Bill... Ahoj Gusto... Jo platí to, tak za hodinu tam... Jo jde... neboj je super, budete se jí líbit... Jasně, tak čau." Položil jsem to a mobil odhodil do tašky. Už jsem připravenej, jenom doladim outfit. Obojek, pár náramků a prstýnky. Trochu voňavky, zkontrolovat odraz v zrcadle a můžu jít. ,,Hele. Jak se tam vlastně chceš dostat?" Tom si zvědavě podepřel hlavu. ,,Neboj, i na to jsem myslel. Máma se potřebuje na něco podívat, tak nás hodí. A cestou nazpátek musíme busem." ,,OK... Chcete dneska zkoušet, nebo to necháme na jindy?" Zvedl se z postele a na hlavu si nasadil kšiltovku. ,,Podle toho, jak budou chtít kluci, i když už se mě Charlotte ptala. Možná bysme jí mohli něco zahrát." Schválil to a trochu mě popohnal. Rozloučili jsme se a vyšli před dům, kde si už mamča povídala s Charlotte. Smáli se a když nás Charlotte uviděla, zamávala nám a pak pokračovala v rozhovoru. Dneska na sobě měla šedivé triko s lebkou, černé roztrhané džíny a koženou bundu. V rozpuštěných vlasech měla černou mašly, která dobře kontrastovala s jejich modrou barvou. Na nohou měla kanady, přes rameno hozenou kabelku a na rukou spoustu náramků. Slušelo jí to, ostatně jako vždycky. Pozdravili jsme se a pak vlezli do auta. Když šla máma kolem mě, poplácala mě po rameni a řekla, že Charlotte je milá holka a že jí ráda poznala. Souhlasil jsem s ní a pak taky nasedl. Cesta uběhla rychle. Pouštěli jsme si písničky a když jsme znali text, zpívali jsme a tancovali. Byla to zábava, ostatně s Charlotte se jeden nikdy nenudí.
