Ahojte lidi. Tak je tu další díl LWLYB, užijte si ho a komentujte a hlasujte. Díky. :*
/Charlotte/
,,Lotte vstávej, budím tě už po 3." Třese se mnou máma a já se ještě se zavřenýma očima ptám, kolik je hodin. ,,Asi to už nestíháš. Za čtvrt hodiny ti začíná škola." Řekla úplně v pohodě. ,,Doprčic." Vystřelila jsem z postele a letěla do koupelny vyčistit si zuby. Chtěla jsem zavolat Billovi, jak je na tom on s časem, ale najednou jsem se zarazila. Sevřela jsem pěsti a naštvaně si olízla rty.(viď Karen :D) ,,Nádech, výdech." Říkala jsem si pro sebe. ,,Mami!" Zařvala jsem nešťastně z koupelny. Přišla a opřela se o futra. ,,Vždyť víš, že jinak tě teď z postele nedostanu." Usmála se. ,,A navíc si chtěla pomoct s tou barvou." Obejmula jsem jí. ,,Už jsem ti říkala, že tě miluju?" Pohladila mě po vlasech. ,,Tak jdem na to." Mamča je taková moje spřízněná duše. A je to anděl, moderní anděl. Tak o umělcích si každej myslí svoje, ale moje máma je boží. Možná i kvůli tomu pořád ráda experimentuje s barvičkama a nejen na oblečení. Když jdem nakupovat vůbec si nepřipadáme jako dcera a matka, spíš jako nejlepší kamarádky. Máma je asi stejně vysoká jako já, má hnědé oči a pihy. Přírodně je bruneta, ale často mění styl jak vlasů, tak oblečení. To jsem asi částečně zdědila po ní. Mě a můj styl toleruje a za to jí patří velký dík. Dokonce mi pomohla i s výběrem mého 1. tetování, s křížkem na prstu. ,,Tak co? Myslíš, že už je čas to sundat?" Odkývala jsem to a nahla se přes vanu. Sledovala jsem jak mi z vlasů vytýká modrá barva a odtéká pryč. Tyhle nádherný barvičky ale umí zabarvit nejenom vlasy. Když si vyberete špatně, většinou to končí modrým krkem, ušima, rukama a celou koupelnou. Ke všemu se toho ještě hodně špatně zbavuje. Vlasy po umytí vždycky opečuju balzámem a pak osuším. Zatímco jsem si fénovala a tupírovala vlasy a upravovala patku, mi mamča šla udělat snídani. Spokojeně jsem na sebe koukla do zrcadla. ,,Skvělý." Prohrábla jsem si vlasy a pár pramínků si nechala sklouznout po ramenou a přičichla k nim. Miluju vůni čerstvě barvených vlasů. Stáhla jsem si tričko na spaní o trochu níž a vyšla z koupelny. K snídani mamča udělala lívance s javorovým sirupem a pro mě ještě připravila svačinu do školy a borůvkový koktejl s mangem. Moc dobře ví, že po něm jsem ráno nabitá energií. Táta mi pochválil barvu a řekl, že se mi teď hodí k očím a že vypadám jako malá mořská víla. Dala jsem mamce pusu na tvář a odběhla se vypravit.
/Bill/
Převalil jsem se na bok a k obličeji si přitáhl peřinu. Otevřel jsem oči a koukl na budík vedle postele. Zachumlal jsem si hlavu a potom peřinu rychle strhl a s očima hypnoticujícíma budík, vylekaně vstal z postele. ,, Sakra!" Zvedl jsem bačkoru a mrsknul jí po Tomovi. Jenom se zavrtěl. Nesnáším, když mě ignoruje a tak jsem sebral tu druhou a i tu po něm hodil. ,,Sakra, co blbneš! Ti jeblo?" Posadil se a promnul si čelo. ,,Vstávej, zaspali jsme!" Letěl jsem ke skříni a rychle vytáhl boxerky, triko a pásek a z židle sebral kalhoty. ,,Pořád ti řikám, že si tam máš dát pořádný zvonění." Hodil jsem po něm naštvanej pohled, ale než se docoural ke skříni, já už byl v koupelně. Osprchoval jsem se, vyčistil si zuby a namaloval se. Miluju spánek a dokázal bych spát 24 hodin denně, ale bohužel tenhle ranní stres nezvládám podle mejch představ. Taky bych chtěl bejt takovej flegmouš jako Tom. Vystřídali jsme se v koupelně a já si šel udělat snídani.Z ledničky jsem si vytáhl activii a nasypal do ní müsli. Když takhle spěcháme udělám si kafe do termosky a vypiju si ho až ve škole. Trošku zmatek, ale bez ranního kafe můj organismus odmítá pracovat. Tom už se taky nasnídal a v garáži startuje motorku. Ještě jsem dobalil poslední věci, vzal bundu, zamkl a pak běžel za Tomem do garáže. Uklidil jsem tašky a nasedl za Toma. Podal mi helmu, a když se ujistil, že sedim, rozjel se. Na tachometr se radši nikdy nedívám, protože Tomovi věřím a nerad bych tu důvěru ztratil. V tom spěchu doma jsem ještě stihl odepsat Charlotte, že dneska nestíháme a aby na nás nečekala. ,,Doprdele. Dneska chytáme samý červený." Znovu si zastěžoval Tom, ale měl proč, páč jestli chytnem ještě jednu, tak přijdem pozdě. Zase. Vedle nás zastavil školní bus, za sklem seděla Charlotte. Všimla si nás a tak jsme si zamávali. Tom celou dobu škvařil motor a kdybych se nedržel tak mě teď seškrabujou z asfaltu. Když to mám říct, tak Tom občas řídí jako prase. Oproti mně, občas se i bojim si za něj sednout, ale někdy neni jiná šance. Dojeli jsme do školy a u skříněk se rozdělili. Poklusem jsem vyběhl schody a rychle mířil do třídy. Na chodbě mě už čekali Charlotte a Andreas. ,,Seš v pohodě? Vypadáš jako kdybys uběh maraton." Nojo. Už jsem se chlubil, že vůbec nesportuju a tělocvik nenávidím?! ,,Hele, " nemohl jsme popadnout dech, ,, nechte si kecy a radši mi řekněte jestli to stíhám." Andreas koukl na hodinky a prohlásil. ,,Do zvonění máš asi tak 10,9,8,..."Odpočítával mi čas a já si dneska musel ještě jednou zaklusat, ale když vešla němčinářka už jsme byli všichni na místech. Přitočil jsem se k Charlotte a pošeptal. ,,Doufám, že to Tom taky stihnul. Nerad bych to zase vysvětloval." Počkat, něco je tu jinak... ,,To sis barvila včera?" Zaostřil jsem na její hlavu. ,,Ne. Dneska ráno jsem kvůli tomu vstávala o hodinu dřív. Líbí?" Prohrábla si vlasy a nechala sklouznout do čela pár pramínků a potom je odfoukla zpátky. ,,Jasně a víc než ta fialová." Nádherně jí sedne k očím a to z ní dělá takovou nevinou holčičku, ikdyž na to jinak nevypadá.Ale říct jí to nemůžu, nechci dopadnout jak Erik.
Hodina byla pohodová, Němčina totiž patří mezi moje oblíbený předměty, ale peklo nastane teprv teď. Došli jsme si ke skříňkám pro tělák a rozdělili se. ,,Tak pa kluci, jdu ukázat těm pindám co to je pohyb." Zamávala nám a odešla do holčičí šatny. Převlíkat se v šatně přede všema je mi vždycky trochu trapný. Nejen, že mě nenechaj v klidu se převlíct, ale oproti mě to jsou nadměrný sportovci a je to na nich poznat. Taky by mi nevadilo mít nějaký svaly.
