Ahoj. Jako byl v minulé kapitole jen pohled Char, tak dneska je celá kapitola věnovaná pohledu Billa. Omlouvám se za to, že jsem minulý týden nepřidala, ale znáte to... Taky bych v tom chtěla udělat pořádek, takže přidávám jednou za 2 týdny a když to nestihnu (což vážně nechci, ale prostě se to stává), tak přidám buď další den, nebo další úterý. Tady pak záleží na tom, jak se to stihne. Jinak omlouvám se za vulgární výrazy, ale líp se tak vystihuje situace, řekla bych. Hezké čtení.
/Bill/
Na jedenáctou máme domluvenou schůzku s Peterem Hoffmannem, hudebním producentem, kterého nám dohodila Charlotte. Včera jsem si pro jistotu nastavil budík, ale věděl jsem, že to stejně dopadne jako vždycky.
,,Kluci. Musíte vstávat, jdete na tu chůzku." ,,Hmm," zabručel jsem do polštáře a otočil se na břicho. ,,No tak, Bille!" mamka se mnou zacloumala a pak přešla k Tomově posteli. Strčil jsem hlavu pod polštář a pak si ho přitiskl na hlavu, protože jsem doufal, že to aspoň trochu ztlumí okolní zvuky.
,,Bille!! Okamžitě vylezeš z tý postele nebo ti zamknu koupelnu!" No to už se taky jednou stalo. Nechtělo se mi vstávat, takže jsem si potom zuby musel čistit prstem a nad dřezem v kuchyni. Nemohl jsem se namalovat a ani si upravit vlasy, protože žehlička, lak a kartáče byly zamknutý.
Takže jsem na rodinej oběd šel v čepici a ultratmavejch slunečních brýlích. No, nejen v restauraci na mě koukali divně, když jsem si to odmítl sundat, protože bych mohl rodině a hlavně sobě poškodit jméno.
S kruhama pod očima a s rozcuchanýma vlasama se tak budu někde vystavovat, ne? A ještě tady v Loitsche, kde se všichni známe. I jenom v rodinnym kruhu to bylo dost trapný. Prostě, znemožnit teenagerovi přístup do koupelny je až moc krutej trest a je jedno, jestli jste holka nebo kluk.
,,Tak jo, vzdávám se." Nehodlám to riskovat znova, tak si radši pospíším. Ze skříně si vezmu čisté věci a odeberu se do koupelny. Oblečení položím na ,,odkládací" skříňku, svlíknu se a vlezu do sprchy.
Potřebuju se probrat, takže dneska to bude vlažnou vodou. Sice studenou nemám rád, ale pod teplou se bohužel neproberu. Ještě si omeju obličej a pak vylezu ze sprchy.
Jen co jsem se nasoukal do džínů a vzal si černou košily s pruhovanými rukávy, ozval se za dveřmi Tom: ,,Sakra brácha, dělej!" párkrát do nich bouchl pěstí. ,,Hej! Tak slyšíš mě? Nech ho bejt a pusť mě dovnitř." Blbec. Odemkl jsem mu a uvolnil mu prostor dveří.
,,Ještě ale nejsem hotovej," oznámil jsem mu a vrátil se k umyvadlu. ,,Mně to nevadí, jenom se opláchnu," svlíknul se a zalezl do sprchy. Já si mezitím vyčistil zuby a protivný na tom bylo to, že jsem si celou dobu musel držet kalhoty, aby mi nesjely k zemi, protože jsem si zapomněl vzít pásek.
Rozčesal jsem si vlasy a zrovna, když jsem si lakoval pár zadních pramenů, vylezl ze sprchy Tom s ručníkem okolo pasu. ,,Kurva!" odkašlal si a zamával si rukou před obličejem, aby od sebe odehnal přebytečný aerosol. ,,Fuj! Musíš s tim smradit tady? Se zapalovačem by to tu bylo nebezpečnější než na benzínce."
,,Haha. Tady se zase někdo snaží bejt vtipnej, co?" Tom jen pokrčil rameny a odstrčil mě od umyvadla. Sebral jsem si věci a ve dveřích se ještě otočil. Hodil jsme po něm lakem, ale ten prevít uhnul, takže ho to netrefilo. Vyplázl na mě jazyk a já mu ukázal prostředníček a pak spokojeně odešel.
Ve skříni jsem vyhrabal koženej pásek a ještě si vzal doplňky. Na krk obojek s velkou lebkou posázenou kamínky a řetízek s přívěškem ve tvaru granátu. Na ruku jsem si dal pár masivních prstýnků a taky potítko, to se vždycky hodí.
