Nothing is ever as it seems

5.část ;)

Příchozí hovor Milaček...

Co mám dělat? Mám to vzít? Nemám to vzít? Co zas bude chtít? Otázky zaplavovali mojí mysl. Tak to asi vezmu.

"Ano?" zeptala jsem se.

"Ahoj, Lucy"

"Ahoj?"

"Tak nějak jsem přemýšlel..."

"Jé ty umíš přemýšlet?" řekla jsem ironicky.

"Tu ironii si nech zlato" zasmál se.

"A ty si nech to zlato!" vyjekla jsem.

"Okey klid, babe, já se jen chtěl zeptat jestli bychom se nemohli sejít?"

"Jako sejít se a dělat že se nic nestalo?!"

"Ne to ne, jen mi nech chvíli ať ti to můžu vysvětlit!" řekl vážně.

"Dobře, v 16:00 v Costa Coffe?" řekla jsem mile.

"Dobře, díky" řekl s klidem.

A tipla jsem to.

Šla jsem se připravit na schůzku s Kevinem. Otevřela jsem skříň. Kdo ví co bude mít Kevin zase na sobě, on by jsi mohl vzít pytel od brambor a vypadal by úchvatně. A dost! Zase nad ním přemýšlím jako kdybychom spolu chodili. Vytáhla jsem černou sukni a červený crop-top. Jelikož je půlka listopadu vzala jsem si i silonky a kozačky. Vlasy jsem zapletla do copu a přidala červenou mašličku.

O deset minut později jsem se střetla s Kevinem v Costa. Vypadal..ehm..úchvatně jak jsem říkala. Černé uplé tričko rýsovalo jeho břišaky. Šedé kalhoty a šedá mikina tomu dodali 'šmrnc' ikdyž bez toho všeho by vypadal...teda chci říct...ehm radši nic!
"Ahoj" řekl s úsměvem a projel mě od hlavy až k patě.
"Čau" řekla jsem bez zájmu.
"Já vím že jsem to pokazil, prosím, dej mi ještě jednu šanci" řekl opravdu smutně.
"Proč bych měla? Už to tu jednou bylo a já to přehlížela, proč bych měla znovu?" trochu jsem přitvrdila.
"Hele, zkus mi dát ještě jednu šanci a já slibuju že to tentokrát už nezkazím!" zněl opravdu přesvědčivě.
Nepodlehni, nepodlehni!!
"Lucy, slyšíš? Tak co?" ...
"Eh...no já nevím..." koktala jsem.
"Aspoň že o tom přemýšlíš, i za to jsem rád" a sladce se usmál.
"Jo ahá...no...nechceš mi dát pár hodin na rozmyšlenou?"
"Jo jasně, já už za chvíli musím ale dam ti tolik kolik budeš potřebovat. Moc mi na tobě záleží a mrzí mě to".

Rozloučili jsme se a odešli. Každý svou vlastní cestou. Měla jsem opravdu dost času na rozmyšlenou. Asi teď budu za krávu, ale já mu opravdu dala poslední šanci. Za chvíli by měl přijít k nám. Bude tu přes noc protože rodiče jsou na dovolené, ikdyž jsem dospělá tak se sama bojím. Ležela jsem v obýváku na gauči a četla program televize, když najednou se rozezněl zvonek. Kevin. Běžela jsem ke dveřím a pomalu je otevřela abych měla jistotu. Byl to Kevin. Uhnula jsen ode dveří a naznačila mu aby vstoupil.
"Ahoj lásko" zachraptěl a dal mi dlouhou pusu na líčko.
"Ahoj, můžeš jít rovnou do pokoje, přinesu jen něco na jídlo a pití" řekla jsem mile.
"To je v pořadku, pomůžu ti!" řekl a táhl mě do kuchyně.

Otevřela jsem ledničku a cítila na sobě jeho pohled. Najednou mě dvě silné paže chytly okolo boků. Namáčkl si mě na sebe abych mu neutekla. Ani jsem to neměla v plánu mu nějak vzdorovat, ale mohla bych, přeci by to bylo jenom o trochu zajímavější. Odtrhla jsem jeho ruce a dál pokračovala v krájení zeleniny. Když jsem se otočila že najdu olivový olej, narazila jsem do jeho vypracované hruďi. Zvedl mě za boky a posadil na kuchyňskou linku. Odtáhl mi od sebe nohy a v rychlosti vstoupil mezi ně.
Přitáhla jsem si ho ještě blíž k sobě. To už se naše spodní časti těla jemně dotýkaly a třely o sebe. Vzdychl mi do ucha, když jsem jemně přirazila pánví proti té jeho. "Lucy" vzdychl, když jsem pohyb zopakovala. Udělala jsem to ještě jednou a už to nevydržel. Sundal mi zelené kraťásky a sobě kalhoty. Začal do mě narážet přes oblečení. "Ehm...jó..." skousla jsem mu ušní lalůček. Sex přes oblečení?! Jak chce!

Sklouzla jsem z linky a klekla jsi před něj. Než si uvědomil co chci udělat, držela jsem jeho chloubu v celé mé dlaňi. Vzdychl. Trošku si ho potrápím! Jemně jsem po něm přejížděla a občas silně stiskla. Líbilo se mi co s ním dělám. " Ku*va, Lucy, prosím!" křičel. Pokračovala jsem. Silně až bolestivě mě vytáhl zpět na linku. "Za to zaplatíš, drahoušku!" a já na sucho polklal.