Divné věci

37 3 2
                                    

Přes noc jsem se nějak dostala domů.

Ráno jsem měla pěknou kocovinu. Ležela jsem v posteli, zabalená v peřině a poslouchala písničky. Usla jsem. Vzudilo mě až náhlé zazvonění domovních dveří. Líně jsem vstala a doplazila se ke dveřím.

"Ahoj, lásko..wow ty vypadáš" řekl se smíchem. Vysmívá se mi?

"Ahoj, mě do smíchu moc není!" řekla jsem a musela jsem znít srandovně, jelikož jsem trochu škytala. Měla jswm hrozný hlad a tak jsem vyšla směr kuchyň a Kevin mě následoval.
"Nechceš udělat nějakou velkou snídaňi? řekl a já jsem z pomyšlení na velikou chutnou snídaňi polkla. "Takže asi ano, tak si běž teda lehnout a já ti všechno donesu" řekl mile.

Opravdu mi to za 10minut donesl, ale samozřejmě to nebylo jen tak. Hned jak jsem dojedla a položila násobí na noční stolek, lehl si ke mě. "Když už budem celý ten den doma, můžem si ho nějak užít" pošeptal mi do ucha. Opravdu jsem neměla náladu na jeho přítomnost, možná proto že jsem měla kocovinu a nebo taky proto že už k němu nic necítím. Cože?! Tedka jsem si sama sobě přiznala že Kevin je jenom jeden velký úlet.

"Kevine, takhle to dál nejde. Celý týden se neozveš a tedka příjdeš zrovna v tu nejhorší chvíli a ještě po mě něco chceš? Hele, zamysli se nad tvým chováním, do tý doby za mnou nelez. Zítra si jdu k tobě pro všechny věci" řekla jsem na jeden nádech a doufala že to nějak pochopí. Omyl! Začal na mě řvát co si to kurva dovoluju a aby toho nebylo málo dal mi facku. Ihned jsem ho vyprovodila z dveří a jeho omluvy, že to přehnal jsem měla u prdele.

Lehla jsem si zpět do postele, vzala do ruky svůj mobil a najela na twitter. Ráda píšu různé blbosti na twitter, ale tedka mě zaujala jiná zpráva. Tweet od Nialla. "Dneska jsem po dlouhé viděl svojí dávnou nejlepší přítelkyni, bohužel ne v moc nejlepší chvíli, doufám ale že se znova střetneme" čtu si sama pro sebe. Bože, on si na mě opravdu vzpomněl! Slzy jsem měla na krajíčku... Retweetla jsem mu to a ulehla do postele kde jsem vzpomínala na ty staré časy kdy jsem ho měla pořád u sebe. Nialla.

Další ráno mě probudil můj zvonící mobil. Podívala jsem se co mě vzbudilo. Byl to twitter. Zapomněla jsem si vypnout zvonění a tedka jsem toho nadmíru litovala. Bylo 6:24. Odešla jsem do kuchyně udělat si vafle a trochu javorového sirupu. Sedla jsem si za svůj počítač a obhlídla všechny sociální síťě. "A héle, co mě to ráno vzbudilo!" řekla jsem a dívala se opět na Niallův tweet. Dneska byl o tom že doufá že dneska na golfovém hřišti někoho potká...jako kdyby to psal narážkou ke mně!...jakože abych přišla JÁ! Proč bych tam měla chodit?! Přece jenom jsme se 5 let neviděli a tedka bych mu měla skákat kolem krku.

Omylem jsem zmáčkla zvěřejnit, ale to nevadí...Tím pádem se omlouvám za menší část.

All the love...xoxo...Kate <3


Nothing is ever as it seemsKde žijí příběhy. Začni objevovat