You & I are one |FF One Direction cz|

01.| He is here

Mlčky pozoruji noční město ubíhající za okénkem auta, bloudící ve svých vlastních zmatených myšlenkách, směřujících k blonďatému vetřelci, který mi bez dovolení vtrhl do života a drze si přivlastnil mé srdce, aby ho mohl vyměnit za to své.

"Přijedeme pozdě!" Zavrčí Robin, čímž upoutá mou pozornost.

"A tobě to snad vadí?" Povytáhnu obočí, zavrtávající se hlouběji do kožené sedačky. Být to na mě, jedu rovnou na hotel a do rána nevylezu z postele, ale mé povinnosti mi to bohužel nedovolují.

"Ano!" Přikývne rázně, ve tváři zamračený výraz. "A tobě by mělo taky, je to především tvoje afterparty." Připomene mi. "Takových ještě bude." Pokrčím lhostejně rameny, odvracející pohled zpět ke scenérie za oknem.

"Ale tohle je LA!" Namítne. "Nikde nezažiješ takovou party, jako tady!" Gestikuluje divoce rukama, až mi málem vypíchne oko. "Chápu, hlavně se prosím tě uklidni, máme ještě deset minut." Mírním ji, pohazující si se svým iPhone z ruky do ruky.

"Stejně tam jdeme jenom na skok. V jednu odlétáme, vzpomínáte?" Ozve se Oliver, probodávající Robin chladným pohledem. "Ježiši tak poletíme později, copak je to takový problém?!" Oliverův nesouhlasný pohled mluví za vše a já jsem nucena postavit se na jeho stranu.

"Hned zítra mám koncert, nemůžeme se tu zdržet." Upozorním Robin, která jen cosi nesrozumitelného zamručí, načež si uraženě založí ruce na hrudi.

Zbytek cesty probíhá mlčky a když auto zastaví před klubem, jako první opouštím jeho prostory, hrnoucí se na čerství vzduch.

Desítky novinářů, stovky fanoušků, křik, pláč dotěrné dotazy a ochranka na každém kroku. Nic neobvyklého.

V doprovodu SECURITY a samozřejmě i mých dvou věrných kamarádů, navzájem se snažících toho druhého zabít pohledem, se bez problémů dostanu až do vnitřních prostorů klubu, zaplněných pachem kouře a alkoholu, na který nemám nejmenší chuť, ale přípitek mě samozřejmě nemine.

Jakmile překročím práh, už mám v ruce panák zářivě modré tekutiny a stávám se středem pozornosti všech přítomných, kteří mě obdarují bouřlivým potleskem.

Nasadím unavený, nucený úsměv a pozvednu sklenku s alkoholem, připíjející na zdravý všech přítomných, kteří mě okamžitě napodobí a následně do sebe obrátím celého panáka na ráz.

Říkala jsem, že nemám chuť na alkohol? Beru to zpátky.

Pití střídá tanec a ten zase pití, které doprovází občasné flirtování s barmanem. Co dodat, jsem nenapravitelná.

"Noelle!" Dopiju zbytek svého drinku a otočím se k Oliverovi, který se zdá na rozdíl ode mě a Robin střízlivý.

"Co je?" Křiknu, na tváři široký a po tolika týdnech zase upřímný úsměv.  "Měli bychom odsud vypadnout." Zní naléhavě. "Proč? O co jde?"  Zkousne si spodní ret a sklopí pohled k zemi. "Je tu Horan, byl i na koncertě a teď přišel do klubu." 

Veškerý alkohol ze mě v tu ránu vyprchá, srdce začne divoce bít a dech se mi zadrhává v plicích. "Jo, máš pravdu." Přikývnu. "Musíme okamžitě vypadnout. Sežeň šoféra a ochranku, já najdu Robin." S tím zamířím do davu vlnících se těl, pátrající po své zdivočelé kamarádce, snažící se pravděpodobně ulovit jednu ze svých oblíbených celebrit, kterými je klub doslova napěchovaný.

"Robin!"

Zmateně se proplétám pralesem zpocených těl, marně pátrající po své kamarádce.

"Sakra Robin, kde jsi?!" Zavrčím naštvaně, rozhlížející se kolem sebe. Nedýchatelný vzduch společně s alkoholem v mé krvi mi způsobují nevolnost a postupně narůstající bolest hlavy, na tohle opravdu nemám.

Po několika nekonečných minutách to vzdám a zamířím na toalety.

"Pardon." Hlesnu, když do kohosi narazím a aniž bych zjišťovala, o koho se jedná, zapluji rovnou na záchody. Ona osoba mě bohužel následuje.

"Noelle?"

Zamračím se, na fanoušky opravdu nemám náladu. "Jestli chceš podpis, tak-" Zasměje se a zavrtí hlavou, až se ji blond odbarvené vlasy nahrnou do výrazně nalíčené tváře.

"Nic ve zlém, ale podpis opravdu nechci." Zaváhám, znám ji.

"Perrie?" Zkusím to váhavě.

"Ahoj, dlouho jsme se neviděli." Věnuje mi zářivý úsměv. Ne, že bychom snad někdy byli kamarádky, ale právě teď jsem zkrátka nemohla jinak, než ji jednoduše obejmout.

"Co ty tu děláš?" Povytáhnu zvídavě obočí. "Bavím se, tedy, lépe řečeno, snažím se o to." Pokrčí rameny. "Je tu i-" Zavrtí hlavou, aniž by mě nechala domluvit. "Už spolu nejsme. Od tvého odjezdu se toho hodně změnilo." Pronese posmutněle. "To je mi líto." Pousměje se. "V pořádku, asi to tak prostě mělo být." Povzdechne, načež si něco uvědomí.

"Nevím, jestli to víš, ale je tu-" "Niall." Doplním ji. "Kamarád mě varoval, snažím se teď najít Robin, abych odsud mohla vypadnout, ale nedaří se." Ušklíbne se. "Myslím, že by se ti hodila pomoc." Spiklenecky na mě mrkne a zamíří ke dveřím.

Robin se nám s Perrie podařilo najít ve velmi pohledné a nadržené společnosti, která se mé kamarádky vzdávala velmi neochotně.

Dotáhnout ji k autu, kde už čekal Oliver, byl boj, ale povedlo se a jako poděkování jsem vzala Perrie sebou s tím, že s námi poletí zpátky do Anglie.

Hezké to zakončení večera, ale řekněme si to na rovinu, mohlo to skončit hůř, mohla jsme narazit na NĚJ.

                                                                                                  ○○○

○ Sooo hi everybody! Pokračování sice nic moc, ale bude líp, slibuju :D Líbilo se? :O a jak myslíte, že tohle celé bude pokračovat?

 ○ A dále...mám pro vás NOVOU POVÍDKU!!! Napsané mám už tři díly, které jsou připravené k okamžitému publikování...chtěli by jste číst? :O je jen na vás, kdy ji pustím do světa! :D