Země ročních období

Přátelé

Abigail

Pozdě večer přijela Dalnie. Jak jsem se dozvěděla, tak ji pozval Cale. Ještě Tarn a byli bychom všichni.

Calovi, Sitovi, Claire i Dalnii přidělili pokoje. Pokoje kluků jsem blízko Áronovi komnaty a pokoje holek jsou zase blízko mě.

Všechni jsme večeřeli v mé komnatě. Sedíme na zemi a ládujeme se jídlem, které nám přinesli.

Dalnie je v naší velikosti a opírá se o Cala. Má hlavu na jeho rameni a se zavřenýma očima nás poslouchá.

,,Tak co budeme zítra dělat?'' zeptala jsem se.

,,To ty to tady znáš,'' odpověděl Áron.

,,Co kdybych vás seznámila s Ericem?'' zeptala jsem se znovu.

,,Kdo to je?'' podivil se trochu naštvaně Áron.

,,Kluk, kterého jsem dneska potkala. Přišel, protože zkoumá blesky. Navíc to je v horách. Víc toho ze Zimy poznáte.''

,,Dobře. Mohli by to být zajímavé. A prosím, mluv o Ericovi víc. Baví mě se dívat, jak Áron rudne,'' řekl Cale.

,,Sklapni,'' obořil se na něho Áron.

Jen jsem se zasmála a přisedla jsem si k Ronovi ještě blíž. Objala jsem ho kolem ramen.

,,Árone, chceš něco vědět?'' zeptala jsem se a nečekala jsem na odpověď, ,,Eric je mnohem hezčí než ty. Určitě tě kvůli němu opustím,'' řekla jsem s vážnou tváří a zamrkala jsem.

Áron ztuhl.

,,No tak, to ani nepoznáš sarkasmus? Prosím tě, to si myslíš že se ti někdo vyrovná? Kde jsi ztratil ego?'' zeptala jsem se a zasmála se. Láskyplně jsem ho políbila na tvář. Objala jsem ho ještě vroucněji a pak jsem se znovu pustila do jídla.

,,Tak mě se nikdo nevyrovná?'' zeptal se Áron.

,,Tady bychom to mohli utnout. Takovéhle řeřičky si nechte do soukromí,'' řekl Sito.

,,Mě se to ale dobře poslouchá,'' promluvila poprvé za večeři Dalnie, ,,Je to takový příjemný bzukot v pozadí. Dobře se u toho usíná.''

,,Tak naše vážné řeči jsou bzukot v pozadí?!'' řekla jsem jako že naštvaně.

,,Jo. Takové cvrlikání hrdliček. Jste vlastně docela sladcí,'' mumlala Dalnie.

,,Docela? Jen docela? Tak to ne. Z nás bys dostala cukrovku. Jsme hodně sladcí,'' prohlásil Áron.

Jen jsem se mu zasmála.

,,Takže jdeme za Ericem?'' zeptala jsem se.

,,Jo. Ale jestli tě uvidím jak na něho děláš oči, tak si mě nepřej,'' pohrozil mi Ron.

,,Já že dělám oči? A jaké?'' zeptala jsem se a zamrkala jsem.

,,Děláš přesně takové oči. Kde tady máš zrcadlo, aby ses mohla podívat?'' zeptal se Áron a těkal pohledem po mé ložnici.

Nakonec všichni odešli. Dalnie na Calově rameni usnula, takže ji Cale musel probudit.

Ještě než Áron odešel, tak si se mnou šel promluvit.

,,No, přemýšlel jsem. A udělám, co jsi chtěla. Zítra odejdu ze Zimy. Ale budeme se navštěvovat, ano? A budeme spolu mluvit každý den. Jasné?''

,,Ano kapitáne. Děkuju Árone. Nechci sice, abys odešel, ale asi to tak bude jednodušší.''

,,Tohle jsem sehnal. Teda, vlastně to koupil jeden sloužící, ale já jsem to zaplatil a vybral. Na,'' řekl a dal mi do ruky malý váček s něčím kulatým uvnitř.

,,Otevři to,'' nabádal mě.

Uvnitř je malá křišťálová kulička.

,,To je komunikační kulička. Když se jí dotkneš, začne její dvojče, které mám já, zářit a vydávat takové zvuky jako bys volala mé jméno. To samé se bude dít s tou tvou když budu já volat tobě. Přijmeš ji tak, že se jí dotkneš. Nějaké otázky?''

,,Ne, díky.''

Objala jsem ho a zabořila jsem mu obličej do hrudi.

,,Budeš mi chybět, až odejdeš.''

,,Zase se uvidíme. Není to konec světa,'' utěšoval mě.

Postavila jsem se na špičky a políbila jsem ho. Svoje prsty jsem zapletla do jeho vlasů a on mi svou ruku položil na tvář a druhou na zadní stranu krku.

,,Děkuju a dobrou noc,'' řekla jsem mu když jsme se od sebe odtrhli.

,,Dobrou, dlouhovlásko,'' rozloučil se se mnou.

,,Dobrou, fénixi.''

,,Fénixi?'' podivil se.

,,Fénix je ohnivý pták. To nevíš jakou máš barvu vlasů?''

Usmál se a ještě jednou mi popřál dobrou noc.

Konečně jsem se mohla jít vyspat.

Áron

Abigail mě ráno přišla vzbudit. A vzbudila mě opravdu příjemně. Přitulila se ke mě a dala mi moc příjemný polibek.

,,Hmmm...'' zamručel jsem spokojeně a pevně jsem ji objal.

,,Vstávej. Jdeme na piknik,'' nabádala mě.

,,Ale mě se nechce.''

Otočil jsem se na bok a zabořil jsem obličej do jejích vlasů. Pořád jsem neotevřel oči.

Ona přiložila své ucho na místo, kde mám srdce a poslouchala můj tep.

,,No tak, Árone. Přece nechceš skončit mokrý. Jako tehdy před tréninkem,'' zašeptala.

,,A proč ne?''

,,Protože by ti byla zima.''

,,Ty bys mě zahřála,'' řekl jsem a víc jsem se k ní přitiskl.

,,Já jsem ze Zimy. I moje kůže je studená,'' podporovala mi.

,,Ale ovládáš oheň.''

,,To máš pravdu. A taky ovládám vodu díky které budeš už za chvíli jako po plavání,'' řekla, vyprostila se z mého vroucného objetí a namířila na mě ruku, že bude pálit vodní koule.

,,Klid, klid. Však já už vstávám,'' vykroutil jsem se z nechtěné ranní sprchy a začal jsem se vyhrabávat ze svých přikrývek.

Přišel jsem k židli, kam jsem včera pohodil své oblečení a vysvlékl jsem si košili, abych si ji mohl převléknout.

Za chvilku jsem už slyšel zaklapnutí dveří.

Jen jsem se pro sebe usmál. Kdyby se přede mnou začala převlíkat Abigail tak bych rozhodně neutekl.

Když už jsem byl převlečený a dokonce i sbalený, protože dneska se vracím do Léta, tak jsem vyšel ze své komnaty a vydal jsem se za Abigail do jejího pokoje.

Vsichni tam na mě čekali.

,,Tak, teď můžeme jít do stájí pro draky a pegase,'' rozhodla Abigail, když jsem vstoupil.

Tak jsme tedy v čele s Abigail sešli do stájí. Abigail osedlala Beatris, Claire Troppocuse, Cale Cupriela, Sito Zeppu a já jsem si půjčil Velza, zeleného vesitriánského draka.

Dalnie si sedla za Cala.

,,Tak můžeme?'' zeptala se Abigail.

,,Ano,'' odpověděl jsem.

Tak jsme vzlétli a následovali Abi.

Kdyby vás to zajímalo, tak jsem ve středu byla na natáčení U6. Bylo to, no, zajímavé. Ale vyhráli jsme, takže dobrý. A běda vám jestli se na to budete dívat.

Načtenou.